Dnes je čtvrtek 21. listopadu 2024., Svátek má Albert
Počasí dnes 2°C Občasné sněžení

Aktualizováno: Kvůli ukrajinskému obilí chystá EU kompenzace, Bulhaři a Rumuni zavádějí opatření

Aktualizováno: Kvůli ukrajinskému obilí chystá EU kompenzace, Bulhaři a Rumuni zavádějí opatření
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkové hodnotě 100 milionů eur (2,34 miliardy korun) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, řekl mluvčí EK. Komise přitom restrikce dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala kompenzace řeší situaci jen částečně, protože je dostanou jen některé země. Komise by podle něj měla situaci řešit aktivně, například zlepšením kontrol na takzvaných trasách solidarity.

Dovoz ukrajinského obilí v uplynulých dnech zakázaly Polsko, Maďarsko, Slovensko a dnes nově i Bulharsko. Polsko se nicméně v úterý s Ukrajinou dohodlo na odblokování tranzitu ukrajinského obilí přes své území od pátku. Česko zákaz dovozu nechystá.

Mluvčí EK, která dohlíží na obchodní politiku sedmadvacítky, restrikce označil za „preventivní opatření“. Týkat se mají některých druhů obilí a olejnatých semen, obzvlášť pšenice, kukuřice, slunečnicového semene a řepky.

Levné obilí z Ukrajiny zaplavilo trhy středoevropských zemí, když ho Ukrajina po loňské ruské invazi kvůli zablokovaným černomořským přístavům začala převážet pozemní cestou přes sousední země a EU zároveň uvolnila pravidla jeho prodeje na unijním trhu. Obilí přitom původně mělo směřovat do chudých afrických či blízkovýchodních zemí. Evropští zemědělci požadují po EU, aby přijala opatření, protože levnější ukrajinské obilí podle nich poškozuje domácí pěstitele.

Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal uvedl, že dovoz z Ukrajiny se týká kromě obilí také olejnin, drůbežího masa nebo vajec. „Návrh Evropské unie považujeme za prvoplánový, neefektivní a nesouhlasíme s ním,“ uvedl. Upozornil také, že členské státy mají jenom omezenou možnost situaci samy řešit. „Maďarsko, Polsko a Slovensko oznámily dokonce zákaz dovozu ukrajinské produkce. Členové Agrární komory České republiky k němu vyzývají také a mluví o protestech po vzoru kolegů ze sousedních zemí,“ dodal. Komora už dříve také upozorňovala na možná zdravotní rizika u komodit dovážených z Ukrajiny, protože nesplňují stejné standardy jako v EU. 

Bulharsko zavádí dočasný zákaz dovozu obilí z Ukrajiny, Rumunsko kontroly

Bulharsko zavádí dočasný zákaz dovozu obilí z Ukrajiny, s výjimkou tranzitu. Rumunsko zatím dovoz nezakáže, kontejnery s nákladem ukrajinského obilí, které budou procházet přes rumunské území, ale budou muset být zapečetěné a země je bude monitorovat.

Prozatímní premiér Galab Donev uvedl, že za poslední rok zůstalo v Bulharsku značené množství potravin, což narušilo potravinové řetězce. „Jsme nuceni přijmout toto národní opatření, protože evropské úřady adekvátní opatření teprve zvažují,“ prohlásil. Zákaz by podle ministerstva zemědělství měl platit od 24. dubna do konce června.

Rumunsko oznámilo, že bude provádět kontrolu kvality potravinářských výrobků na svých hraničních přechodech. Ministr zemědělství Petre Daea prostřednictvím videohovoru požádal svůj ukrajinský protějšek Mykolu Solského, aby urychleně našel řešení, jak omezit vývoz obilí a olejnin do Rumunska.

Brusel nabídl Bulharsku 16 milionů eur (375,5 milionu Kč) jako kompenzace škod, ale ztráty bulharských zemědělců jsou několikanásobně vyšší. Předseda bulharské agrární komory Kostadin Kostadinov řekl, že zemědělci požadují další opatření, například tranzitní cla, která by pomohla mnohem více než peníze z Bruselu.

Ukrajina vyváží o 30 procent méně obilí a potravin než před začátkem invaze

Ukrajina v současné době vyváží asi o 30 procent méně obilí a dalších potravin než před ruskou vojenskou invazí z konce loňského února. Ukazují to statistiky ukrajinského ministerstva zemědělství. Částečně je na vině slabší produkce místních zemědělců, protože na části území, kde se dříve pěstovalo, se nyní bojuje.

Ukrajina je důležitým vývozcem slunečnicového oleje, kukuřice, pšenice a ječmene. Když zemi loni 24. února napadla ruská vojska, součástí invaze byla i blokáda ukrajinských černomořských přístavů - klíčových pro vývoz obilí a dalších potravin. Na světové trhy se pak nemohlo dostat zhruba 20 milionů tun obilí, které uvázlo na ukrajinském území. Index cen potravin ve světě se pak výrazně zvýšil a dostal se na rekord.

Ohroženy byly zejména dodávky potravin do zemí Afriky a Blízkého východu, které jsou na ukrajinském obilí silně závislé, jak ukázala zpráva OSN z loňského září. OSN také uvedla, že ceny základních potravin se pak v těchto zemích zvýšily v průměru o 30 procent. Podle generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese přibližně 44 milionů lidí ve 38 zemích čelilo mimořádnému hladu.

„Činitelé OSN měli obavy o Africký roh, kde už státy byly kvůli suchu na pokraji hladomoru. Nedostatek obilí tu situaci ještě zhoršoval,“ říká Richard Gowan z organizace International Crisis Group, která se ve světě snaží předcházet konfliktům. Africký roh je oblast na východě Afriky, patří do ní Džibutsko, Eritrea, Etiopie a Somálsko. Někdy se k nim počítají také okolní státy Keňa, Súdán, Uganda a Jižní Súdán.

