Nebezpečné známosti: Když vás Babiš vychvaluje do nebe

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Komunální volby a první kolo senátních voleb přinesly hnutí ANO poněkud rozpačité vítězství, které po vyhlášení konečného výsledku voleb do horní komory asi ještě zhořkne. Co z toho plyne pro Andreje Babiše a o čem by měla přemýšlet druhá a třetí nejpočetněji zastoupená strana ve sněmovně?

Jana Černochová

Jana Černochová,zdroj: David Neff / MAFRA / Profimedia

Jak silná je pozice hnutí ANO v české politice po volbách do místních zastupitelstev a prvním kole senátních voleb? Upevnilo ji, nebo naopak dosáhlo svého vrcholu v loňských sněmovních volbách a nyní už sledujeme jeho postupný pád?

Do druhého kola senátních voleb se sice dostalo deset kandidátů za hnutí ANO, jen jeden ovšem z první příčky. Před čtyřmi lety jich bylo pouze devět, z prvního místa však postoupili hned čtyři. Babišovo hnutí tehdy získalo právě čtyři mandáty v horní komoře.

V minulých senátních volbách se mohlo radovat ze 14 kandidátů postupujících do druhého kola. Šest z nich mělo dokonce největší počet hlasů v prvním kole, do Senátu se ale nakonec probojovali jen tři. Přičemž jen jednou (v roce 2014) se stalo, že by někdo za hnutí ANO postoupil do druhého kola s menším počtem hlasů než jeho protikandidát, a přesto vyhrál.

Plyne z toho, že si ANO oproti minulým volbám zřejmě pohoršilo. Pokud by platila dřívější praxe, nezískalo by ve druhém kole o moc víc než onen jeden mandát ve volebním obvodu Šumperk, kde už v prvním kole jeho kandidát Miroslav Adámek obdržel nejvíc hlasů.

Můžeme se tedy dočkat i toho, že hnutí ANO a Piráti, kterým do druhého kola postoupili tři kandidáti a jeden z nich z prvního místa, budou mít stejný počet mandátů. Babišovo uskupení by tak v Senátu posílilo, protože letos žádné senátorské křeslo neobhajovalo, ve srovnání s předchozími volbami do horní komory by to ale nebyla žádná sláva.

Přebít pražskou prohru slavným vítězstvím

Co se týče voleb do místních zastupitelstev, největší pozornost na sebe strhla Praha. Kdyby tam ANO vyhrálo, nikdo by o jeho úspěchu v komunálních volbách a prvním kole senátních voleb nepochyboval. Stačilo však, aby v Praze pohořelo a obsadilo až nepěkné páté místo, a problém je tu. Vítězství zhořklo a zdaleka není jednoznačné. Politika je o symbolech a výsledek hnutí v hlavním městě ukazuje, že jeho pozice vůbec není tak neotřesitelná, jak by se mohlo zdát.

Ačkoli ANO v krajských městech - a nejen tam - rostlo, celkový dojem je pokažený a výsledky druhého kola senátních voleb to pravděpodobně ještě zhorší. Co to znamená pro celostátní politiku? Éra Babišova hnutí trvá a její závěr je zatím v nedohlednu. Pokud chce ovšem na politickém výsluní vydržet i do budoucna, stojí šéf ANO před dvěma velkými úkoly.

Jednak musí přebít pražskou prohru nějakým slavným vítězstvím, aby se na ni zapomnělo a všem bylo jasné, že voliči Babišovu uskupení stále věří a jejich podpora hnutí je neochvějná. První příležitost k tomu se nabízí ve volbách do Evropského parlamentu příští rok v květnu. Že tyto volby budou pro Babiše nadmíru důležité, je zřejmé už teď.

Jeho snaha o naši aktivní evropskou zahraniční politiku, neustálé zdůrazňování, že Česká republika nikdy nepřijme jediného uprchlíka, a poněkud nesmyslné připomínání toho, že jsme si vymohli zákaz uprchlických kvót, je už očividně součástí předvolební kampaně. Nyní pro něho evropské volby nabývají ještě na větším významu.

Může v nich ukázat, jaké důvěře voličů se ANO těší, a posílit jeho pozici, kterou senátní a komunální volby lehce rozkolísaly. Minulé volby do Evropského parlamentu hnutí ANO sice vyhrálo, ale získalo pouze 16,13 procenta hlasů a čtyři mandáty. Koalice TOP 09 a STAN měla 15,95 a sociální demokracie 14,17 procenta a také shodně po čtyřech europoslancích.

