Spoléhat se dnes na bankovní tajemství, to je jako věřit v neposkvrněné početí. Patrně byste se divili, kolik institucí má ze zákona právo znát vše o vašich účtech – a bez vašeho svolení.

Teď se k nim slídilové ve službách vlády dostanou snáze a rychleji. Umožní jim to chystaná centrální evidence účtů, kterou předchází pověst Velkého bratra z Orwellova románu 1984.

Dárek pro cifršpióny

Odpověď na otázku, co je centrální evidence (jinak registr) účtů můžete najít v návrhu zákona (zde).

Osmnáct paragrafů plus odkazy na změny v dalších navazujících zákonech. Nudné a dlouhé čtení? Dobře, tady to máte v kostce:

Bude vytvořen seznam účtů, které mají v bankách a záložnách jednotlivci i organizace. Do tohoto registru spravovaného Českou národní bankou, vloží finanční ústavy informace o čísle účtu, datu založení (případně zrušení) a identifikační údaje majitele účtu. Přístup k nim budou mít se souhlasem soudu policie, zpravodajské služby a také cifršpióni z ministerstva financí.

Proč registr vznikne? Aby se zrychlilo a zjednodušilo vyšetřování. Teď je nutné zjišťovat, kde má vyšetřovaný člověk účet písemně dotazem u všech finančních institucí na trhu. A těch je přes 80.

Některé odpoví za den, jiné za týden, ostatním to trvá ještě déle. V některých případech je nutné žádost u banky nebo záložny urgovat. Všechny informace se musí vytřídit a poté se posílá upřesněný dotaz instituci, kde existuje účet. No a mezitím jsou peníze (a někdy i majitel účtu) dávno pryč.

Celá tahle procedura přitom stojí nejen čas, ale i peníze – a to jak státní instituci, tak banky. Většina bank je oslovena úplně zbytečně.

Takže návrh na centrální evidenci účtů logiku nepostrádá. Ostatně, není to žádná česká specialita, obdobné systémy fungují v jiných evropských státech, jinde je chystají. (V Česku ji připravoval už v roce 2013 tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek).

To je ale jen jedna miska vah, na které leží zájem vyšetřit finanční (daňový) podvod. Na druhou misku musíme položit ochranu soukromí. Není možné přehlédnout, že chystaný "megaregistr" obsahuje také hromadu dat i o klientech, na které se policie nebo cifršpioni nikdy ptát nebudou. Těch přitom bude většina.

Jenže ruku na srdce, pokládáte samotnou informaci o čísle vašeho účtu za citlivý údaj? Pokud ano, pak byste raději neměli používat platební kartu a využívat bezhotovostní platební styk, při kterém ji posíláte obchodníkům i státním institucím.

Průlom do bankovního tajemství?

Někteří kritici centrálního registru tvrdí, že je to průlom do bankovního tajemství. Registr je však jen nástrojem, který zrychlí přenos informace o existenci účtu k těm, kteří vyšetřují finanční kriminalitu a ze zákona ji mají právo získat už dnes.

Bankovní tajemství, v podobě, jaké je známe z minulého století, beztak neexistuje. Zůstaly z něj trosky. Zhroutilo se pod tlakem poptávky po vyšetřování daňových úniků a rozpletení finančních sítí teroristů.

Kromě institucí vyšetřujících trestné činy se dnes k účtům mohou legálně dostat (a banka je povinna jim informace bez souhlasu klienta dát) notář, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna, exekutor, likvidátor, pracovní úřad… prostě kdekdo.

Problémem tedy není samotný centrální registr, ale to, kolik slídilů má přístup k vašemu účtu, a to v některých případech bez povolení soudu.

A pokud byste chtěli před berňákem schovat peníze třeba do Švýcarska nebo nějakého exotického daňového ráje, vězte, že nejpozději od roku 2018 bude na základě mezinárodní dohody daňový úřad získávat informace o úrocích na účtech a dividendách Čechů téměř z celého světa.

Bankéři se postavili na zadní

Vládní plán na centrální evidenci účtů každopádně klienty bank nepoškozuje a šetří náklady státu i finančních ústavů. Policisté a agenti v registru nebudou moci libovolně online rejdit a sledovat, kolik má kdo na účtu.

Informaci z registru čísel účtů a identifikátorů jejich vlastníků dostanou až poté, co elektronicky předloží evidovanou žádost. Odpověď dostanou do datové schránky. Teprve potom budou moci od banky požadovat informace o stavu účtu nalezeném v registru.

Patří tedy Andreji Babišovi a Milanu Chovanci (dvojici, která stojí za návrhem) dík za to, že zjednodušením procedur ušetřili státu i finančním institucím čas a peníze? Kdepak.

Tihle dva by zasloužili něco docela jiného. Idea, kterou předložili k připomínkám správci systému – České národní bance, vypadala jinak. Počítala s tím, že registr bude propojen s bankami a bude v něm nejen aktuální stav kont, ale všechny finanční pohyby. Pak by nejspíš bylo jednodušší zrušit soukromé banky a nařídit lidem, aby si založili transparentní účet u jedné státní banky. 

Proti monstróznímu a drahému systému se naštěstí postavila jak centrální banka, tak bankovní asociace. Přirozeně, že spíše než klienty hájili bankéři své zájmy. Podstatné však je, že z toho nakonec vznikl přijatelný kompromis.

Takže nic strašného pod sluncem. Centrální evidence účtů nebude Velký bratr, jen malé pivo.