V minulých letech se nám podařilo překonat negativní demografické tendence. Roste počet narozených dětí a snížila se úmrtnost, prohlásil začátkem března ruský prezident Vladimir Putin v projevu o stavu země k oběma komorám Federálního shromáždění. Zkrocení demografické krize, s níž se Rusko potýkalo od rozpadu Sovětského svazu, bylo jedním ze skutečných a klíčových Putinových úspěchů.

Pokud před osmi lety počet obyvatel Ruska dosahoval necelých 143 milionů, aktuálně se blíží k hodnotě 149 milionů. A podle ruského statistického úřadu rok od roku roste.

Skvělá zpráva pro ruského prezidenta má ale jeden háček. Nezvyšuje se počet slovanských Rusů, ale Rusů, kteří se rodí v tradičně muslimských regionech, jako je severokavkazský Dagestán nebo Čečensko. Podle oficiální statistiky se navíc počet obyvatel Ruska nemnoží takříkajíc přirozenou cestou (porodnost stále klesá), ale prostřednictvím migrace.

Loni se Rusko rozrostlo díky migrantům o 262 tisíc lidí. Většinou se jedná o občany bývalých sovětských republik, nejčastěji ze Střední Asie.

Hrozí Rusku islámská revoluce?

Před časem se v ruském bulvárním listu Komsomolskaja pravda objevila úvaha, zda Rusku hrozí islámská revoluce. Autor sloupku, chirurg German Pjatov, uvedl faktory, které hovoří ve prospěch islamizace Ruska. Kromě zmíněné demografie a migrace z tradičně muslimského středoasijského regionu argumentuje epidemií alkoholismu a drogové závislosti, která kosí slovanské Rusy, a rovněž emigrací ruské střední třídy na Západ. Muslimové žijící v Rusku jsou také vděčnými cíli propagandy islamistů, což může, jak míní Pjatov, vést k jejich případné radikalizaci.

V Rusku se k islámské víře hlásí zhruba 15 milionů lidí. Ve Střední Asii, odkud masově přicházejí do Ruska migranti, žije 53 milionů lidí v drtivé většině muslimského vyznání. Je to podhoubí pro islamizaci země? Prý pouze zdánlivě.

Podle politologa Alexandra Asafova to záleží na tom, jak budeme situaci posuzovat. "Ano, zvolíme-li určitý úhel pohledu, skutečně se může zdát, že počet muslimů v Rusku roste, a Rusů a dalších národů nebo stoupenců tradičních náboženství je méně, nebo jejich počet stagnuje. V některých ruských regionech se může situace tak jevit," uvedl v rozhovoru pro Tiscali.cz ruský expert.

Jak však zdůrazňuje, demografická situace se region od regionu liší. V Moskvě je jiná, než na Dálném Východě, případně na Severním Kavkaze.

Afanasovi oponuje Ruslan Kurbanov, vědecký pracovník Ústavu orientalistiky Ruské akademie věd a předseda Výkonného výboru Ruského kongresu kavkazských národů. Podle jeho názoru počet muslimů v Rusku roste, vláda to ale tají.

"Oficiálně uváděná statistika odpovídá situaci na začátku 90. let před rozpadem Sovětského svazu, podle níž má být muslimů v Rusku 20 až 25 procent. Tato statistika se nemění v průběhu dvaceti let. Proč? Protože to je politický ožehavá věc. Pokud by ve veřejně přístupné statistice každý rok počet muslimů rostl, vyvolalo by to u určité části ruské společnosti obavy a nespokojenost. Zejména u té části, která je naladěna striktně proti islámu," uvedl pro Tiscali.cz.

Xenofobní společnost

Ruská nezávislá sociologická agentura Levada Centr koncem srpna zveřejnila průzkum, v němž zjišťovala míru xenofobních nálad v ruské společnosti. Výsledky ukazují, že Rusové trpí mnohem menší mírou nevraživosti vůči "cizím" národnostem, přesto strach a odpor vůči lidem ze Severního Kavkazu či Střední Asie je silný.

Pokud si před pěti lety 54 procent respondentů přálo, aby obyvatelé ruského Severního Kavkazu měli omezen pobyt v zemi, v současné době tento názor zastává 23 procent Rusů. To je bezesporu dáno i tím, že v regionu ozbrojený konflikt mezi vládními silami a islamistickými teroristy skončil. Pokles zaznamenala i nevraživost vůči obyvatelům Střední Asie. V roce 2013 si je nepřálo v Rusku 45 procent dotázaných, dnes je to o dvacet procentních bodů méně.

"Růst počtu muslimů znepokojuje část ruské společnosti, zejména tu islamofobní a nacionalisticky naladěnou. Znepokojuje to i část ruské elity, u níž po čečenských válkách panuje zjevný strach z Kavkazu a islámu. To se týká také nemalého počtu příslušníků bezpečnostních orgánů, kteří čečenské mise absolvovali a mají k muslimům výrazně negativní vztah," myslí si Kurbanov.

