Zkázu velkolepé synagogy provázela bezmoc. První zprávy o tom, že je v plamenech, dostali prý hasiči už kolem desáté hodiny večer. Když však dorazili na místo, znemožnila jim německá armáda proti požáru zasáhnout.

Celou noc se tak do okolí valil hustý dým, hasit se mohlo začít až k ránu. Synagoga hořela ještě druhého dne dopoledne a nakonec z ní zbyly jen žalostné trosky.

Jejich odklízení skončilo až v dalším roce. Když se prý jeden z německých dělníků pokoušel odstranit velkou kovovou šesticípou hvězdu z hlavní kopule, o níž se říkalo, že je zlatá, ulomila se, muže strhla a na místě ho zabila.

Synagoga přitom existovala pouhých pár desítek let. Její autor, vídeňský architekt Jakob Gartner, ji navrhl v orientálně byzantském stylu na sklonku 19. století na tehdejším náměstí Marie Terezie poblíž Terezské brány.

Olomoucká synagoga na dobové pohlednici | zdroj: Profimedia

V Olomouci vzkvétala židovská komunita a dosavadní modlitebny přestaly stačit. Synagoga vyšla na čtvrt milionů zlatých a dokončena byla v roce 1897. I její výzdoba byla architektonicky bohatá, dominantou stavby se stala právě vysoká kopule ukončená věžičkou. Když o 42 let později synagoga lehla popelem, byla prý škoda vyčíslena na milion korun.

Identita žhářů je dodnes neznámá. Spekuluje se o olomouckých Němcích sympatizujících s nacismem, nebo českých fašistech.

Více než tři tisíce mrtvých

Ničivý požár předznamenal začátek útrap olomouckých Židů. Ještě během tragické noci se na židovských obchodech a podnicích objevily hanlivé nápisy, následně byli Židé na základě norimberských rasových zákonů postupně zbavováni svých práv i majetku a vytlačováni z veřejného života.

Mezi červnem 1942 a březnem 1945 bylo do Terezína a následně do vyhlazovacích táborů deportováno 3498 židovských obyvatel Olomouce a okolí. Přežilo jen 295 lidí. Oběťmi holocaustu se stali i olomoucký rabín Berthold Oppenheim a jeho žena Marta.

Židovská obec byla ještě v roce 1945 obnovena, synagoga však nikoliv. Na současném Palachově náměstí její existenci připomíná jen pamětní deska a Stolpersteine - kameny zmizelých na památku manželů Oppenheimových.

Jakob Gartner, který zemřel v roce 1926, navrhl také synagogy v Opavě, Bohumíně či Kroměříži. Okupaci nepřečkala ani jediná, ta opavská lehla popelem už 10. listopadu 1938 během tamní křišťálové noci.