Boj proti elitám: Referendem to začíná a přímou demokracií končí

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Předseda SPD Tomio Okamura ve sněmovně představil návrh zákona o obecném referendu. Ve hře je ale víc, než jedna legislativní norma. Proč by ostatní strany prosazující referenda neměly přistoupit na to, že lidové hlasování je Okamurovo téma?

Tomio Okamura

Tomio Okamura , zdroj: Radek Cihla / Empresa Media / Profimedia

Poslanecká sněmovna začala tento týden projednávat zákon o obecném referendu, se kterým přišli poslanci hnutí Svoboda a přímá demokracie. Tomio Okamura se pasoval do role hlavního průkopníka přímé demokracie u nás, a právě zákon o obecném referendu je její vlajkovou lodí.

Ačkoli projednávání návrhu bylo odročeno na první schůzi dolní komory po skončení semináře o principech obecného referenda, který má uspořádat komise Poslanecké sněmovny pro ústavu, předseda SPD může být spokojený.

Návrh svých poslanců ve sněmovně představil a znovu tak potvrdil svou pozici předního zastánce lidového hlasování. Přestože celá řada stran měla ve svých předvolebních programech prosazení referenda, návrh SPD je první, který se v tomto volebním období dostal na půdu Poslanecké sněmovny.

Úspěchem Okamury je i to, že Babišova menšinová vláda k němu vydala neutrální stanovisko a uvedla, že by návrh mohla podpořit, pokud by v něm byly změněny některé uvedené parametry a návrh by byl upraven podle vládních připomínek. Okamurův zákon o obecném referendu je tak na stole.

Ze sněmovních lavic bojovat proti elitám

Šéf SPD téma vykopl a poslanci se k jeho návrhu vrátí po zmíněném semináři. V Poslanecké sněmovně je přitom dostatečná vůle nějaký zákon o obecném referendu přijmout a směřuje k tomu i celková atmosféra ve společnosti. Jediné, na čem je třeba se dohodnout, jsou parametry lidového hlasování.

Okamurovi ale nejde jen o plebiscit. Obecný zákon o referendu je součástí jeho snah zbavit se zastupitelské demokracie jako takové. Právě do ní se bez okolků pustil, když ve svém projevu ve sněmovně argumentoval pro referenda. Předseda Svobody a přímé demokracie proti sobě postavil zastupitelskou demokracii a demokracii přímou.

Zastupitelská demokracie je podle něj formou polodemokracie. Nemá pro ni hezké slovo. Občany prý nutí věřit elitám a elity pro změnu masy ohlupovat, korumpovat a podvádět, aby získaly hlasy. "Je to ústupek mocných tlaků zdola, ale takový ústupek, který zachovává moc jako privilegium. Ti, kteří mají peníze, si mohou kupovat volby. Ti, kdo mají velké peníze, si kupují celé politické strany," prohlásil Okamura, který v prostředí zastupitelské demokracie už založil dvě politická hnutí a už dvakrát s nimi pronikl do dolní komory.

Obul se také do poměrného systému. Říká, že je lež, že občan volí své zástupce svobodně. Za trefné označil přirovnání parlamentní demokracie k loupežnému přepadení, kdy vám dá parta lupičů na výběr, komu z nich odevzdáte svou peněženku.

Cesta k lepšímu životu lidského společenství 

Okamura tvrdí, že když si nesmíte hlas či peněženku ponechat a rozhodnout se přímo prostřednictvím referenda, jde o mandát vynucený, nesvobodný a nedemokratický. Škoda, že svá slova nedoprovází skutky a sám se nevzdá svého poslaneckého mandátu.

Do nebes naopak vynáší demokracii přímou, která je podle něj cestou k lepšímu životu lidského společenství, nutí občany být více aktivní a věnovat se veřejnému dění a oproti zastupitelské demokracii také koriguje rozhazování veřejných prostředků. Zkrátka kdyby Okamura prosadil svou, vyměnil by "pokřivenou" zastupitelskou demokracii s "oligarchickým stranickým systémem" v České republice za demokracii přímou.

Okamura tedy prosazuje rozvrat parlamentní demokracie v Česku. Kdyby se realizovaly všechny změny, které SPD pod značkou přímé demokracie prosazuje, patrně bychom se mu nevyhnuli. Přímá volba poslanců, starostů, hejtmanů, odvolatelnost politiků, vláda jmenovaná a řízená přímo voleným a odvolatelným prezidentem a k tomu ještě zákon o obecném referendu připravený Svobodou a přímou demokracií by nás zřejmě vrhly do politického chaosu.

Napřed jenom prstíček a potom celá ruka

Projednávání zákona o obecném referendu je úzce spojeno právě s Okamurou a jeho hnutím. I kdyby byl nakonec přijatý zákon, který s tím původním od SPD nebude mít mnoho společného, stejně půjde o úspěch Svobody a přímé demokracie a první krok na cestě k tomu, o co Okamura usiluje.

Je zvláštní, že ostatní politické strany Okamurovu SPD jako nositele agendy obecného referenda akceptují a její návrh de facto berou jako podklad k diskuzi. Když už uskupení jako Piráti, KSČM či hnutí ANO uvažují o zavedení lidového hlasování, měli by ho jasně oddělit od návrhu Svobody a přímé demokracie a nedovolit, aby to vypadalo tak, že celá debata o obecném referendu se odehrává v souvislosti s tím, že se ve sněmovně projednává Okamurův návrh.

Kromě toho stále hrozí, že výsledný zákon vznikne právě přepracováním toho, se kterým přišli poslanci SPD. Okamura se tak bude moci vydávat za strůjce referend v České republice, což mu dodá na síle při prosazování dalších prvků toho, co nazývá přímou demokracií.

Politické strany, které s Okamurou na obecném referendu spolupracují a tím mu dodávají váhy jako člověku, který se stylizuje do hlavního propagátora referend u nás, ho tak ve skutečnosti posilují v jeho snaze nahradit zastupitelskou demokracii demokracií přímou.

Tagy: Česko domácí demokracie KSČM referendum Česká pirátská strana hnutí Ano česká politika přímá demokracie Svoboda a přímá demokracie SPD

Zdroje: Vlastní