Může židy ochránit papírová vystřihovánka?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Lukáš Strašík

Mají se židé tři čtvrtě století po válce opět v Evropě bát o život? A dá se sílícím projevům antisemitismu čelit papírovou vystřihovánkou?

Vystřihovánka židovské jarmulky v deníku Bild z 27. května

Vystřihovánka židovské jarmulky v deníku Bild z 27. května,zdroj: Bild

Zmocněnec německé vlády pro boj s antisemitismem Felix Klein minulý týden doporučil místním židům, aby z bezpečnostních důvodů raději nenosili všude na ulici jarmulku. Není takové varování náhodou totálním selháním státu, který měl v minulosti na svědomí holocaust?

Klein svým prohlášením vyvolal debatu o bezpečí židů v Německu, která se sice poslední dobou objevuje stále častěji, ale nikdy se nedovede důsledně do konce. Je ostuda, že se vláda a veřejnost de facto smířily s tím, že ústavně zakotvená náboženská svoboda není zajištěna všude a pro všechny. A že se toho pro změnu tohoto stavu dělá příliš málo.

Selhání státu s Kainovým znamením holocaustu

Zmocněnec Klein má za úkol bojovat s nenávistí vůči židům. Namísto toho jim radí, aby pro sichr nenosili vždy a všude jarmulku. Pro ty, koho se to týká, je takové doporučení přitom k ničemu. Oni sami totiž vědí nejlépe, jaké nebezpečí jim hrozí, když se budou v tradiční pokrývce hlavy promenovat v některých německých městských čtvrtích. A pokud jim to potvrdí i oficiální místo, přiznává tím svou naprostou neschopnost a selhání. Zvlášť když Kleinovo prohlášení není poplašnou zprávou, ale jen reálným popisem toho, jak to (někde) vypadá v ulicích německých měst.

Klein se svou výzvou tvrdě narazil, a to nejen doma. Izraelský prezident Reuven Rivlin to například označil za kapitulaci před antisemitismem. Klein později vysvětloval, že své vyjádření myslel jako budíček a že samozřejmě není možné antisemitům ustupovat.

Chaos do toho vnesli i zemští ministři vnitra v Bavorsku a v Severním Porýní-Vestfálsku, kteří na Kleinovo prohlášení naopak reagovali tím, že vyzvali židy, aby jarmulku nosili vždy a všude. To sice vypadá na první pohled jako určitý projev solidarity, ale ministři jako by tím ve skutečnosti říkali, že žádné nebezpečí vlastně neexistuje že místní židé jsou jen tak trochu strašpytlové.

V pondělí nejčtenější bulvární deník Bild zveřejnil vystřihovánku jarmulky. I s návodem, jak ji sestavit a jak ji upevnit na hlavě. Doplnil ji komentářem, že jarmulka patří k Německu a že by země měla být vděčná za to, že zde znovu kvete židovská kultura. "Měli bychom rozhodně bránit to, co lze považovat za historický zázrak a dar pro naši zemi," píše deník.

Je na pováženou, že se židé i sedmdesát let po holocaustu musejí schovávat, aby byli všude v Německu v bezpečí. Na to je podle Bildu jediná odpověď: Pokud to tak je a pokud to tak zůstane, selhalo Německo ve vztahu ke svým dějinám.

Vystřihněte si jarmulku, noste ji tak, aby to sousedé a přátelé dobře viděli, a vysvětlete dětem její význam. Choďte s ní po ulici a postujte fotky s ní na facebooku, instagramu a twitteru, vyzývá Bild své čtenáře. Pokud jeden jediný člověk nemůže v naší zemi nosit jarmulku, aniž by se vystavoval nebezpečí, musí být naší odpovědí, že ji budeme nosit všichni, píše deník.

(Pokud si chcete jarmulku také vyrobit, vystřihovánka je ke stažení ZDE, podrobnosti k historii židovské pokrývky hlavy si můžete přečíst třeba TADY).

Vezměte si jarmulku všichni, obrátil Klein

Tedy jinými slovy: Tentokrát nejsem Charlie, tentokrát jsem žid. Pod dojmem toho všeho vzal i sám Klein v úterý zpátečku a vyzval všechny občany Německa, aby si v sobotu nasadili jarmulku jako výraz solidarity s židy. Právě v sobotu se v Berlíně očekávají protiizraelské demonstrace, které se v minulosti zvrhly i v protižidovské výpady. Protesty se konají u příležitosti dne Al-Kuds, kdy si část muslimů připomíná výzvu někdejšího íránského revolučního vůdce Rúholláha Chomejního k "osvobození" Jeruzaléma.

