Dívka, která byla dlouho mimo hru - a pak vstoupila do dějin

MAGAZÍN - Magazín autor: Šárka Novotná

Turbulence a složité rodinné vztahy provázely Alžbětu z rodu Tudorovců od raného dětství. Po nemalou část svého života byla svým příbuzným dost nepohodlná. Nakonec jich však několik přežila a sama usedla na anglický trůn. Připomeňte si některé zajímavosti ze života a vlády slavné královny Anglie a Irska, která usedla na trůn 17. listopadu 1558, tedy před 460 lety.

Alžběta I. vládla téměř 45 let.

Alžběta I. vládla téměř 45 let.,zdroj: Profimedia.cz

První životní tragédie

Narození Alžběty přitom bylo spíš zklamání - její otec Jindřich VIII. dělal psí kusy, aby získal mužského dědice. Nakonec mu však jeho druhá manželka Anna Boleynová 7. září 1533 porodila dceru a žádné další dítě už nikdy nedonosila. Alžbětě nebyly ani tři roky, když její otec obvinil Annu z cizoložství, incestu a zrady a nechal ji popravit v Toweru. Druhé manželství pak bylo anulováno, Alžběta prohlášena za nelegitimní dítě a "odklizena".

Chytrá, mladá dáma

Navzdory tomuto brzkému životnímu zvratu se jí však dostalo velice dobrých učitelek a učitelů a patřila k nejvzdělanějším mladým ženám své generace. Mluvila italsky, francouzsky, španělsky, vlámsky a řecky, studovala samozřejmě i latinu a později též řadu dalších řečí.

Těžké začátky

S dospíváním Alžběty se však pojí i emoční traumata. Po smrti svého otce v roce 1547 žila mladičká šlechtična se svou nevlastní matkou (a poslední Jindřichovou manželkou) Kateřinou Parrovou a jejím novým mužem Thomasem Seymourem. Ten byl bratrem Jindřichovy třetí manželky Jane Seymourové, která zemřela při porodu, když přivedla na svět následníka trůnu Eduarda. Thomas Seymour, o 25 roků starší než Alžběta, se jí údajně ještě před sňatkem dvořil a i během manželství s Parrovou k ní měl blíž, než bylo vhodné. Jeho žena pak Alžbětu dokonce poslala "z domu", když je jednou přistihla v objetí.

Po smrti Parrové, která nepřežila porod, si Seymour chtěl Alžbětu vzít, což ještě s dalším incidentem přispělo k jeho odsouzení za zradu a k brzké popravě. Právě Seymour však možná zapříčinil Alžbětin negativní postoj k manželství.

Nepohodlná sestra

Alžběta byla později několik let vězněna svou sestrou Marií Tudorovnou, která nastoupila na trůn v roce 1553 po smrti mladičkého Eduarda VI. a krátké vládě Jany Greyové. Marie si terorem proti nekatolíkům vysloužila přízvisko "krvavá". Alžbětu podezřívala z podpory povstání protestantů, a mladá žena tak byla nejdříve uvězněna v Toweru a později skončila v domácím vězení na sídle ve Woodstocku. Na trůn však nečekala dlouho, neboť Marie už po pěti letech zemřela bezdětná, patrně v důsledku rakoviny ženských orgánů.

Pompézní korunovace

Alžbětina korunovace se odehrála v lednu 1559. Šlo o poslední anglickou korunovaci, která se konala pod římskou katolickou církví. Alžběta byla protestantkou, a byť zachovala některé katolické zvyklosti, po svém nástupu na trůn se postarala o odloučení anglikánské církve od Říma. Papež ji však oficiálně exkomunikoval až v roce 1570. Co se náboženských otázek týče, byla pak - na rozdíl od své sestry - spíše tolerantní panovnicí.

Nebudu se vdávat

Mužem, k němuž Alžběta měla nejblíže a který možná byl i jejím milencem, byl nejspíše jistý Robert Dudley. Ustáli i drby, které se rozšířily poté, co Dudleyho manželka Amy zemřela v roce 1560 za podivných okolností, a až do konce jeho života zůstali blízkými přáteli. Robert, ani další nápadníci z nejvyšších kruhů napříč Evropou, nicméně panovnici ke sňatku nepřiměli. Postupem času tak začala být oslavována jako "panenská královna", jejímž nejdůležitějším vztahem je ten, který má se svou zemí. Ohledně toho, proč toto rozhodnutí učinila, existuje řada spekulací. Od mocenských důvodů, přes zdravotní indispozice až po poněkud divokou historku, že skutečná Alžběta jako dítě zemřela a vyměnili ji za podobné dítě - které však bylo chlapcem.

