Pět miliard světelných let od nás se skrývá černá díra, jakou věda dosud nepoznala – váží 36 miliard Sluncí, je větší než srdce Mléčné dráhy a její gravitační síla dokáže ohnout světlo do dokonalého prstence.

Astrofyzik Cosimo Bambi sní o tom, že už během příštího století vyšleme k blízké černé díře miniaturní sondu poháněnou laserem. Zní to jako sci-fi, ale technologie i odvaha k takové misi se rodí už dnes.

Je to temná skvrna ve vesmíru, která bývá spojována se zkázou. Vědci však upozorňují, že záření z černé díry mohlo pomoci zrodu života na naší planetě.

Rozpoutal ji nenasytný obr vzdálený šedesát miliard světelných let. 

Záblesky záření gama mohou překročit rychlost světla. Přitom ale neporuší Einsteinovu speciální teorii relativity. Jak to je možné?

Detektory gravitačních vln rozevírají okna vesmíru dokořán. Dokázaly objevit vzácnou kolizi černé díry a neutronové hvězdy.

Sagittarius A* je obří černá díra, která má hmotnost čtyř milionů Sluncí. Nedávno do ní spadlo tolik hmoty, že se rozzářila jako vánoční strom.

Černé díry nemají zrovna nejlepší pověst, byť jim jako "motorům vesmíru" vděčíme za rozpohybování pěkné řádky kosmologických procesů. Nejnovější zpráva ze setkání Americké astronomické společnosti k tomu všemu přidává další důkaz, že černé díry disponují značně bipolární náladou. Důkazem k tomu je dvojí říhnutí černé díry v jádru cizí galaxie.