Nad Elbrusem, nejvyšší horou Kavkazu a snad i celé Evropy, se rychle zatahují mračna. Je krátce po poledni a jak tvrdí místní, v tuto dobu se na vrcholu prudce mění počasí. Turisty to ale příliš neodrazuje. Ti odvážnější se vydávají nahoru pěšky, drtivá většina ale dává přednost moderní lanové dráze.

Lanovka se vznáší nad hornatou krajinou protnutou tenkým pruhem horské říčky. Voda ztéká z vrcholku hory. Někdy v otevřeném korytu, občas mizí v rezavém potrubí. Jak tvrdí místní, globální oteplování začíná trápit i kavkazskou horu. Za posledních 50 let se elbruský ledovec zmenšil o bezmála 40 procent.

Ve výšce 3780 metrů nad mořem se lehce točí hlava. Koňak z nedalekého Dagestánu nebo z Gruzie, která se rýsuje zpoza hor, se pít nedoporučuje. Jeden frťan se tady nahoře rovná koňské dávce špiritusu. Návštěvníci, kteří se přijeli pokochat chloubou hor Severního Kavkazu, a hlučné party horolezců se proto posilňují v prosté, ale útulné chatě čajem a medovníkem.

Ledový déšť v táboře

V táboře Garabaši, kde je poslední stanice lanovky, začíná sněžná čára. Na několika centimetrech špinavého sněhu stojí rolby a skútry, které dopravují aklimatizované horolezce o pár stovek metrů blíž vrcholu. Odtud je nádherný výhled na protější hřebeny. Skrz val ostrých špiček mířící k nebi se prodírají bílá oblaka.

zdroj: Tiscali.cz

Hradby hor jsou místy pokryty světlými ostrůvky sněhu. Mezi nimi je na zeleném vrcholku usazena astronomická observatoř s kulatou kopulí, která byla ještě před více jak třiceti lety postavena ukrajinskou akademií věd. Z dálky se nezdá, že by politické třenice mezi Kyjevem a Moskvou nějak doléhaly na vědeckou spolupráci.

Elbruská observatoř Terskol | zdroj: Profimedia

Poblíž improvizované vyhlídky stojí několik ubytovacích buněk pro horolezce, kteří nahoru. Vypadají jako velké mlékařské cisterny, které kdosi zlomyslně umístil nad strží pro lepší zážitek ubytovaných.

Náhle zazní hrom, zvedne se vítr a na turisty začnou dopadat kapky ledového deště. Skupinka jordánských trekařů, kterou jsem potkal o stanici níž poblíž památníků rudoarmejcům padlých v boji o horu s německými horskými myslivci, promptně hledali skrýš před nečasem. Starší pár z Uljanovsku stihl vběhnout do kabinky a s úlevou se rozloučil s náhle nehostinným táborem.

Místo Soči na Elbrus

"Je to fifty fifty. Poslední dobou na vrchol Elbrusu míří zhruba stejný počet ruských a zahraničních horolezců," říká u podnoží hory Murat Šogencukov, ministr cestovního ruchu severokavkazského Kabardsko-Balkarska.

Za letošní půlrok na horu zamířili horolezci z 18 zemí. Podle Šogencukova podíl zahraničních milovníků výšek každým rokem roste. "Přijíždějí k nám především mladí lidé. Tři čtvrtě turistů jsou mladší 38 let. Loni Kabardsko-Balkarsko navštívilo 457 tisíc lidí, z toho do elbruského regionu zamířilo 340 tisíc," uvádí ministr horské federální republiky. Jak dodává, do roku 2025 by chtěli přilákat jeden milion turistů.

Elbruský region je severokavkazským centrem extrémního lyžování. Poctivý sníh na horách leží až do léta. Je proto vyhledávaným místem pro ruské lyžaře a směle může konkurovat mimořádně populárnímu lyžařskému středisku v Soči. A to nejen přírodními krásami, ale především cenově.

Zimní olympijské hry v roce 2014 zvýšily jak zájem o Soči, tak i ceny, ze kterých se prostému Rusovi protočí panenky. Kavkaz je vhodnou alternativou. A když do toho, podle ministra, připočteme místní kulturní a gastronomický svéráz, který má své kouzlo pro cizince i tuzemské turisty, tak převaha Elbrusu je jasná.