Ukrajina si mezitím dohodla alternativní přepravní trasy, které vedou přes středoevropské země. Část obilí určeného chudým zemím ale skončila na trzích v Maďarsku, Polsku, Bulharsku, České republice a dalších státech, kde přispěly k propadu cen místní produkce.

Turecko loni v červenci po jednání s ukrajinskou a ruskou stranou zprostředkovalo dohodu, která umožnila vývoz obilí z ukrajinských přístavů částečně obnovit. Schéma bylo dvakrát prodlouženo, naposledy letos v březnu, jeho platnost ale končí příští měsíc. Rusko po západních státech chtělo, aby zmírnily sankce zavedené proti němu v odvetě za invazi, a že teprve potom tuto takzvanou obilnou smlouvu prodlouží.

Dohoda o vývozu obilí Ukrajině umožnila přepravovat miliony tun potravin přes černomořské přístavy, a to navzdory tomu, že ozbrojený konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem stále trvá.

Díky obilné dohodě mohou nákladní lodě bezpečně proplouvat Černým mořem z přístavů Oděsa, Čornomorsk a Pivdennyj. První lodě s nákladem obilí díky dohodě vypluly začátkem loňského srpna, využily k tomu koridor dlouhý 310 námořních mil (574 kilometrů) a široký tři námořní míle (přes pět kilometrů).

Ukrajina se v roce před ruskou invazí podílela ze 46 procent na celosvětovém vývozu slunečnicového oleje, ze 17 procent na vývozu ječmene, z 12 procent na vývozu kukuřice a z devíti procent na vývozu pšenice. Data OSN ukazují, že jen asi čtvrtina vývozu potravin z Ukrajiny směřuje do nejchudších zemí světa, což zejména Rusko nyní kritizuje. Asi 47 procent vývozu v posledních měsících směřovalo do vysokopříjmových zemí, včetně Španělska, Itálie a Nizozemska. Dalších 26 procent šlo do zemí s průměrnými a vyššími příjmy, jako je Turecko a Čína, a 27 procent do zemí s nízkými a středními příjmy, například do Egypta, Keni a Súdánu.

Rada Evropské unie v aktualizovaném přehledu uvádí, že díky obilné smlouvě se na vývozu obilí a dalších potravin z Ukrajiny podílí ze 49 procent kukuřice, z 28 procent pšenice, z 11 procent produkty ze slunečnic a z dalších 12 procent ostatní.

Na smlouvu o vývozu obilí dohlíží za OSN Společné koordinační centrum (JCC). To v březnu uvedlo, že za posledních osm měsíců vyplulo z ukrajinských přístavů více než 800 lodí s celkovým nákladem více než 23 milionů tun obilí a dalších potravin. Část vývozu tvořila i hnojiva. Tento dodatečný vývoj byl klíčovým faktorem v následném poklesu cen potravin na světových trzích. Ty jsou teď nižší než před začátkem války na Ukrajině z loňského února.

Inspekce lodí vyvážejících obilí z ukrajinských přístavů znovu začaly

Inspekce lodí vyvážejících obilí a další zemědělské produkty z ukrajinských přístavů přes Černé moře byly obnoveny. Uvedla to OSN, která zprostředkovala obilnou dohodu s Ruskem. O obnovení kontrol informoval rovněž ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov.

„Společné koordinační centrum (JCC) dnes po dvou dnech jednání obnovilo inspekce plavidel. Ruská a ukrajinská delegace po jednáních zprostředkovaných OSN a Tureckem souhlasily, že se do iniciativy zapojí nové lodě,“ uvedla mluvčí koordinátora OSN pro obilnou dohodu Ismini Pallaová. Podle ní týmy inspektorů už začaly pracovat.

Ruská invaze na Ukrajinu a ruská blokáda v Černém moři loni zastavily významný export ukrajinských zemědělských produktů. Ty umožnila opět vyvážet dohoda, kterou za zprostředkování OSN podepsalo loni v červenci Turecko s Ukrajinou a Ruskem. Schéma bylo dvakrát prodlouženo; naposledy se tak stalo v polovině března, přičemž vypršet má za měsíc. Moskva varovala, že nemusí s dalším prodlužováním souhlasit. Rusko Západ obviňuje, že klade překážky exportu ruských hnojiv a obilí.

RIA Novosti s odvoláním na vysoce postaveného představitele ruského ministerstva zahraničí už v úterý uvedla, že inspekce lodí přepravujících obilí byly obnoveny. Vysoce postavený ukrajinský představitel to však posléze popřel. Ukrajina s Ruskem se vzájemně obviňují z toho, kdo za přerušení kontrol může.

Dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová obvinila Ukrajinu ze sabotování dohody o dodávkách obilí tím, že prý požaduje úplatky od majitelů lodí za registraci nových plavidel a provádění inspekcí. Podle agentury Reuters ale ruská diplomacie neposkytla pro své tvrzení žádné důkazy. Kyjev se zatím k obviněním nevyjádřil.

Ukrajina viní naopak Rusko, že blokuje proplouvání lodí. Ukrajinský ministr zemědělství Mykola Solskyj dnes obvinil Moskvu z toho, že využívá situace, kdy tři státy - Polsko, Maďarsko a Slovensko - zakázaly dovoz ukrajinského obilí a potravinářských výrobků. Ukrajina a Polsko se v úterý dohodly na odblokování tranzitu ukrajinského obilí přes polské území od pátku.

Zdroje: