To, co říkaly pranostiky po staletí, dnes přestává platit a důvod není příjemný

Pranostiky nevznikly náhodou. Byly výsledkem dlouhodobého pozorování přírody a opakujících se vzorců počasí. Lidé si všímali souvislostí mezi daty v kalendáři a tím, co se děje venku. A tyto zkušenosti se předávaly dál.

Jenže právě na těchto vzorcích dnes začíná být vidět, že se narušují.

Podle dat Český hydrometeorologický ústav se klima v Česku dlouhodobě otepluje, mění se rozložení srážek a přibývá extrémních výkyvů počasí. To znamená jediné. Pravidelnost, na které pranostiky stojí, přestává platit.

„Na svatého Medarda, čtyřicet dní kapka padá“

Jedna z nejznámějších pranostik slibuje dlouhé období dešťů, pokud prší 8. června. Ve skutečnosti ale meteorologická data ukazují, že taková pravidelnost dnes neexistuje.

Srážky jsou čím dál více nepravidelné. Místo dlouhého deštivého období přicházejí spíše krátké a intenzivní lijáky, které střídají suché dny. Tento model potvrzují i závěry mezivládních panelů pro změnu klimatu jako Intergovernmental Panel on Climate Change, podle kterých se srážky v důsledku změny klimatu koncentrují do extrémnějších epizod.

„Březen, za kamna vlezem“

Tahle pranostika vycházela z toho, že březen byl tradičně chladný měsíc. Jenže v posledních letech se objevují teploty, které připomínají spíš jaro v plném proudu s vyšším teplotami než doznívající zimu.

Podle měření Český hydrometeorologický ústav patří jarní měsíce k těm, kde je oteplování nejvíce patrné. Výkyvy teplot jsou výraznější a teplé dny přicházejí dřív než dříve.

„Na Tři krále o krok dále“

Tradičně tato pranostika naznačovala, že se den prodlužuje a zima má jasný řád. Dnes ale zimní období ztrácí svou stabilitu.

Sníh v nížinách často chybí, mrazy přicházejí nepravidelně a střídají je teplé epizody. Zima tak sice astronomicky existuje, ale její průběh se výrazně mění.

„Svatý Martin přijíždí na bílém koni“

Dříve symbol první sněhové pokrývky v listopadu. Dnes je sníh v tomto období spíš výjimkou než pravidlem.

Statistiky ukazují, že první sněhová pokrývka se posouvá a v některých letech nepřijde vůbec. To opět souvisí s celkovým oteplováním a změnou charakteru zimy.

Co mají všechny společné

Všechny tyto pranostiky mají jedno společné. Vznikly v době, kdy bylo klima stabilnější.

Dnes ale dochází ke změnám, které narušují právě tuto stabilitu. Nejde jen o vyšší teploty, ale i o větší proměnlivost a extrémy.

A právě extrémy znamenají konec jednoduchých pravidel.

Jaký vliv mají dnes?

Pranostiky tak paradoxně neztrácejí hodnotu. Naopak.

Ukazují, jak příroda fungovala dřív a jak moc se dnešní realita liší. To, že přestávají platit, není selhání tradice. Je to důkaz změny. A možná k úvaze o nové pranostice.

Dobré na tom je, že je viditelné jak klima funguje dnes a jak fungovalo před lety.