Poslankyně Markéta Pekarová Adamová byla o víkendu zvolena předsedkyní TOP 09. Zlí jazykové by to mohli okomentovat slovy, že když je nejhůř, je načase zvolit si do čela strany ženu. V nejhorším vás všichni budou chválit aspoň za to, že ji jako jediná sněmovní partaj na nejvyšším stranickém postě vůbec máte.

Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku tak stojí před nelehkým úkolem, kdy se po ní chce, aby topku zachránila před pádem do nicoty. A ve srovnání s jejími předchůdci v předsednické funkci Karlem Schwarzenbergem, Miroslavem Kalouskem a Jiřím Pospíšilem jí nejvíc ze všech hrozí, že do dějin strany vejde jako ta, která ji vyvedla ze sněmovny a započala éru její bezvýznamnosti.

Ani Karel, ani Mirek, ani Jirka, jak je Pekarová Adamová oslovila na úvod svého kandidátského projevu na předsedkyni, tolik neriskovali a nebyli v tak obtížné pozici jako ona. Jiří Pospíšil si navíc vše usnadnil tím, že TOP 09 vedl jen do voleb v Praze a do Evropského parlamentu, kde je přece jenom její pozice o něco silnější než ve volbách do dolní komory.

Šéfka strany sice může hovořit o tom, jaké jsou její plány a čím vším chce potenciální voliče oslovit, ale nic z toho, co zmiňuje - jako například výjezdy do regionů a odhodlání mluvit s občany, přijetí eura nebo důraz na kvalitní systém vzdělávání a ochranu životního prostředí - není v principu něčím radikálně novým, co by vedení topky (Pekarová Adamová byla doposud její 1. místopředsedkyní) objevilo až teď jako Ameriku.

Možná to teď hodlá prosazovat systematičtěji a s větším zápalem a energií než dříve. O nějakou zásadní novinku však nejde, a je proto ve hvězdách, proč by kvůli tomu měly stranické preference TOP 09 vystřelit nějak výrazněji směrem vzhůru.

Univerzálně použitelný Pospíšil a cesta nejmenšího odporu

S trochou cynismu lze říct, že jediné, na čem záleží a co může TOP 09 ještě alespoň na jedno volební období uchránit od toho, aby vypadla z Poslanecké sněmovny, je společná kandidatura s hnutím STAN. Partaj pod vedením Pekarové Adamové může dělat ledacos, ovšem jedině spolupráce se Starosty a nezávislými je tím skutečně podstatným.

Aby topka uspěla i bez hnutí STAN a její voličská podpora vzrostla a měla pevné základy, musela by uplynulé dva roky po sněmovních volbách předvádět úplně jiné výkony a využít je k něčemu viditelnému, což se o dvouleté epizodě s Pospíšilem coby předsedou říct nedá. Šlo o pouhou záplatu a časovou výplň, která nepoložila základy ničeho.

Zvolení Pekarové Adamové je pak spíše aktem zoufalství než zdravou generační obměnou a nástupem mladé političky, jejíž volba stranickou předsedkyní je dokladem toho, že partaj nezamrzla v době svého vzniku, nadále se vyvíjí a zmůže se na víc než na univerzálně použitelného Pospíšila.

Nyní TOP 09 nezbývá nic jiného než krizový management, kdy se vydá cestou nejmenšího odporu a co největší jistoty, což je právě spolupráce s hnutím STAN. Na nic jiného už nemá čas. Samozřejmě, může se stát zázrak – tedy dobrý volební výsledek i v případě samostatné kandidatury. Ale na zázraky není dobré spoléhat, proto je lepší vsadit na dohodu se Starosty a nezávislými, která se ostatně již v minulosti osvědčila.

Předvolební aliance TOP 09 a hnutí STAN je sice realistická, přesto i její dojednání se může zkomplikovat. Základní otázka je, jak přesně by vypadala. Troufla by si obě uskupení kandidovat jako dvojčlenná koalice, a tím pádem se vystavit riziku, že nezískají deset procent a do sněmovny se nedostanou? Podobné hazardování si zřejmě odpustí (popravdě řečeno - pravděpodobnost, že by se jim desetiprocentní práh zdolat nepodařilo, je větší, než když v roce 2017 chtěli společnou koalici vytvořit lidovci a hnutí STAN).

