Divočáci ve při s vepři. Anebo se staví další hráz proti migrantům?

MAGAZÍN - Magazín autor: Lukáš Strašík

Koho má zadržet plot, který postaví Dánové na hranici s Německem? Zvířata, nebo lidi?

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Migrace je matkou všech problémů, jak před měsícem prohlásil německý ministr vnitra Horst Seehofer. K podobnému názoru zřejmě dospěli i v Dánsku, kde poslanci už v červnu schválili stavbu plotu na hranici s Německem. Ani myš by neměla proklouznout.

Plot? Spíš masivní mříž

Plot to bude pořádný. Vlastně to ani nebude to, co si pod plotem představujeme, ale spíš něco jako železná mříž. Potáhne se od Severního moře u Tönderu až po Flensburg u Baltu po celé dánsko-německé hranici v délce bezmála 70 kilometrů. Vysoký bude jeden a půl metru, zapuštěný půl metru do země a ještě dobrých 30 metrů bude trčet do moře. Se stavbou by se mělo začít v příštím roce.

Na první pohled taková bariéra asi migranty nezadrží. Však také nemá sloužit jako ochrana před uprchlíky z Afriky, ale před migranty ze zvířecí říše. Experti jim říkají Sus scrofa, neboli prase divoké. Kanec, kňour, divočák, divák…. Jak je ctěná libost.

Divočáci totiž neznají meze, nebo přesněji hranice. Ti němečtí si navíc náramně zvykli na toulky k severním sousedům. Dánům to vadí a mají dokonce úředně povoleno je střílet. Problém je, že si kanci potrpí hlavně na noční výlety, a proto se plot proti nim – Dánové mu říkají vildsvinehegn – stal skoro nezbytností. A protože se kňouři rádi podhrabávají a s chutí si i zaplavou, bude muset být zapuštěn onoho půl metru do země a ještě velkým kusem čnít do moře.

V Dánsku byli divočáci už před dobrou stovkou let vyhubeni. Strach tamních zemědělců pramení z toho, že chovají skoro třináct milionů vepřů, tedy více než dvakrát tolik, než má celé Dánsko obyvatel. Masný průmysl tvoří významnou část dánské ekonomiky, země patří k největším evropským vývozcům vepřového - ročně v přepočtu za 124 miliard korun.

Česká Státní veterinární správa eviduje od 1. února 2018 ve Zlínském kraji 171 nálezů. Africký mor prasat byl potvrzen u dvanácti kusů nalezených v zamořené oblasti, poslední pozitivně testovaný nález pochází z dubna a jednalo se o kus uhynulý již několik měsíců předtím. Pro člověka nemoc nebezpečná není, pro divočáky a domácí prasata je ovšem smrtelná. Vakcína není dostupná, jedinou ochranou je prevence.

Dánsko prodává prasátka a maso do Evropské unie i mimo ni, hlavními odběrateli je Německo, Itálie či Rumunsko. A mimochodem i Česko: Třeba v roce 2010 k nám byla dovezena živá prasata za 552 milionů korun a vepřové maso za 212 milionů korun. Nejčastěji ovšem dovážíme vepřové z Německa, Španělska a Polska.

Dánští zemědělci se teď obávají, že jim divočáci do země zatáhnou africký mor prasat (AMP), což by pro tamní ekonomiku znamenalo pohromu nebývalých rozměrů.

A prasečí morová rána se opravdu nebezpečně blíží. Do Evropy se dostala v roce 2014 přes Sardinii a později se objevila v oblasti Ázerbájdžánu a Gruzie. Odtud dorazila přes Rusko do Pobaltí, Polska, Česka či Rumunska, první případy nákazy už hlásí Belgie. A z Polska je to přes Německo do Dánska už co by kamenem dohodil.

Spousta ekologických aktivistů i expertů pochybuje o tom, že plot dokáže rozšíření nákazy do Dánska účinně zabránit. Kromě toho negativně zasáhne i jiné druhy živočichů, například vydry, vlky, lišky a jelenovitou zvěř. Další kritici upozorňují, že v Německu nebyly žádné případy prasečího moru dosud zaznamenány.

Bariéra proti uprchlíkům?

Když tedy plot nezastaví šíření choroby, k čemu tedy bude dobrý? A proč až nyní? Němci na druhé straně hranic mají jisté tušení: Dánům prý vůbec nejde o divočáky a plot je spíše jakýmsi nacionalistickým symbolem, který má odradit migranty. Brzy tak budeme mít v Evropě ploty tři: na Západě ve Španělsku, na východě v Maďarsku a na severu v Dánsku.

Dánové takovou kritiku ale odmítají a argumentují tím, že kdo se bude chtít mermomocí do Dánska dostat, ten to také udělá. A nezastaví ho ani nějaký plot, navíc velmi nízký. Divočáky naproti tomu ano. Dánsko je kromě toho už 17 let součástí Schengenu a dušuje se, že plánovaný plot provoz na hranicích nijak neomezí.

Před třemi lety přes Německo proudily do Dánska tisíce migrantů. Kodaň od té doby dělá všechno pro to, aby zemi udělala pro cizince co nejméně atraktivní. Kdysi tak liberální stát prosadil 89 zpřísnění azylového zákona, včetně hraničních kontrol.

Panují obavy, že za vším je pravicově populistická a protiimigrační Dánská lidová strana (Dansk Folkeparti), která je druhou nejsilnější parlamentní stranou, a menšinový kabinet vládne s její tichou podporou.

A jak dlouho tam má plot stát? Odpověď úřadů je neprůstřelná: Dokud budeme mít pocit, že jsme ohrožení. Kým, nebo čím – to už úřady nesdělily. Nechme se překvapit.

Tagy: Německo zahraničí Dánsko divoké prase plot zvířata a příroda

Zdroje: vlastní,Der Spiegel