V následujících dnech má na Zemi dopadnout objekt, který kolem ní tiše obíhá už více než 50 let. Odkud přišel, proč se vrací a co může způsobit? Vědci mají jen hrubé odhady – a čas se krátí.

Vědci z Cambridge zachytili v atmosféře vzdálené planety molekuly, které na Zemi vznikají pouze působením života. Blížíme se k největšímu objevu v dějinách?

Vesmír je fascinující, ale jeho dopad na lidské tělo je drsný. Svaly ochabují, kosti řídnou a mozek se mění – astronauti se po návratu sotva postaví na nohy. Co se s nimi děje a proč se jejich tělo zotavuje celé roky?

Vesmírný závod o Měsíc a Mars zrychluje a výzkumníci z Harvardu se starají o to, jak zajistit, aby vítězové byli po dosažení cíle schopni pohybu. Na webu Frontiers in Physiology vyšla studie o tom, že sloučenina resveratrol, která se nachází v červeném víně, zachovává svalovou hmotu a sílu u potkanů vystavených simulaci gravitace Marsu.

Současné připomínání historické mise Apolla 11 častokrát doprovází nářky nad tím, že se člověk od roku 1972 na povrch Měsíce stále nevrátil. Není to mnohdy stoprocentní pravda - automatické sondy vyrobené lidskou rukou přistávají na Měsíci stále. Je ale pravdou, že bota astronautova má zatím smůlu. V minulosti se však objevilo hned několik významných nápadů, jak na Apollo navázat. Žádný z nich nakonec nevyšel - ale právě to nejlépe ilustruje, proč je trvalejší návrat na Měsíc velmi náročný podnik! 

Svět si bude v noci ze soboty na neděli připomínat padesáté výročí historického prvního pilotovaného přistání na Měsíci. Konspirační teoretikové zmíní, proč posádka na Měsíc nikdy neletěla, a přesto tu objevila mimozemšťany, nadšenci do kosmonautiky zase uroní slzu nad skutečností, že poslední lidská mise k Měsíci přistála v roce 1972. Apollo 11 působí - i přes přísliby budoucích let kosmonautiky - jako vzpomínka na zašlou slávu a prestiž letů do vesmíru. Skutečnost však nemůže být odlišnější.

Jakoby nestačilo, že letošní rok začal přistáním čínské sondy na odvrácené straně Měsíce a že si v nejbližších dnech budeme připomínat padesáté výročí letu Apolla 11 - také Indie se rozhodla, že Měsíc je jejím příštím cílem. Půjde-li vše podle plánu, v neděli před půlnocí našeho času se pokusí vyslat k Měsíci svou první povrchovou sondu Chandrayaan-2. Ta by následně po dvouměsíčním letu mohla přistát u jižního pólu Měsíce 6. září tohoto roku. Jde o další ukázku stále vyššího zájmu o naši nejbližší přirozenou oběžnici.

NASA se intenzivně připravuje na misi, jejíž účelem je vyslat astronauty na Měsíc. V rámci tréninku je vyslala do jiného nehostinného prostředí – do hlubin oceánu, kde se připravují na svou misi ve speciální podvodní laboratoři Aquarius.