Dle ústavního soudu mají úvěrové firmy i povinnost prověřit, zda je spotřebitel schopný svůj úvěr splácet. Podle ústavních soudců to úvěrové společnosti v Česku často nedělají. Z předlužení tudíž podle verdiktu není možné automaticky vinit pouze dlužníka. 

Bylo zdůrazněno, že problémy mohou nastat i kvůli okolnostem, které dlužník nemůže ovlivnit - například nemoci.

Soudce zpravodaj Vojtěch Šimíček zdůraznil, že poskytování půjčky je dvoustranný smluvní vztah, tudíž je věcí obou účastníků, aby zvážili výhodnost tohoto počinu - i bonitu žadatele.

Ústavní soud konkrétně řešil případ manželů, kteří nedokázali splatit úvěr a čelili exekuci, ačkoliv úvěrová smlouva obsahovala neplatnou rozhodčí doložku. 

Úvěrová společnost Essox označovala přístup dlužníka za úmyslně pasivní, tvrzení o promlčení dluhu dle ní odporovalo dobrý mravům.

V případu se řešilo i to, zda Essox mohla doložku aplikovat po sjednocujícím usnesení Nejvyššího soudu z roku 2011. Ten tehdy uvedl, že doložky bez určení konkrétního rozhodce jsou neplatné. Firma Essox tvrdila, že o rozhodnutí nevěděla, soudce zpravodaj ale prohlásil, že Essox patří k největším společnostem na trhu a je nemožné, aby nebyla seznámena s tak důležitým rozhodnutím - navíc široce diskutovaným.

Podle ústavního soudu manželé nepostupovali v rozporu s dobrými mravy, pokud uplatnili vůči firmě námitku promlčení. Dle soudu je taková námitka nemravná jen výjimečně.