"Přijďte zítra na Staroměstské náměstí ukázat, že veřejnost vidí, co poslanci ve sněmovně dělají. Že vnímá, jak čas.. a miliardy! běží, zatímco poslanci do zblbnutí debatují čtyři stránky zákona o zveřejňování smluv."

To je text jedné z výzev, které Rekonstrukce státu v posledních dnech zveřejnila na svém facebookovém profilu. Každý soudný člověk, který si ji přečetl a přišel na Staroměstské náměstí, by se měl vážně zamyslet nad tím, jaký je jeho vztah k tomu, čemu se říká demokracie.

Formulace "zatímco poslanci do zblbnutí debatují" je totiž varovná. Představuje další vrchol neúcty k ústavnímu prostředí. Poslanci "do zblbnutí debatují", to je přece právě to, co od poslanců v demokracii očekáváme.

Dikce výzvy Rekonstrukce státu nápadně připomíná časy, kdy na podporu požadavků dělníků, rolníků, pracující inteligence a krvelačného starce z Moskvy v únoru 1948 dusaly okované boty gaunerů z Lidových milicích. Okované boty posílal dupat okolo parlamentní "žvanírny" berlínský nacistický gauleiter, nějaký Goebbels.

Tím nechci přirovnávat Rekonstrukci státu k SA nebo k Lidovým milicím, na to jich není dost a sešlapané kecky, které patří k uniformě téhle úderky, nemají o dlažbu ten správný zvuk.

Jde o princip a ten je prostý: v parlamentní demokracii se debatuje.

Kdokoliv chce v demokracii přinášet jiná řešení než ta, která vyplývají z diskuze, vykazuje deficit demokratického smýšlení. A Rekonstrukce státu říká toto: "Tady máte zákon, který jsme vám napsali, tak o něm přestaňte do zblbnutí žvanit a prostě ho odhlasujte!"

Takový přístup ostatně nepěkně zapadá do skládačky chování Rekonstrukce státu. Připomeňme si to: Bylo to okolo posledních sněmovních voleb a emisaři Rekonstrukce státu obcházeli poslance. Nosili s sebou návrhy několika podle jejich mínění klíčových zákonů a od poslanců chtěli jediné: Podpis, že se zasadí o přijetí této legislativy.

Docela jasně si vzpomínám na šikanu, které byl vystaven poslanec ODS Marek Benda za to, že odmítl podepsat. Rekonstrukce státu zahltila média a sociální sítě informacemi o tom, že Benda odmítá transparentnost, což se v době protikorupčního šílení rovnalo málem vlastizradě. Byla to regulérní online šikana včetně podpásovek týkajících se třeba toho, co by na postoje svého syna asi tak řekl Václav Benda, křesťansky orientovaný disident a muž pevných zásad.

V demokracii se přitom "odtemňování" provádí politickou soutěží, nikoliv nátlakovými metodami a agresivním marketingem.

A právě nátlakové metody a agresivní marketing spojují Rekonstrukci státu s hnutím ANO. V praxi to vypadá takhle: Třeba během jednání koaliční rady o návrhu zákona o registru smluv šéf hnutí Andrej Babiš podle informací lidovců i sociálních demokratů posílal smsky Pavlu Francovi z Rekonstrukce státu a ten ihned informace zveřejňoval na svém facebookovém účtu.

Franc potom na Facebooku na jedné straně haněl ČSSD a lidovce, na druhé straně opěvoval Babiše.

Právní expert sociální demokracie Jan Chvojka to shrnul výstižně. "Andrej Babiš si našel další užitečné idioty. Z jednání koaliční rady o registru smluv píše SMS představitelům Rekonstrukce státu. Bohužel ne pravdivé. A aktivisti o průběhu jednání referují on-line dle not pana Babiše. To je svoloč," konstatoval, čímž se stal v očích Rekonstrukce státu skoro stejným satanášem jako Marek Benda, k čemuž mu v této souvislosti lze jen gratulovat.

Nevím, zda jsou lidé z Rekonstrukce státu 'svoloč'. Čím jsem si ale jistý, je, že nevládní organizace tu nejsou od toho, aby psaly zákony, šikanovaly ústavní činitele, kteří jim odepřou podpis, a napadaly poslance za to, že debatují.