Nárůst antisemitských trestných činů potvrdila policejní statistika politicky motivované kriminality. Jejich počet stoupl z 1504 v roce 2017 na loňských 1799, což je o 19,6 procenta víc. A projevy antisemitismu sílí nejen v Německu.

Jarmulka se tak stává symbolem tolerance a respektu. Na nebezpečí hrozící židům v Německu ale asi nynější debata mnoho nezmění. "Když budou politika a společnost proti antisemitismu postupovat společně, pak máme skutečnou šanci tento boj vyhrát," blábolil Klein. A ministerstvo vnitra se zmohlo na prázdné prohlášení, že tato situace je neudržitelná. Ale to je přece jen trochu málo.

Důsledek nekontrolované migrace a nezvládnutého multikulturalismu?

Příčin množících se slovních i fyzických útoků na židy je víc. Na sociálních sítích to například pořádně schytali už v roce 2012, kdy po vášnivých debatách němečtí poslanci schválili zákon, který legalizuje obřízku. Nenávist živí i vývoj situace na Blízkém východě, především pak izraelsko-palestinský konflikt. Atentáty v Paříži se přece nevedly jenom na redakci Charlie Hebdo, ale i na košer samoobsluhu, na což se často zapomíná.

Podle oficiálních údajů jde sice drtivá většina antisemitských útoků v Německu - téměř 90 procent - na vrub pravicových radikálů. Ve skutečnosti je to ovšem hausnumero, které vzniklo tím, že veškeré neobjasněné případy se automaticky připisují pravicovým radikálům. Podle různých studií se přitom předsudky vůči židům objevují v různých vrstvách společnosti – a samozřejmě i v řadách muslimských imigrantů. Bylo by navíc bláhové předpokládat, že "šátkové zákony" přijaté v některých evropských zemích nevyvolají příslušné protireakce muslimů. Podle hesla "když my nesmíme zahalovat, tak proč jiní smějí nosit čepičku?"

"Nemůžu Židům doporučit, aby kdykoliv a kdekoliv v Německu nosili jarmulku. Musím to tak bohužel říct," řekl minulý týden Klein s tím, že se společenské klima mění k horšímu a že důvodem jsou antisemitské trestné činy pravicových extremistů a muslimů. V případě muslimů jsou podle Kleina mimo jiné na vině arabské stanice, které prezentují negativní obraz Izraele a židů.

Arabské stanice ale podobnou propagandu šíří už roky, tak proč to je problém až teď? Nikdo z expertů si totiž netroufne nahlas poukázat na to, o čem hovořil i nedávno zesnulý Karl Lagerfeld: Že by nárůst antisemitismu mohl souviset s nekontrolovaným přílivem lidí z arabských islámských zemí, kteří jsou odmala vychováváni k nenávisti vůči židům.

Řešení? Spíš přešlapování na místě

Ale abychom zase úplně nekřivdili: Klein navrhl i jakési řešení. Pamětní místa holocaustu by měla být ještě výrazněji propojena se školami, divadly, podniky a mládežnickými centry, aby se podporovaly vzpomínkové projekty. Šestého června se chce kancléřka Angela Merkelová a ministerští předsedové ve společné komisi zasadit o to, aby se přístup k antisemitismu a rasismu stal součástí studia pro budoucí učitele. Navíc se bude podporovat rozvoj celostátního úřadu, který by evidoval antisemitské incidenty.

To je všechno hezké, ale není to trochu málo? Bude to stačit k tomu, aby se židé cítili v Německu bezpečněji? Tedy v zemi, která jim v minulosti tolik ublížila a která si válečné zločiny a holocaust nese dodnes jako Kainovo (nikoliv Kleinovo) znamení? A to i v době, kdy od osvobození Osvětimi uplyne v lednu už 75 let? A nemělo se tohle všechno udělat už dávno, včetně skutečné – a nepřikrášlené - analýzy příčin množících se projevů antisemitismu v posledních letech? Nebude to nakonec zase jen pouhé gesto, které bude mít stejný (ne)efekt, jako papírová vystřihovánka jarmulky?

Tagy: Německo zahraničí židé holocaust migrace antisemitismus židovská hvězda víra a náboženství náboženské symboly jarmulka

Zdroje: vlastní