Kdo vládne Evropě?

Když se na Kavkazu zeptáte, jaké je nejvyšší hora Evropy, zcela určitě dostanete jinou odpověď, než jakou znáte z hodin zeměpisu. Žádný Mont Blanc, Elbrus! Pět tisíc šest set čtyřicet metrů je přeci víc než čtyři tisíce osm set. 

Je to ten vzácný okamžik, kdy Rusové zcela přejali americký názor a s gustem ho prosazují za vlastní. Jde vlastně o pár kilometrů. Američtí geografové jsou přesvědčeni, že hranice mezi Evropou a Asii leží na na hřebenu Velkého Kavkazu. V Evropě to vidí jinak. Hranice má procházet po úpatí pohoří. Tím pádem Elbrus už není evropským vrcholem.

Na Severním Kavkaze by chtěli udělat z Elbrusu značku evropského měřítka a konkurovat alpskému gigantu.

"Víme o tom, že když Evropané na internetu hledají nejvyšší horu Evropy, nejvíce odkazů je na Mont Blanc. Avšak z geografického hlediska je nejvyšší evropskou horou Elbrus. Naším úkolem je zvýšit počet zmínek o Elbrusu a celkově o všech severokavkazských letoviscích," sdělil  Tiscali.cz Stanislav Aristov, poradce ministra pro záležitosti Severního Kavkazu.

Podle jeho slov se Elbrusu nepodaří plně zastínit Mont Blanc. O to Rusové ani neusilují. Geografický rozpor mezi Evropou a Ruskem může přidat hoře a povědomí o její značce na zajímavosti.

Na Kavkazu je už bezpečno

Není to tak dávno, co válka byla synonymem pro situaci na Severním Kavkaze. Ještě před pár lety to možná platilo. "Před pěti lety lanová dráha na Elbrus nefungovala, protože byl vyhozen do vzduchu jeden z nosných sloupů lanovky. Kriminální situace v regionu byla obtížná. Za poslední tři roky však došlo k dvouapůlnásobnému růstu turistů a vymýcení problémů s bezpečností," tvrdí Murat Šogencukov.

Statistika mu dává zapravdu. Loni byl v Kabardsko-Balkarsku zneškodněn jeden terorista, za prvních sedm měsíců letošního roku v republice nedošlo k žádnému teroristickému útoku. Kraj pod Elbrusem platí za nejbezpečnější místo na celém Severním Kavkazu.

zdroj: Tiscali.cz

Celkově v regionu se výrazně zlepšila bezpečnostní situace. Na silnicích jsou jen velmi zřídka vidět po zuby ozbrojení policisté. Postupně mizí i kontrolní stanoviště bezpečnostních sil. V roce 2017 v severokavkazském regionu přišlo o život v souvislosti s bojem proti terorismu pouze 134 osob. Před sedmi lety byl počet obětí desetinásobný.

Poklidná atmosféra na Kavkaze a přítok investicí má přilákat turisty, a tím i ekonomicky oživit nejjižnější zákoutí Ruska. Nabídka regionu je široká. Návštěvník se může v létě oddávat poznávání neobvyklé kultury místních národů, které si stále zachovávají svou identitu, v zimě lyžování. Moderní lyžařská střediska vznikají nejen pod Elbrusem, ale také i v sousedním Karačajevsko-Čerkesku, v horském regionu Archyz.

Ruský Kavkaz má chuť trumfnout zahraniční konkurenci i v oblasti lázeňství. Obvod lázeňských měst Kavkazské minerální vody v čele s Pjatigorskem, centrem Stavropolského kraje, zatím láká na léčebné procedury převážně klientelu z Ruska a bývalých sovětských republik. Tamní lázně by chtěly přivábit Rusy, kteří se léčí třeba v Karlových Varech. Na ruku jim hraje složitá ekonomická situace v zemi.

"Naše město má přibližně stejný počet obyvatel jako Karlovy Vary i rozlohu. Do Varů přijíždní ročně 250 tisíc lidí, do našich lázní 95 tisíc. Ten rozdíl je naše rezerva," míní starosta lázeňského Železnovodsku Jevgenij Mojisejev. Zda-li Rusové přejdou z karlovarských pramenů na kavkazské ukáže čas.