Třiadvacetiletá Kateřina, nejmladší dcera katolických veličenstev Ferdinanda II. Aragonského a Isabely Kastilské, se totiž tehdy vdávala již podruhé v rámci jedné rodiny.

V roce 1501 se stala nevěstou Jindřichova staršího bratra Artura, prince z Walesu. Sňatek byl dohodnut celá léta, Tudorovci měli na upevnění vztahu Anglie a Španělska velký zájem.

Manželství Artura a patnáctileté Kateřiny však nemělo dlouhého trvání. Následník trůnu náhle onemocněl a zemřel pouhých pět měsíců po svatbě. Mladičká vdova zůstala u anglického dvora v nelehké situaci.

Je ta svatba (ne)možná?

Její tchán král Jindřich VII. nechtěl přijít o peníze z tučného věna, jehož polovina navíc dosud nebyla vyplacena, a šlo mu i o udržení aliance se Španělskem. Jelikož též ovdověl, rozhodl se nejdříve, že si snachu vezme sám. Ferdinand II. však nesouhlasil a bylo též otázkou, zda by byl takový sňatek pokládán za legitimní. Dohodlo se tedy, že se Kateřina provdá za Arturova mladšího bratra Jindřicha, který však musel teprve dorůst. Byl totiž o šest let mladší než španělská princezna.

Pak tu byl ještě jeden háček, tedy spíše značný zádrhel. Podle církevního práva nebylo možné, aby se muž provdal za "ženu bratra svého". Muselo se tudíž začít vyjednávat o získání papežské výjimky na základě tvrzení, že manželství Kateřiny a Artura nebylo naplněno, a tudíž oficiálně nezačalo.

Na tom, že s Arturem nikdy neměla pohlavní styk, pak Kateřina Aragonská trvala celý život. Později se totiž tato otázka opět stala středem pozornosti a její prohlášení se zpochybňovalo.

V roce 1504 zemřela Isabela Kastilská a Kateřinina "hodnota" klesla. Už nebyla tak skvělou partií a král se poohlížel po někom výhodnějším. Navíc trvaly spory ohledně vyplacení jejího věna a situace nakonec dospěla do bodu, kdy se Kateřina nemohla vrátit do Španělska a ani v Anglii se jí nevedlo dobře. Jindřich VII. zkrouhl snaše příjmy, trpěla nedostatkem a v Anglii byla svým způsobem vězeňkyní.

Během nelehkých let nicméně Kateřina získala i jedno prvenství - její otec ji nakonec jmenoval španělskou velvyslankyní, první ženou historie, jež měla tuto pozici. Zlepšilo se tím i její živobytí. A ačkoliv její tchán počítal s tím, že s ní bude možné snadno manipulovat, Kateřina ho prý v tomto ohledu vyvedla z omylu. Mimochodem právě tímto obdobím života Kateřiny Aragonské je inspirován nedávno uvedený seriál Španělská princezna.

zdroj: YouTube

Velké červnové události

Jindřich VII. zemřel 21. dubna 1509 a krátce poté novopečený sedmnáctiletý král Jindřich VIII. oznámil, že si Kateřinu prostě vezme, ačkoliv otázka papežského povolení stále nebyla dořešena. Dá se říci, že tím vzbudil i jisté překvapení.

Arcibiskup z Canterbury nicméně v červnu 1508 vydal povolení k sňatku a o tři dny později, 11. června 1509, se konal soukromý svatební obřad v Greenwichi. Hned po něm nastaly přípravy na velkou slávu - korunovaci mladých manželů.

V předvečer korunovace, 23. června, vyšel průvod doprovázený spoustou lidí. Jindřich a Kateřina pak, jak velela tradice, strávili noc v Toweru a v den slunovratu byli korunováni ve Westminsteru. Den pokračoval hostinou a během následujícího měsíce se konala řada dalších oslav. Mladá královna byla představena poddaným a udělala dobrý dojem. Stala se oblíbenou královnou.

Novomanželé nemohli tušit, že jsou před nimi šťastné roky, ale i řada zklamání spojených s marným čekáním na mužského následníka trůnu. Kateřina několikrát potratila, některé děti zemřely krátce po porodu, dospělosti se dožila jen dcera Marie.

Jindřich o dvě desítky let později Kateřinu opustil. Události spjaté se snahou ukončit oficiálně toto soužití otřásly Anglií v politické i náboženské rovině a rapidně ji změnily. Došlo i na zpochybňování Kateřininých slov o naplnění prvního manželství. Později měl Jindřich dalších pět žen, z nichž dvě - Annu Boleynovou a Kateřinu Howardovou - poslal na popraviště.

To už však Kateřina Aragonská nezažila. Zemřela ve svých padesáti letech, 7. ledna 1536 na anglickém hradě Kimbolton. Až do konce života se tato hluboce věřící katolička nazývala jedinou právoplatnou Jindřichovou ženou a anglickou královnou.