Dnes je středa 11. února 2026., Svátek má Božena
Počasí dnes 5°C Občasný déšť

Nový objev mění představy o vesmíru: Vědci našli jednu z nejstarších galaxií. Je úplně mrtvá

21. 1. 2026 – 8:01 | Magazín | Jiří Rilke

Nový objev mění představy o vesmíru: Vědci našli jednu z nejstarších galaxií. Je úplně mrtvá
zdroj: Freepik.com

Vědci při zkoumání galaxií odhalili nečekaný jev: Prastarou hvězdokupu, kterou zlomila její vlastní černá díra.

V hlubinách vesmíru se nacházejí obří galaxie, které už dávno přestaly tvořit nové hvězdy. Proto se jim říká mrtvé galaxie: Kosmické relikty z pradávných časů, které kdysi zářily aktivitou jako všechny ostatní, ale dnes už jen tiše rotují v kosmickém nekonečnu.

Jedna z nich, přezdívaná Pablova galaxie (GS-10578), se stala předmětem nové studie, kterou publikoval prestižní magazín Nature Astronomy, podle tiskové zprávy.

Pablova galaxie je extrémně stará: Vznikla krátce po Velkém třesku, zhruba před 12,5 miliardami let. Její hvězdotvorná činnost už ale dávno skončila a vědci nyní vysvětlili, co za to s největší pravděpodobností může: Galaxii zadusila její vlastní supermasivní černá díra.

V galaxii totiž není ani stopy po studeném vodíku, což je klíčová ingredience k zážehu tvorby nových hvězd. Oproti laickému očekávání ho však černá díra nevysála. Naopak ho odfoukla pryč.

Vědci zjistili, že větry neutrálního plynu z černé díry dosahovaly rychlosti až 400 kilometrů za sekundu a každý rok připravily galaxii o 60 hmotností Slunce v plynu. Hvězdotvorné palivo se kvůli tomu vyčerpalo během 16 až 220 milionů let, což je na galaktické poměry extrémně rychlá doba: Normálně se podobný úkaz měří v miliardách let.

Galaxie přitom vypadá klidně – jako rotující disk bez známek násilného narušení. To naznačuje, že nedošlo k žádné srážce, ale že šlo o dlouhodobé „hladovění“ způsobené opakovanou aktivitou černé díry.

Pablova galaxie není ojedinělý případ. Díky Webbovu teleskopu nyní astronomové objevují více starých a masivních galaxií, které přestaly tvořit hvězdy překvapivě brzy. Tento fenomén „hladovění“ – kdy černá díra zabrání návratu plynu – by podle všeho mohl být běžným osudem galaxií z raného vesmíru.

„Před Webbem jsme o takových galaxiích vůbec nevěděli,“ říká astrofyzik Jan Scholtz z Univerzity v Cambridge. „Teď víme, že jsou častější, než jsme si mysleli – a právě hladovění může být důvodem, proč žijí rychle a umírají mladé.“

Studie Pablovy galaxie otevírá nové otázky o vývoji vesmíru. Pokud se potvrdí, že černé díry běžně zabraňují tvorbě hvězd v mladých galaxiích, budeme muset přehodnotit naše představy o tom, jak vesmír stárne – a jaké síly v něm skutečně vládnou.

Jiří Rilke je publicista s klasickým vzděláním, který se ve své práci věnuje především společenským tématům. Věří, že i složité otázky dneška lze zprostředkovat srozumitelně, aniž by se vytratil jejich význam. Ve volném čase rád čte filozofii, zajímá se o dějiny Evropy a vždycky jej fascinoval svět celebrit, který by podle něj posloužil pro nejednu sociologickou studii.

Předchozí článek

Které ořechy jsou nejlepší pro vaše srdce a obranyschopnost

Následující článek

Lunární horoskop na středu 21. ledna: Přechod Měsíce do znamení Ryb přináší intuici, ale také varování

Nejnovější články