Na problém ukazuje i lednový speciální průzkum Eurobarometru zaměřený právě na vnímání antisemitismu. Jeho zpracování za všechny členské země si vyžádala Evropská komise.

V prosinci 2018 také Evropská rada jednomyslně přijala deklaraci proti antisemitismu a za lepší ochranu evropské židovské komunity.

Ve stejné době byl publikován jiný velký průzkum zaměřený na to, jak bezpečnostní situaci v Evropě ve vztahu k sobě vnímají Evropané hlásící se k židovskému původu. Průzkum probíhal ve dvanácti zemích EU, kde žije 96 % unijní židovské populace.

Výsledkem je zjištění, že Židé v rámci EU pociťují sílící antisemitismus v různých formách a že mají obavy se otevřeně a veřejně hlásit k židovské identitě.

Švédsko, Francie, Německo 

To odpovídá i zjištěním lednového Eurobarometru. Polovina Evropanů považuje antisemitismus ve své zemi za problém.

  Polovina Evropanů považuje antisemitismus ve své zemi za problém. | zdroj: průzkum Eurobarometr

Nejsilněji zejména "staré" státy EU: Švédsko (81%), Francie (72%), Německo (66%), Nizozemsko (65%), Británie (62%), Itálie (58%), Belgie (50% vs 49% těch, kdo říkají, že antisemitismus problém není) a Rakousko (47% vs 46%).

V ostatních dvaceti zemích EU však antisemitismus považuje za problém jen menšina respondentů. Nejméně v Estonsku (6% vs 86%), Bulharsku (10% vs 64%) a Portugalsku (10% vs 77%).

Mezi projevy antisemitismu patří popírání holokaustu, nenávistné projevy na internetu a sociálních sítích, antisemitské graffiti, vandalismus zaměřený na židovské památky i konkrétní projevy násilí a nenávisti proti Židům na veřejných místech.

V šestici členských zemí EU, z nichž některé byly zároveň i hlavními cíli migrační vlny, převládá přesvědčení, že antisemitismus je v zemi na vzestupu: Švédsko (73%), Německo (61%), Nizozemí (55%), Francie (51%), Dánsko (50% vs 34%, kteří odpověděli, že antisemitismus zůstává na stejné úrovni) a Británie (44% vs 33%).

Česká republika z průzkumu vychází jako země, kde většina lidí antisemitismus kolem sebe nevidí a jako celospolečenský problém jej tedy nevnímá.

O antisemitismu mluvil HlídacíPes.org v polovině loňského roku s ředitelem Židovského muzea Leo Pavlátem. Výběr z rozhovoru v souvislosti s průzkumem připomínáme.

• Je to skutečně tak, že je antisemitismus v Evropě na vzestupu?

Podle dostupných informací jednoznačně ano. Ve Francii, v Belgii, v Holandsku, Velké Británii, Švédsku, nově v Německu… V první polovině roku 2018 bylo v Německu zaznamenáno o deset procent více antisemitských incidentů ve srovnání s rokem 2017, kdy šlo o 1453 případů, v průměru tedy čtyři denně. Nárůst je nyní daleko větší. Je to dáváno i do souvislosti s imigrační vlnou.

• Je to podle vás pravda? Že antisemitismus v Evropě roste kvůli imigraci z muslimského světa?

Z údajů uvedené německé analýzy to nelze vyvodit, ale k dispozici jsou třeba data z Velké Británie. Tam si židovské organizace zřídily CST – Community Security Trust – službu k ostraze židovských komunit a monitorování antisemitských incidentů. A tento zdroj uvádí, že protižidovských útoků se účastní disproporční množství muslimů.

V roce 2017 ze 420 pachatelů bylo dle etnického určení 238 označeno za bílé Evropany, 77 za černé pleti, 75 za Asiaty a 30 za Araby či Severoafričany. Muslimové však podle odhadů představují jen čtyři procenta britské populace. Nedá se tedy sice říct, že by pachatelé byli primárně muslimové, ale v poměru k zastoupení v populaci je to nadprůměr. Obecně pak platí, že imigrace přichází především ze zemí s virulentně antisemitským postojem.

Antisemité v politice 

• Když člověk přichází do Židovského muzea, nadstandardní bezpečnostní opatření jsou zjevná. Museli jste i tady v Praze posílit ostrahu židovských objektů?

Ano. Ostatně spolu s Federací židovských obcí v ČR, Židovskou obcí v Praze a Chabadem (ortodoxní chasidské společenství, pozn.red.) jsme signatářem memoranda uzavřeného s Ministerstvem vnitra, které se týká ochrany židovských objektů coby měkkých cílů. Spolupráce byla ale navázána už dříve. A naše muzejní ostraha samozřejmě nedává jen pozor na to, aby návštěvníci třeba nepoškozovali muzejní exponáty.

