Ministerstvo zemědělství (MZe) uvedlo, že do zemí EU se Ukrajiny od února loňského roku dovezlo meziročně desetkrát více pšenice, než je běžné.

„Zásoby obilí jsou po dovezení ukrajinské pšenice do České republiky příliš vysoké, kvalita je ale nízká. Navíc hrozí, že naše mnohem kvalitnější obilí vypěstované podle standardů platných v Evropské unii nebudeme mít kam uskladnit,“ uvedl dnes předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. „Pokud k tomu dojde, může se stát, že si lidé budou kupovat méně kvalitní mouku a pečivo z ukrajinského obilí, zatímco čeští zemědělci budou muset svou úrodu spálit. Evropský trh je ukrajinským obilím tak nasycen, že ani není možné českou produkci prodat do zahraničí,“ dodal.

Svaz již dříve upozorňoval na to, že kvůli dovozu levné produkce z Ukrajiny panují obavy, aby čeští zemědělci dokázali prodat svoji produkci z loňské sklizně a měli kam uskladnit letošní úrodu. Velká část domácí produkce se vyváží.

Do EU se podle MZe dovezlo do ledna letošního roku 3,526 milionu tun pšenice, do ČR to bylo téměř 4000 tun. Mluvčí resortu Vojtěch Bílý uvedl, že v porovnání s celkovou domácí produkcí, která činí zhruba 4,8 milionu tun, je to zanedbatelné množství. Podle svazu zemědělcům v silech zůstává nejvíce pšenice, na skladech je nyní 1,6 milionu tun. Minulý rok v březnu to bylo milion tun.

Ministr zemědělství Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) dříve uvedl, že ČR je, co se týče obilí, exportní země a vypěstuje 160 procent domácí potřeby obilí, u pšenice je to dvojnásobek.

Na dovoz obilí z Ukrajiny si stěžují zemědělci v Polsku, Slovensku, Maďarsku a dalších zemích. EU loni v červnu na rok pozastavila dovozní cla na ukrajinské zemědělské a potravinářské produkty. Podílela se také na zprovoznění takzvaných tras solidarity, které měly za cíl umožnit vývoz obilí hlavně do zemí mimo EU, například do severní Afriky.

Polsko, Maďarsko a Slovensko v posledních dnech zakázaly dovoz obilí a dalších komodit z Ukrajiny. Zdůvodňují to potřebou ochrany domácích zemědělců před levným dovozem a ochranou zdraví spotřebitelů. Na Slovensku se v jedné ze zásilek objevily zbytky pesticidů, tamní vláda proto zakázala i zpracování ukrajinského obilí.

Zemědělský svaz ČR žádá Evropskou komisi a ministerstvo zemědělství, aby aktivovaly původní koridory na vývoz ukrajinské produkce a obilí se dostalo tam, kam původně směřovalo.

Téma dovozu z Ukrajiny bude zařazeno na jednání ministrů zemědělství EU 25. dubna.

České ministerstvo zemědělství začátkem týdne uvedlo, že zákaz dovozu ukrajinského obilí nechystá. Zákazy jsou podle něj v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie i Světové obchodní organizace (WTO). Podle Nekuly jednostranné zákazy jednotlivých zemí nic nevyřeší.

Bulharští zemědělci chtějí po EU pomoc kvůli obilí z Ukrajiny, zlobí se i Rumuni

Bulharští zemědělci požadují po Evropské unii, aby přijala opatření kvůli levnějšímu obilí z Ukrajiny, které zaplavilo trhy některých evropských zemí, a poškozuje tak domácí pěstitele. Bulharská agrární komora dnes oznámila, že pokud EU opatření nepřijme, pojedou zemědělci protestovat do Bruselu. Nespokojeni jsou i v Rumunsku.

Předseda bulharské agrární komory Kostadin Kostadinov uvedl, že pokud vláda nezakáže dovoz ukrajinského obilí, jako to udělaly Polsko, Maďarsko a Slovensko, měla by EU co nejdříve přijmout opatření, která ochrání místní trh. Dočasný zákaz dovozu ukrajinského obilí požaduje i klíčová strana rumunské vládní koalice - Sociálnědemokratická strana (PSD), která má ve vládě polovinu ministrů.

Bulharský ministr zemědělství Javor Gečev v pondělí uvedl, že je jen otázkou času, kdy vláda dovoz ukrajinského obilí zakáže. Nejprve chce ale vidět, jaké právní následky by toto opatření mělo. Evropská komise (EK) už zákaz dovozu do Polska a do Maďarska označila za neakceptovatelný.

„Požadujeme například tranzitní cla..., což by pomohlo mnohem více než peníze, které nám nabízejí,“ řekl Kostadinov bulharskému rozhlasu. Brusel v této souvislosti nabídl Bulharsku 16 milionů eur jako kompenzace škod, ale ztráty bulharských zemědělců jsou několikanásobně vyšší.

Bulharští zemědělci si kvůli ukrajinskému obilí stěžují na porušování pravidel hospodářské soutěže. Pro ukrajinské potraviny a zemědělské výrobky totiž platí v EU od loňského května bezcelní režim, který unie zavedla kvůli pomoci Ukrajině, jež od loňského února čelí ruské invazi. Levnější obilí z Ukrajiny, které má směřovat do chudých afrických či blízkovýchodních zemí, pak zaplavilo trhy některých evropských států.

Bulharská agrární komora nechce, aby se obilné koridory do třetích zemí zastavily, a proto navrhuje například tranzitní poplatky.