Pokud ANO bude chtít potvrdit své skoro třicetiprocentní vítězství z loňských sněmovních voleb a své skoro dominantní postavení v české politice (když do toho zahrneme i spojenectví s prezidentem Milošem Zemanem), bude muset obstát mnohem lépe než v letošních komunálních a senátních volbách.

Oťukávání budoucích koaličních partnerů

Druhá výzva pro Andreje Babiše spočívá v tom, že pokud nechce být se svým hnutím ve vládě jen toto volební období, musí si už teď pomalu hledat cestu ke svým budoucím koaličním partnerům. Je stále více zjevné, že se sociálními demokraty a komunisty si nemůže vystačit. Po příštích volbách do sněmovny je už zkrátka nemusí mít k dispozici, protože v ní jednoduše nebudou.

Uskupení, která se nyní jeví jako silná a stále ještě na vzestupu, jsou Piráti a ODS. Na jedné straně jsou to aktuálně největší Babišovi soupeři, zároveň však i potenciální koaliční partneři. Předseda hnutí ANO tak prostě funguje. Kamarádství a nepřátelské převzetí jdou u něj ruku v ruce. Napřed nastavuje vlídnou, pak tvrdou tvář. Takže na občanské demokraty a Piráty to určitě zkusí také a spolupráci s nimi bude oťukávat více než dříve, protože dlouhodobě se bez nich neobejde.

Babišovu schopnost naplňovat text úsloví "když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají", nelze podceňovat. Nejprve mohou přijít drobné signály, kdy se premiér nebude bát pochválit některé své kolegy z ODS. Jako třeba když se na svém facebookovém profilu vyjadřoval k příčinám neúspěchu hnutí ANO v Praze: "Naše pražská organizace je velmi slabá. Žila jenom z našich úspěchů ve sněmovních volbách. Svým působením nebyla přidanou hodnotou jako Tomáš Macura v Ostravě nebo Petr Vokřál v Brně, naopak byla negativní. Měli jsme čtyři starosty městských částí, dva obstáli, dva propadli. A pořádně. ODS jich měla pět, ale daleko lepších, třeba paní Černochovou".

I tak mohou vypadat pozvolné snahy navázat s občanskými demokraty lepší vztahy, získat si zde spojence, kteří později mohou být užiteční pro zmírnění rozporů a navázání koaliční spolupráce. Poslankyně Jana Černochová je důležitá postava v ODS, místopředsedkyně jejího poslaneckého klubu a předsedkyně sněmovního výboru pro obranu.

Zaskočeni přátelstvím a nabídkou spolupráce

Klíčové je, jak se k těmto námluvám, pokud vypuknou, občanští demokraté a Piráti postaví. Prvním testem je nynější vyjednávání o koalicích v krajských, případně okresních městech. Zajímavé bude sledovat, jak časté budou koalice složené právě z hnutí ANO a ODS či Pirátů. Ani jedna z nich zatím nemá důvod se hrnout Babišovi do náruče. Někde ho mohou obejít, jinde s klidem odejít do opozice. Nemají co ztratit, ať vítězící ANO ukáže, co umí. Jen v hlavním městě si Piráti musí dát pozor, aby si na vedení města nevylámali zuby, zvlášť kdyby náhodou obsadili post primátora.

U ODS hrozí, že ke spolupráci s hnutím ANO může být výhledově dotlačena. Stačí, aby s ní některé strany z různých důvodů odmítaly vládnout, a hnutí ANO může této příležitosti využít. Nejprve se tak může dít na komunální úrovni, ale později třeba i na celostátní po příštích sněmovních volbách.

Podle aktuálních průzkumů jsou občanští demokraté a Piráti druhou a třetí nejsilnější stranou u nás. Kdyby se jim podařilo současný kurz udržet a po volbách o něco rozšířit řady svých poslanců, mohl by se stát reálným vznik vládní koalice bez hnutí ANO. Všechno ale záleží na vzájemných vztazích, případných antipatiích a schopnosti se dohodnout.

Pokud ODS a Piráti nechtějí nastoupit stejnou trajektorii, kterou se nyní ubírají komunisté a sociální demokraté, musí přemýšlet o možných variantách vlády bez hnutí ANO. Pokud tyhle úvahy zanedbají, může se stát, že je Babiš svým přátelstvím a případnou velkorysou nabídkou spolupráce zaskočí. Sněmovní volby, pokud by se měly konat v řádném termínu, jsou sice daleko a může se zdát, že nic z toho není na pořadu dne. Nikde však není psáno, že se nemohou konat o rok, dva dříve. A pak se mohou dít věci.

Tagy: Senát ČR ODS Česko Praha domácí Česká pirátská strana hnutí Ano komunální volby senátní volby česká politika evropské volby

Zdroje: Vlastní