Němí pamětníci míst, která vzala voda

GALERIE MAGAZÍN - Magazín autor: Šárka Novotná

Některé památky jsou jedinými pozůstatky nadobro ztracených míst. Patří mezi ně například krásný, byť poničený, kostel svatého Štefana na východě Slovenska, ale i některé zajímavosti v Česku. 

Kostel svatého Štefana u přehrady Vel'ká Domaša

Kostel svatého Štefana u přehrady Vel'ká Domaša,zdroj: Profimedia.cz

Kostel svatého Štefana býval součástí vsi Kelča, kterou před více než půlstoletím doslova vzala voda. Lidé se z ní museli odstěhovat kvůli stavbě přehrady Velká Domaša a pozůstatky vesnice skončily hluboko pod vodou.

Kostel měl štěstí. Ve druhé polovině 18. století ho rakouský stavitel a sochař Kaspar Urlespacher postavil na kopci, tudíž ho o stovky let později voda nepohltila. Je na samém břehu přehrady, společně s mohutným platanem javorolistým, který je jen o málo mladší. Ze vsi Kelča se zachoval ještě hřbitov a hájenka.

Kostel a platan jako němí svědci minulých časů přežily i drama druhé světové války, kdy v jejich těsném sousedství dopadaly bomby. Pozdně barokní zámeček a přilehlý park však byly zničeny.

V kostele se konaly mše do roku 1993. Pak byl však postaven kostel nový ve vesnici Nová Kelča, která vznikla jako nástupkyně zatopené dědiny jen několik desítek metrů opodál. A byl tam přenesen i chrámový poklad z původního kostela.

Svítání na lepší časy

Kostel byl už v 60. letech obehnán kamenným násypem. Má také vlastní čerpadlo. To se spouští ve chvíli, kdy má přehrada plný stav, a pumpuje prosakující vodu.

Přesto se do majestátní památky během let opuštění zakousl zub času a dobrovolníci, kteří v roce 2008 založili sdružení Stephanus a postupně památku opravují, mají i po více než deseti letech stále co dělat - byť například interiér je dle historiků v překvapivě dobrém stavu.

V současnosti se v kostele konají i prohlídky pro turisty v několika jazycích a v létě se při kostele pořádají i různé kulturní akce.

Pozůstatky minulosti v Česku

I v Česku se najdou památky po místech, která nadobro skončila pod vodní hladinou. Kdysi tisícové městečko Zahrádka nedaleko Ledče nad Sázavou v 70. letech vymazala z mapy výstavba vodní nádrže Švihov. Zbyly jen kostel svatého Víta, kašna a socha Panny Marie, které stávaly na někdejším náměstí. Právě v tomto kostele mezi lety 1940 až 1948 sloužil mše později komunisty umučený farář Josef Toufar.

Kostel unikl zkáze jen náhodou - díky odkrytí fresek, které měly zůstat zachovány. Památku později začala ohrožovat voda, dobrovolníkům se nicméně podařilo shromáždit peníze na rekonstrukci. I tady se několikrát ročně konají různé akce a návštěvníci si v rámci výstavy přečtou i zajímavosti o zatopené oblasti.

Pod vodou totiž skončily i obce Švihov či Horní a Dolní Kralovice a několik menších osad. Někteří obyvatelé zaniklých míst se přestěhovali do v 70. letech zbrusu nově vystavěné střediskové obce Dolní Kralovice, jiní odešli do Ledče a Zruče nad Sázavou či okolních vesnic.

Co (ne)vzala Orlická přehrada

Kvůli stavbě Orlické přehrady muselo opustit své domovy 1500 lidí a bylo zbořeno na 650 domů. Zmizely vesnice, osady, samoty - například Zbenické a Orlické Zlákovice, Lavičky, Podskalí a řada dalších.

Památkou, která přežila i vznik Orlické přehrady, je unikátní Lannův řetězový most, poslední empírový most v Česku. Na Vltavě ho však nehledejte.

Lannův řetězový most stával nedaleko současného Podolského mostu, na přelomu 50. a 60. let ho pak rozebrali a později byl znovu složen nedaleko jihočeské vesnice Stádlec - na Lužnici. V okolí je řada turistických tras, po nichž dojdete například k zřícenině hradu Příběnice nebo do Tábora.

Památkou na zatopené vltavské údolí je i románský kostelík svatého Bartoloměje, který původně stával v obci Červená nad Vltavou. Byl přenesen o 32 metrů výše. Stavbu z 12. století lze navštívit dvakrát ročně: týden po Velikonocích, jako připomínku někdejšího zahájení sezony vorařů, kterým se kdysi žehnalo, a pak také koncem srpna během svátku patrona kostela.

Kostel byl v roce 1960 přenášen ručně a na novém místě jej znovu nepostavili úplně přesně - chybí například kůr. Na druhou stranu byly po znovupostavení odkryty zbytky předtím zabílených fresek. Kostel se v 90. letech stal také terčem zlodějů, kteří však naštěstí nevybílili všechno. Uvnitř zůstaly například obrazy schované v sakristii, těžké lavice a varhany.

Domy, které nezbořili

A skrze jih Čech se posuneme ještě o pořádný kus dál. Dvanáct vesnic, mnohé samoty, ale i městečko Dolní Vltavice a část města Frymburk, pohltila největší česká vodní nádrž Lipno.

Tady je přitom kuriozitou to, že ačkoliv bývalo zvykem před zatopením oblasti stavby z velké části zbořit, v případě lipenské přehrady se to kvůli náročnému jarnímu počasí nestalo. Nádrž byla napuštěna během velice krátké doby, když řada opuštěných domů ještě stála. A teprve pod vodou se začaly pozvolna rozpadat.

Zároveň však získaly jiný ráz i památky, které napouštění přehrady přečkaly. Kostel svatého Filipa a Jakuba v Přední Výtoni tak například v současnosti najdete přímo na břehu Lipna. Voda ale zcela pohltila kostel svatého Linharta ve zmíněné Dolní Vltavici, jen nejcennější části skončily v Českém Krumlově.

Kostel na ostrově

Stejnému patronovi je zasvěcen i románsko-gotický kostel na ostrově na Novomlýnských nádržích. Ten připomíná zatopenou obec Mušov. Kostel ani ostrůvek nejsou běžně přístupné - patří k chráněným přírodním rezervacím.

Z Mušova v okolí přehrady zbyly také vinné sklepy pod vrchem Hradisko a kaple Svatého Ducha na křižovatce při přehradě. Kříž z mušovské návsi v současnosti stojí v kostele v Opatovicích, socha svatého Jana Nepomuckého byla převezena ke hřbitovu v Pavlově.

Tagy: Slovensko Česko zahraničí domácí Československo víra a náboženství turistika a cestovní ruch dějiny a fakta památky a architektura

Zdroje: Profimedia.cz,denik.cz,vlastní,wikipedie,sme.sk,http://www.novakelca.sk,www.reka-vltava.cz