Kolik to bude stát?

Babiš tvrdí, že snížení DPH na čepované pivo z 21 na 10 procent bude stát státní pokladnu přibližně 160 milionů korun. Celkové snížení inkasa DPH by sice mělo být podle ministerstva financí o něco vyšší (přesně 193 milonů), úřad ale počítá se současným zvýšením inkasa u daní z příjmu, který by měl pokrýt rozdíl mezi oběma čísly.

Ať už ale výpadek inkasa DPH bude činit 193 nebo 160 milionů, jde o překvapivě nízkou, z hlediska celkových příjmů státního rozpočtu skoro až marginální, částku. Díky tomu mohl ministr Babiš hned z kraje odbýt většinu kritiků s tím, že jeho návrh je rozpočtově takřka neutrální a po pár dnech k němu přihodit ještě nápad snížit DPH u nealkoholických nápojů za cirka 65 milionů.

Banalita, říká miliardář.

Zdá se vám divné, že v zemi s celosvětově největší spotřebou piva na hlavu by snížení DPH o 11 procentních bodů znamenalo opravdu tak nízký výpadek rozpočtu? "Důvodem nízkého rozpočtového výpadku je zastoupení subjektů, které nejsou plátci DPH, a dále nevykázané tržby v tomto sektoru," říká Gabriela Štepanyová z tiskového odboru ministerstva.

Česko ročně vypije přibližně 15 milionů hektolitrů piva, v restauracích a hospodách se přitom vytočí zhruba 35 procent tohoto objemu. Pokud bychom nebrali v úvahu neplátce DPH, černý trh a počítali s průměrnou cenou točeného piva za 27 korun, vycházela by avizovaná sleva DPH na 2,5 miliardy korun.

Jinými slovy, z odhadů ministerstva lze dojít k závěru, že více než 95 procent piva se v Česku vytočí v zařízeních provozovatelů, kteří nejsou plátci DPH, případně své tržby za pivo nepřiznávají. A tím se dostáváme k druhé otázce...

Komu tím prospějete?

Oficiálně proklamovaným důvodem snížení DPH na točené pivo je snaha ulevit majitelům malých výčepů a restaurací, které podávají teplá jídla, a na které brzy dopadne tvrdá pěst s kódovým označením EET. Podle údajů Svazu pivovarů ČR tvoří tyto podniky zhruba 50 procent z celkového počtu více než 40 tisíc restauračních zařízení v zemi.

Ne, že nebylo co napravovat. Venkovské hospody, maloměstské nádražky a další" pajzly" se od vlád minulých let mnoha dobrých zpráv nedočkaly.

Začalo to bojem proti výherním automatům, které často majitelům těchto podniků "platily nájem". Pokračuje to bezpodmínečným zákazem kouření, které přiměje řadu štamgastů k tomu, co Babiš nyní považuje za nežádoucí – aby pili doma. A končí to elektronickou evidencí tržeb, kvůli které bude muset řada hospodských zařizovat internet a kupovat pokladny.

Problém s návrhem na snížení DPH u točeného piva spočívá v tom, že právě těmto drobným podnikatelům nepomůže. Dokonce jim může uškodit. Ačkoliv oficiální data nejsou k dispozici, lze předpokládat, že většina z majitelů malých hospod a výčepů patří mezi fyzické osoby, které nejsou plátci DPH.

Pokud by Babišův návrh prošel, nakupovali by sudové pivo od pivovarů stále za stejnou cenu (se zahrnutou 21 procent DPH) a změna DPH na výstupu by se jich netýkala. Na rozdíl od plátců DPH by nemohli snížit cenu piva ani o haléř, což je pochopitelně staví do konkurenční nevýhody.

Komu tím tedy prospějeme? Majitelé větších restaurací s kuchyní, takřka bez výjimky plátci DPH, mohou být spokojeni. Většina z nich už nějakým způsobem své tržby elektronicky eviduje (už jen proto, aby je neokrádali vlastní zaměstnanci).

Případné dodatečné náklady na zavedení EET si odečtou z daní a stát jim navíc sníží DPH ze servírovaného jídla z 21 na 15 procent. A pokud by prošlo i snížení daně na pivo a nealko, mohli by si dovolit i nějaké to snížení ceny pro hosty.

Pro ty ostatní (připomeňme, že podle dostupných dat by mohlo jít skoro o polovinu hospodských) se přinejlepším nic nezmění, mnohem pravděpodobněji se však jejich situace na trhu zhorší. Na to, že snížení DPH na pivo má podle Babiše pomoci hlavně jim, jde vskutku o zvláštní efekt.

Kdo je větší populista?

Příliš se radovat ale nemohou ani občané lačnící po levnějším pivu. Největší sensitivitu na cenu piva mají nízkopříjmové skupiny zákazníků – a ti budou mnohem častěji navštěvovat právě podniky, kterých se snížení DPH nijak nedotkne.

Naopak, majitelé větších restaurací s širší klientelou nemají mnoho důvodů cenu piva snižovat. Pro jejich zákazníky není koruna nebo dvě na půllitru rozhodujícím faktorem a navíc, současná marže na pivu je na restaurační poměry obecně tak nízká, že si její zvýšení o odpuštěnou DPH bez problémů obhájí.

Nic z výše řečeného ale nemění nic na tom, že záměr snížit DPH na pivo je od Babiše skvělým marketingovým tahem. Krátce po oznámení záměru v pořadu Máte slovo, které působilo spíše jako okamžitý nápad než jako promyšlený tah, se vyrojily reakce politiků, které to jen dokazují.

Představitelé levice nedokázali skrýt zklamání z toho, že je něco podobného nenapadlo taky, a začali přihazovat další nápady na snížení DPH u jiných druhů zboží a služeb. Někteří pak (třeba ministr Jurečka) rychle přispěchali s prohlášením, že oni něco takového navrhovali už dávno.

A pravice, pro kterou je snížení jakékoliv daně už z ideologických principů těžko kritizovatelné, se zmohla jen na nedůvěryhodné výkřiky o příliš složité daňové soustavě a populismu.

Jenže za ten už se Andrej Babiš dávno nestydí.