Expert podotýká, že v Rusku existuje nepsané pravidlo omezující Kavkazany v možnosti pracovat na vyšších postech ve státních úřadech nebo v bezpečnostních složkách.

Alexandr Afanasov rovněž připouští, že panuje zášť vůči lidem z muslimských regionů, není to však spojeno s jejich vírou. "Určité napětí v ruských regionálních metropolích existuje, ale není výlučně spojeno s růstem muslimů nebo s islámem jako takovým. Například v Moskvě roste počet zločinů, jež mají na svědomí lidé původem ze Střední Asie. Zločiny však nemají žádnou souvislost s vírou, mají sociální podtext. Jejich pachatelé jsou migranti, kteří přišli o práci," vysvětluje politolog.

Podle jeho názoru zaznamenalo Rusko prudký nárůst xenofobie po rozpadu Sovětského svazu. Objevil se nový typ migrace – z okraje někdejšího sovětského impéria do jeho centra – a národnostní konflikty v samotném Rusku. "Tehdy noviny pravidelně psaly o útocích neonacistů na lidi jiného etnika. K takovým napadením dnes již prakticky nedochází," upozorňuje Afanasov.

Kulturní expanze

Vzhled ruských měst se mění, možná i pod tlakem jiných kultur. V Moskvě jsou stále populárnější restaurace středoasijské kuchyně, tak zvané čajchány. Konkurují tradičně oblíbeným zařízením s gruzínskou či ázerbájdžánskou kuchyní. Moskvané si lebedí na nízkých pohovkách a oddávají se vodním dýmkám jako kdesi na Blízkém východě.

Bulvární deník Komsomolskaja pravda před několika týdny zveřejnil rozsáhlou reportáž o tom, jak migranti ze Střední Asie vytvořili v hlavním ruském městě svůj vlastní alternativní svět fungující výlučně pro imigrantskou diasporu.

Středoasijští migranti mají k dispozici cosi jako vlastní úřady, které jim zajistí legalizaci pobytu v Rusku, řeší právní komplikace či pomáhají s prací. Pouze pro jejich potřeby pak existuje trh různých služeb: od kadeřnictví až po obchody po převoz zásilek z jejich domovských států.

Server Fergana.ru zaměřený na dění ve Střední Asii zmínil svérázný vliv migrantů na ruskou společnost. Prostitutky ze Střední Asie začaly ovlivňovat trh se sexuálními službami v Rusku. Ruské nevěstky si stěžují, že jejich asijské konkurentky fungují za dumpingové ceny za takříkajíc pracovní výkon.

Alexandr Afanasov je však přesvědčen, že Rusko nečelí kulturní asimilaci se středoasijským, případně muslimským živlem. Příměr s popularitou středoasijských restaurací považuje za dočasný jev, který nevypovídá o plíživé dominanci cizí gastronomie nad tradičními pirožky.

"Jeden čas bylo v Moskvě populární suši, prodávalo se doslova na každém rohu. Znamená to snad, že to byla expanze šintoismu a japonské kultury? V Praze také máte mnoho stánků s kebabem a o ničem to nevypovídá. Prostě se objevuje nový módní trend. Po čajchánách může přijít do módy molekulární kuchyně. To je zcela normální vývoj města," míní politolog.

Čekání na muslimského prezidenta

Má se Rusko obávat, že tichý a vládou bagatelizovaný růst počtu muslimů ovlivní politiku země? Podle Ruslana Kurbanova to neznamená, že se v zemi objeví muslimská strana, třeba po vzoru egyptského Muslimského bratrstva. V Rusku je totiž zakázáno zakládat politická uskupení s náboženskou orientací.

Islámský faktor spíš Kreml využívá ve svůj prospěch. Rusko se připojilo k Organizaci islámské spolupráce jako pozorovatelská země. Silnou pozici v islámském světě má také čečenský prezident Ramzan Kadyrov.

"Růst vlivu muslimů na ruskou politiku je vzdálená perspektiva, protože celkový stav vzdělání a politického vědomí ruských muslimů není uspokojivý," vysvětluje předseda Výkonného výboru Ruského kongresu kavkazských národů.

Jak ale věří, Rusko čeká na svého Baracka Obamu. Když mohly mít Spojené státy poprvé prezidenta Afroameričana, není podle jeho slov vyloučeno, že se v budoucnu ruskou hlavou státu může stát muslim.

"Zelený prapor islámu nezačíná vlát nad Ruskem. To neodpovídá skutečnosti. Nelze tvrdit, že Rusko je bojištěm mezi křesťanskou civilizací a muslimy," myslí si Alexandr Afanasov. "Nejsme v takovém stavu, jako je Francie nebo Velká Británie."