Arogantní a populistická politika vlády sociální demokracie

Z toho důvodu lze očekávat, že Starostové a nezávislí a TOP 09 se raději domluví na tom, že kandidátní listinu podá jen jeden z nich a kandidáti druhého se na ni přidají. Budou však kandidovat spíš pod značkou TOP 09, nebo hnutí STAN? Přestože to působí jako prkotina, nemusí být jednoduché to dojednat.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2010 a 2013 to byli zástupci Starostů a nezávislých na kandidátce topky, ovšem od té doby se poměr sil mezi oběma uskupeními výrazně posunul a dnes jde z hlediska zastoupení ve sněmovně i podle aktuálních volebních průzkumů o zcela srovnatelně velké subjekty.

Další variantou potom je nějaká šířeji pojatá kandidátní listina či koalice, na níž by se podíleli také křesťanští demokraté nebo ODS. To je ale ještě hůře představitelné. A příliš urputná snaha vedení stran něco takového dohodnout navzdory členským základnám by všechno odhodlání spolupracovat mohla pohřbít. Takže nakonec by jednotlivé partaje kandidovaly každá zvlášť. To by pro ně bylo asi to nejhorší, co by se jim mohlo přihodit, a hrozilo by, že dolní komoru vyklidí hned tři z nich (KDU-ČSL, hnutí STAN i TOP 09).

Když se vrátíme k Markétě Pekarové Adamové, ve svém kandidátském projevu na šéfku topky uvedla: "Chci také poděkovat otcům zakladatelům. Milý Karle, milý Mirku, děkuju vám za to, že jste před více než 10 lety založili stranu, do které jsem mohla vstoupit. Vstoupila jsem do ní proto, že mě strašně štvala arogantní a populistická politika vlády sociální demokracie. Přijde mi neuvěřitelné, že z dnešního pohledu to tenkrát vlastně nebylo tak strašné, jako je to dneska."

Dlouhodobé naštvání a pořádná dávka štěstí

V roce 2009, kdy se Pekarová Adamová stala členkou TOP 09, byl premiérem nejprve Mirek Topolánek, a posléze nastoupil úřednický kabinet Jana Fischera. Nově zvolená předsedkyně topky měla asi na mysli vládu Jiřího Paroubka, která předcházela té Topolánkově a ve které byla zastoupena rovněž KDU-ČSL a US-DEU.

Paroubkova vláda podala demisi v polovině srpna 2006, naštvání na aroganci a populismus její politiky tak Pekarové Adamové vydrželo celkem dlouho a nyní je zřejmě ještě více naštvaná na aroganci a populismus vlády Andreje Babiše.

Rozdíl je v tom, kolik lidí to s Pekarovou Adamovou sdílí a je ochotných volit TOP 09. Rok poté, co strana vznikla, získala ve sněmovních volbách 16,7 procenta hlasů a nyní, když je situace ohledně arogantní a populistické vlády podle Pekarové Adamové dokonce horší, její partaj netáhne a například podle posledního šetření CVVM by obdržela 3,5 procenta hlasů (společnosti Median a Kantar TNS by jí přisoudily shodně po šesti procentech a STEM 4,4 procenta). Kde Karel, Mirek a Jirka udělali chybu?

Možná jim zkrátka lidé přestali věřit. Uvěří Pekarové Adamové? Zatím působí jako snaživá, učenlivá a ambiciózní žákyně otců zakladatelů. Stačí to? Na udržení TOP 09 v Poslanecké sněmovně snad ano, pokud se dokáže dohodnout s hnutím STAN. Ale na to, aby topku přivedla do vlády, jak slíbila ve svém kandidátském projevu?

To by musela mít víc šikovnosti a politického umu než všichni tři její předchůdci dohromady - a k tomu pořádnou dávku štěstí. K nesporným zásluhám Adamové Pekarové by stačilo, kdyby TOP 09 setrvala v dolní komoře i v následujícím volebním období, ovšem třeba ještě překvapí a stranu do příští vlády dostane. Kdo v ní však bude, když ne arogantní populisté?