Nekula zopakoval, že u každého vzorku dovezených potravin se dělá rozbor na přítomnost více než 400 zbytků účinných látek. Jde především o testy na přítomnost mykotoxinů nebo zbytků pesticidů, u všech vzorků se testuje i to, zda neobsahují těžké kovy jako olovo nebo kadmium.

Zemědělská a potravinářská inspekce v posledních týdnech odebrala 30 vzorků obilovin a mouky, většinu tvořila pšenice. „Chtěl bych zdůraznit, že zatím nebyl zjištěn nevyhovující vzorek,“ řekl ředitel SZPI Martin Klanica. Ředitel veterinární inspekce Zbyněk Semerád uvedl, že kontrola dovozu potravin živočišného původu je dlouhodobě prioritou SVS. „V současné době jsme provedli 16 cílených kontrol,“ řekl. Systém kontrol podle něj systém zaručuje, že potraviny na českém trhu jsou zdravotně nezávadné

Nekula uvedl, že k tématu dovozu zemědělské produkce z Ukrajiny se v posledních dnech objevovalo mnoho dezinformací. Připomněl, že do ČR se dovezlo pouze 4000 tun pšenice, což je méně než desetina procenta domácí produkce. Návrhy, aby Česko zavedlo zákaz dovozu z Ukrajiny, označil za populistické.

Nekula bude příští týden spolu s ministry zemědělství EU jednat o celoevropském řešení situace, kdy na unijním trhu končí levné obilí z Ukrajiny, které má směřovat hlavně do zemí mimo EU. Stěžují si na to zemědělci v Polsku, kde to ovlivňuje trh. Nekula opět odmítl jednostranné zákazy. „Musíme postupovat jednotně,“ řekl. Evropská komise podle něj příští týden přijme stanovisko. Podle ministra je důležité, aby export končil v přístavech, odkud pokračuje do zemí mimo EU. „Směřuje se k systému, aby byly vagony nebo kamiony zaplombovány,“ doplnil.

Poznamenal, že ukrajinské obilí je díky výrazně nižší ceně lákavé pro spekulanty, a proto se takzvaně „odsypává“ v zemích sousedících s Ukrajinou. Ministerstvo už dříve uvedlo, že do EU se od začátku války na Ukrajině dovezl desetinásobek běžného množství ukrajinské pšenice, 3,526 milionu tun. Nekula dnes uvedl, že v Polsku zůstala zhruba třetina tohoto množství. Zopakoval také, že je důležité udržet trasy solidarity a Česko podporuje jejich prodloužení o další rok. Tyto trasy měly za cíl umožnit vývoz obilí hlavně do zemí mimo EU, například do severní Afriky.

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR upozorňují na to, že to vedlo k zastavení obchodování s obilím a čeští zemědělci můžou mít problém prodat loňskou úrodu před další sklizní.

Ukrajinské obilí vývoz toho českého nenarušilo, tvrdí Nekula

Ministerstvo zemědělství nezaznamenalo výraznější pokles vývozu obilí z Česka, vyvezly se ho na dva miliony tun, řekl novinářům Nekula. Zemědělský svaz ČR přitom minulý týden uvedl, že ve skladech je 2,6 milionu tun obilí, což je o 40 procent více než v loňském roce. Podle svazu se trh zastavil kvůli levnému dovozu ukrajinského obilí do EU. Z ČR se velká část vypěstované pšenice vyváží mimo jiné i do Polska.

Nekula řekl, že export obilí pokračuje, protože většina obchodů je už předem nasmlouvaná. „Jsou drobné výkyvy, ale nezaznamenali jsme zásadní změnu,“ doplnil.

Cena pšenice podle Českého statistického úřadu v březnu klesla zhruba na úroveň před začátkem ruské invaze na Ukrajinu. V březnu tuna potravinářské pšenice stála 6787 Kč, loni v březnu to bylo 6885 Kč. Agrární analytik Petr Havel ČTK řekl, že vliv na to má jak export levného obilí z Ukrajiny, tak také to, že část zemědělců loni držela obilí ve skladech a čekala, že ceny opět porostou. Kvůli nadbytku by podle něj mohly ceny pšenice klesnout i pod 5000 Kč za tunu, na této úrovni se pohybovala kolem roku 2021.

Ministr už dříve uvedl, že by chtěl, aby EU letos poskytla zemědělcům mimořádnou podporu kvůli dopadům války na Ukrajině, stejně jako to bylo minulý rok. O využití zemědělské rezervy EU vyjednával s eurokomisařem pro zemědělství Januszem Wojciechowským. V ČR mají podle něj spíše než pěstitelé obilí problémy hlavně pěstitelé ovoce, zeleniny, chmele nebo chovatelé prasat. „Do těchto sektorů bychom chtěli uvolnit případné prostředky z evropského rozpočtu,“ doplnil.