• Psalo se třeba o případu, kdy v dubnu 2018 v Berlíně devatenáctiletý syrský uprchlík napadl Izraelce, který měl na hlavě jarmulku…Zvyšuje i v Praze jarmulka na hlavě nebezpečí napadení?

Do Prahy jezdí velké množství Izraelců i Američanů, kteří tu běžně chodí s kipou na hlavě, a nevím o tom, že by byly zaznamenány nějaké útoky.

• Nakolik se vám jeví pravdě odpovídající průzkum společnosti Pew Research z března 2018, podle nějž by si 19 % Čechů, tedy zhruba každý pátý člověk, nepřálo, aby v Česku žili Židé?

Nevím, jak reprezentativní vzorek ten průzkum zachytil a nakolik je tedy vypovídající. Faktem ale je, že i první republika se zdála být místem, kde Židé mohou žít bez problémů, a i oni sami to tak cítili třeba ve srovnání s Polskem, Maďarskem nebo Rumunskem. Ostatně mnozí se až od nacistů dozvěděli, že jsou Židé, protože sami se považovali za plně integrované do společnosti.

Stačila mnichovská dohoda a za druhé republiky se najednou vyvalila špína, kterou by předtím nikdo nečekal. V té době, ještě před příchodem nacistů, byli Židé vyloučeni z komory advokátů a z lékařské komory. Od války se hovoří o šoa, o tom, že něco tak hrůzného už nelze dopustit. A aniž bych srovnával – koho by napadlo, že v 90. letech dojde v Jugoslávii k strašnému etnickému vraždění.

Tím chci říct, že vyloučit se nedá nic. Lidem do hlavy nikdo nevidí; většinou je to tak, že pokud se změní politické a společenské poměry natolik, že nízkost, násilí a nenávist mohou vyjít na povrch, tak se tak stane. Podle mě žádná společnost proti tomu není imunní.

• Vidíte v současné české politice nějaké zjevné antisemity?

Byl tady případ někdejšího tajemníka SPD Jaroslava Staníka ("Židi, homosexuálové i Cikáni by měli jít do plynu," hlásal předloni ve sněmovně a vloni v srpnu jej soud potrestal za nenávistné a rasistické výroky dvouletou podmínkou a pokutou ve výši 70 tisíc korun, pozn.red.), proběhly soudy vinící z antisemitismu Adama B. Bartoše.

Na nejvyšší politické úrovni to u nás ale není. Jinde však ano. Aktuálně mám na mysli Velkou Británii a diskusi o směřování Labouristické strany – v tamní společnosti rezonuje, že významná politická strana má antisemitského vůdce (předseda labouristů Jeremy Corbyn, pozn.red.), který by se dokonce mohl stát ministerským předsedou.

V Česku je ale zase možné prodávat hrnky a trička s portrétem Hitlera a Heydricha a policie to odloží s tím, že to není protiprávní. Zákon je ale obecný, nemluví o tom, zda propagace nacismu je slovem, obrazem, nebo na hrnku. Je to jen způsob, jak se vylhat z problému. Plus existují česky psané weby s otevřeně antisemitským obsahem, s nabídkou antisemitské literatury, která se ostatně coby pramen historie i prodává. Patrný je i nárůst antisemitských vyjádření na sociálních sítích. Připomněl bych slova známého historika antisemitismu Simona Dubnowa: Potoky inkoustu předcházely potokům krve.

• Rozhovor děláme u vás v muzeu, v místě, kde se to jen hemží dokumenty, filmy, fotografiemi, fakty a důkazy o holokaustu. Má smysl vůbec diskutovat s popírači holokaustu?

Nemá. Občas se s někým takovým setkám třeba v diskusích pro školy, kde je ale motivací spíše provokovat, otestovat, co to udělá. Diskutovat o tom ale není proč, vždyť argumenty popíračů byly jednoznačně vyvráceny a nic na tom nemění, že historický výzkum má svůj vývoj. Dějinami holokaustu, dějinami šoa, se vážně zabývají seriózní  historici, na základě výzkumu revidují a nově doplňují některé skutečnosti.

Těsně po válce se třeba odhadovalo, že v Osvětimi zahynulo dva a půl milionu lidí, dnes se ví, že více než milion. To ale nic nemění na rámcovém počtu 6 miliónů zavražděných Židů během šoa, protože byly doloženy další skutečnosti z jiných míst okupované Evropy, které tento celkový počet dosvědčují. V Osvětimi se nevydávaly úmrtní listy, nacisté své zločiny kryli.

Diskutovat však třeba jen o tom, a tak vlastně popírače šoa legitimizovat, podle mě nejde. Vždyť ti lidé se nezajímají o historii, jejich záměr je politický. Tvrdí, že na "lži holokaustu", na neoprávněném soucítění lidí se Židy, vyrostl, jak říkají, "zločinný stát Izrael". A ten prý ovládá svět, diktuje Spojeným státům a všem ostatním. Nejde tak o nic jiného než o oprášenou, dávnou antisemitskou ideu židovského spiknutí.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky