Rekonstrukce státu, platforma expertů, nevládních organizací, podnikatelských asociací a občanů, vyzvala politiky, strany a vládu, aby hlídali a dodržovali mantinely demokracie. Je jich celkem devatenáct.

Patří mezi ně třeba to, že vláda, která nezíská důvěru ve sněmovně, vládne v demisi jen po nezbytnou dobu nebo že neobchází služební zákon "neopodstatněnou systemizací" služebních a pracovních míst. Mezi mantinely nechybí ani to, že Nejvyššího státního zástupce vláda odvolává jen v případě, kdy k tomu existují jednoznačné důvody prokázané zejména v kárném řízení.

Najdeme zde i bod týkající se zákona o obecném referendu. Nemělo by se v něm rozhodovat o otázkách, které mohou vést ke změně "podstatných náležitostí demokratického právního státu, zrušení či omezení ústavně zaručených práv a svobod nebo k rozporu s mezinárodními závazky".

Devatenáct bodů zlomu 

Platforma svou iniciativu zdůvodňuje tím, že od respektovaných odborníků zaznívá obava, že u nás hrozí narušení demokratických principů, přesněji řečeno oslabení dělby moci a základních demokratických a ústavních principů.

Rekonstrukce by ráda, aby se k výzvě připojili i občané. Právě občanská společnost je podle ní pojistkou demokracie. "Pokud bude docházet k jejich porušování, my, občané, se musíme hlasitě ozvat!" burcuje k dodržování mantinelů demokracie Rekonstrukce státu.

Devatenáct zásad demokratického vládnutí může sloužit jako návod k tomu, co konkrétně sledovat, abychom u nás udrželi demokracii. Jinak nám hrozí, že se jednoho dne probudíme a zjistíme, že žijeme v jiném režimu, než ještě před několika měsíci.

Vždy je několik zlomových bodů, kdy jeden stav přechází do druhého, a Rekonstrukce státu upozorňuje hned na devatenáct takových momentů, u kterých se můžeme chytit za nos a uvědomit si, že se něco děje. Hlavní problém spočívá v tom, že demokratické principy není nutné vůbec narušovat, stačí je vyprázdnit a zbavit smyslu.

Občané jako záchrana i zkáza

Navíc je mnohokrát vyzkoušené, že na demokracii se nejlépe útočí právě z demokratických pozic. Demonstrace a lidová shromáždění tak mohou stejně dobře demokracii a dělbu moci nastolit, jako svrhnout. Mohou vytvářet tlak na demokraticky zvolené politiky, aby ustoupili a rezignovali na své demokratické zásady.

Občanská společnost, na kterou Rekonstrukce státu tolik spoléhá, tak může demokratické principy zachránit i pohřbít. Mantinely demokracie se soustředí především na technické a procesní záležitosti, ať už se týkají soudců, jednacího řádu Poslanecké sněmovny či kontrolních a dozorových orgánů veřejné moci.

Nic z toho ale nemusí být porušeno, přitom se však mohou odehrát takové změny, že ve chvíli, kdy začnou být napadány i zmíněné zásady, bude již pozdě. Autoři mantinelů to zjevně tuší, proto sami poukazují na to, že ani uvedené principy nelze samy o sobě považovat za jednoznačnou záruku správného fungování demokratického právního státu.

Jak tedy jeho ohrožení může vypadat? Základem parlamentní demokracie je dělba moci a tvorba vládních koalic. Pokud jedna strana získá ve volbách tolik poslaneckých mandátů, že se obejde bez koaličních partnerů, je to podle Ústavy i Rekonstrukce státu zcela v pořádku, i tak ale vzniká riziková situace.

Loajalita a poslušné chování 

Jestliže někdo příliš dominuje, a už je jedno, zda o tom rozhodli sami občané, kumuluje moc, což není zdravé. Moc na sebe váže ještě více moci, a otevírá tak možnosti k další expanzi. Pokud strana, která ve svých rukou drží jednobarevnou většinovou vládu, obsadí i funkci prezidenta, stále to není nic proti principům Rekonstrukce státu, dokonce i kdyby získala většinu také v Senátu.

Ta ovšem není potřeba, stačí mít v zádech veřejné mínění a tlačit na horní komoru, aby v zájmu prosperity a větší efektivity schválila to či ono. Ve chvíli, kdy taková vláda bude mít prokazatelné úspěchy a značnou oblibu veřejnosti, může přijít i nějaký ten významnější zásah do demokratických mantinelů bez většího úbytku voličů, ale obejít se lze i bez toho.

Například k tomu, aby byla potlačena nezávislost veřejnoprávních médií, není vůbec třeba měnit zákon, ani činit žádné viditelné kroky ze strany vlády. Postačí, aby do čela médií časem byli zvoleni loajální ředitelé, případně aby ti současní loajální být začali.

Už jen hrozba změny zákona či konce v dané funkci může vést k poslušnému chování. A stejné je to i s dalšími zásadami Rekonstrukce státu. K potlačení demokracie docela dobře stačí pokračovat v kumulaci moci a na patřičná místa dosadit loajální osoby, případně vytvořit na ty, které tam sedí dnes, tlak, aby si spočítaly, zda se jim náhodou nevyplatí loajalita.

Demokracii totiž netvoří jen formální pravidla a dělba moci, ale v první řadě konkrétní výkon moci a jednání jednotlivých institucí a lidí. Patří sem i celkové naladění a atmosféra ve společnosti. Pokud převládne názor, že koaliční vyjednávání, parlamentní diskuse, vyvažování jednotlivých složek moci a celý systém zastupitelské demokracie je složitý a zdlouhavý, pak sice může dál formálně fungovat, ale ve skutečnosti se moc bude koncentrovat v jedněch rukou a parlament bude jen prázdná skořápka.