Milovnice divadla

S alžbětinskou érou se pojí i rozkvět anglického divadla, ostatně právě tehdy působil William Shakespeare (ať už se pod tímto jménem skrývá kdokoliv). Sama panovnice měla divadlo velice ráda a v 80. letech dokonce iniciovala vznik divadelní skupiny Queen Elisabeth's Men.

profimedia-0116291051

V době alžbětinské éry žil i dramatik William Shakespeare.,zdroj:Profimedia.cz

Prozíravá panovnice

Alžběta I. iniciovala též opatření k ozdravění obchodu. Za její vlády se konala řada objevných plaveb, které položily základ koloniální velmoci. Výraznou osobností byl bezpochyby Francis Drake - kapitán s pirátskými manýry, který mimo jiné čile napadal španělské lodě. V půli 80. let pak Sir Walter Raleigh založil v Novém světě kolonii, kterou pojmenoval na počest "panenské" královny Virginia.

V otázce válek prováděla Alžběta spíše obrannou politiku. Vítězství anglického loďstva nad "neporazitelnou" španělskou Armadou, které se událo roku 1588 u Gravelines, pak patří k nejslavnějším bitvám historie.

Trable s příbuzenstvem

Ani Alžbětě se nicméně nakonec nevyhnula situace, kdy byl popraven někdo z jejích příbuzných. Onou nešťastnicí se stala skotská královna Marie Stuartovna. Pro Alžbětu, která od počátku bojovala o legitimitu svého postavení, představovala Marie Stuartovna, katolička a přímá praneteř Jindřicha VIII., hrozbu.

Jejím druhým manželem se navíc stal Jindřich Stuart, s nímž měla syna Jakuba, což jen posílilo její nároky. Následně byl však Jindřich Stuart zavražděn a Marie se překvapivě brzy nato provdala za Lorda Bothwella, muže podezřelého ze spolupachatelství. Protestantští lordi ji uvěznili a donutili k abdikaci ve prospěch malého syna. Její třetí muž pak skončil ve vězení v zahraničí.

S pomocí katolických lordů však Marie uprchla a nakonec skončila v Anglii v naději, že ji její příbuzná ochrání. Alžběta však dala na své poradce, podle nichž byla Marie se svými ambicemi prostě příliš nebezpečná. Skotská šlechtična strávila dlouhých 19 let v domácím vězení a vysvobození - alespoň v klasickém slova smyslu - se nedočkala.

profimedia-0327921594

Marie Stuartovna (1542-1587) prý byla velice krásná žena.,zdroj:Profimedia.cz

Netušila, že její tajnou korespondenci s katolickou šlechtou a mocnostmi čtou královští špioni. V důsledku jednoho z dopisů pak byla obviněna z plánování převratu a vraždy Alžběty. Za to je smrt - ovšem právě Alžběta se podpisu rozsudku nad svou příbuznou, a navíc královnou, dlouho bránila.

Smutné detaily (ne)slavné popravy jsou tuze dobře známy. Kat musel tít natřikrát, a když chtěl zvednout Mariinu useknutou hlavu, zůstala mu v ruce jen její paruka...

Zvláštní rozuzlení

A právě tento příběh má pozoruhodné rozuzlení v souvislosti s Alžbětinou smrtí 24. března 1603. Za svého nástupce totiž určila právě Mariina syna Jakuba, vychovaného protestanty. Ten ještě v den Alžbětiny smrti nastoupil na trůn, následně svou matku rehabilitoval a nechal pohřbít ve Westminsterském opatství.

Jeho předchůdkyně, ač se jí v době vlády zdaleka ne všechno podařilo, patří mezi nejslavnější panovníky všech dob.

I její hrobku najdete ve Westminsteru.

Tagy: Velká Británie Španělsko zahraničí Anglie kralovna Britská královna Panovníci a šlechta dějiny a fakta Tudorovci

Zdroje: vlastní,Wikipedia.org,csfd.cz