Peripetie českého velkofilmu, který se nikdy nenatočil

VIDEO MAGAZÍN - Magazín autor: Václav Štefan

Měl být prvním českým fantasy velkofilmem, místo toho se stal nekonečným příběhem plným marnosti a absurdity. Filmový projekt, který se rozjel před více než deseti lety a zmizelo v něm kolem čtvrt miliardy korun, míří do dražby a jeho autoři před soud.

Po vizuální stránce se měl Poslední z Aporveru inspirovat filmy Karla Zemana

Po vizuální stránce se měl Poslední z Aporveru inspirovat filmy Karla Zemana,zdroj: Poslední z Aporveru

Nikdo ho nikdy neviděl a nejspíš už ani nikdy neuvidí. Přesto neustále odkládaný a stále nedokončený český snímek, jehož počátky sahají až do roku 2004, spolknul už kolem čtvrt miliardy korun, což z něj ještě donedávna dělalo nejdražší český film vůbec (dokud režisér Petr Jákl neohlásil, že jeho připravovaný film Jan Žižka má rozpočet půl miliardy). Řeč je o fantasy filmu od režiséra Tomáše Krejčího Poslední z Aporveru, který jde momentálně kvůli nasekaným dluhům do dražby, kam ho poslala Česká televize, jeden z věřitelů projektu.

Ostatně nikoho z českých fanoušků filmů a fantastiky, kteří všechno sledovali od začátku, to nejspíš ani nepřekvapí. Celý přes deset let se táhnoucí příběh kolem projektu Poslední z Aporveru se u nás stal už spíše zábavnou kuriozitou, v jejíž zdárné dokončení v posledních letech mohli věřit snad jen opravdu hodně naivní idealisté.

Dražba rozdělaného projektu, která se uskuteční v prvním čtvrtletí příštího roku a bude začínat na 18 330 000 korunách (což vedle filmem spotřebovaných cca 240 milionů působí celkem zanedbatelně), není ale jediná věc, která se momentálně kolem Posledního z Aporveru vynořila.

Na pořádné absurditě celému haló kolem českého fantasy filmu dodává i to, že, jak původně informoval Deník N, tři z tvůrců policie obvinila z dotačního podvodu. Podle deníku před soudem stanou režisér Tomáš Krejčí, producent Jiří Košťál a jednatel společnosti CZ PAP, která se na Posledním z Aporveru podílela, Petr Hemmr.

Třešničku tomu pak nasadil nový trailer (i když spíše než jako trailer video působí jako vizuální podkres pro písničku), který se pár dní po provalení dražby a obvinění autorů začal šířit internetem. Tahle nová upoutávka navíc slibuje premiéru Posledního z Aporveru na rok 2020, což momentálně působí spíše jako záměrný trolling než jako vážně myšlená věc. Navíc není oproti výrazně starším ukázkám vidět jakýkoliv posun a celý vizuál traileru působí už slušně zastarale a lacině.

Přitom na samém počátku vypadal projekt nadějně, jako něco opravdu nového, co by mohlo oživit českou kinematografii a zaujmout fanoušky fantastiky. Původní scénář napsal tehdy ještě naprosto neznámý (následně se ostatně proslavil prakticky pouze svými neúspěchy) producent a režisér Tomáš Krejčí společně s hercem Michalem Zelenkou v roce 2004. Původně se snímek měl jmenovat Poslední děti Aporveru.

Nekonečná marnost

Hlavní inspirací měla být především legendární západoněmecká filmová adaptace Nekonečného příběhu z roku 1984. Příběh měl být zasazen na smyšlenou planetu Aporver plnou fantastických technologií a kouzel, které ale hrozí zkáza, jíž musí svou láskou čelit chlapec Rybli a dívka Maysu. Po vizuální stránce se pak Poslední z Aporveru měl inspirovat filmy Karla Zemana, jako je Vynález zkázy a Ukradená vzducholoď, což je i z momentálních ukázek plných vzdušných plavidel celkem patrné.

První zmínky o megalomanském projektu na veřejnost začaly ale prosakovat až o pár let později během roku 2006. V této době rovněž Česká televize s autory uzavřela koprodukční smlouvu (kterou ale šest let nato kvůli ustavičnému odkládání premiéry vypověděla).

Krejčí, který ve spojení s projektem proslul svým pozitivním vystupováním a nadšením (a pořádně přehnanými ambicemi), se snažil k projektu přitáhnout pozornost, jak se dalo. Do tvorby filmu tak byly zapojeny i opravdu výrazné osobnosti. Třeba letos zesnulý britský střihač Terry Rawlings, který pracoval na takových filmových legendách, jako je Vetřelec a Blade Runner. Ač byl v té době Rawlings prakticky už několik let ve střihačském důchodu a naposledy pracoval na Fantomovi opery z roku 2004.

Zajímavé bylo i to, že pro film autoři sehnali tanečnici Tami Stronachovou, která jako malá dívenka hrála královnu Fantazie právě v Nekonečném příběhu, čímž ale její slavná herecká kariéra jak začala, tak i skončila.

Film se mohl pochlubit i výraznými českými celebritkami, měl si v něm například zahrát zpěvák Tomáš Klus. Titulní píseň pro Posledního z Aporveru pak nazpívala oscarová umělkyně Markéta Irglová společně s kapelou Zrní.

Místo bombového projektu se ale rozjel opravdu krásný kolotoč marnosti. Původně byla premiéra oficiálně plánována na rok 2009 a rozpočet se pohyboval kolem 80 milionů (což je stále na poměry českých filmů slušná částka). To se ale postupně začalo měnit.

Rozpočet pozvolna rostl, premiéra se opakovaně odsouvala a k vidění nebyly prakticky žádné výsledky. Od projektu se tak začaly postupně dávat ruce pryč (krom zmíněné ČT to byl třeba Státní fond kinematografie) a velký sen o českém fantasy velkofilmu se proměnil v bizarní příběh o marných filmařích, kterým se smála část českého internetu. Často vysmívaným husarským kouskem štábu Posledního z Aporveru je například výlet na Havaj v roce 2012, kam jeli jen proto, aby si pro film natočili místní mraky.

S příběhem Posledního z Aporveru se tak zatím lidé mohli seznámit pouze prostřednictvím knih spisovatele Davida Šenka, kterému loni skutečně vyšla knižní verze Posledního z Aporveru a rovněž prequel Srdce Aporveru. A, co si budeme nalhávat, je to asi ta jediná verze Aporveru, které se kdy dočkáme.

img_559691_orig

Knižní verze Posledního z Aporveru,zdroj:Fragment

V roce 2015 vyšel i dokumentární film o vzniku snímku příhodně nazvaný Nekonečný příběh Posledního z Aporveru. Bohužel ale nejde o žádný nezávislý investigativní počin, který by projekt pořádně rozebral a pořešil, kam se poděly všechny peníze, ale spíše o lacinou a prvoplánovou pozitivní reklamu Krejčího a spol., kteří ve filmu necelou hodinu a půl dávají na odiv svoje nadšení a sem tam si postesknout, jak to mají těžké.

Tunelář, nebo matlák?

Tomáš Krejčí je ostatně na podobné 'úspěšné' projekty opravdový machr a nemá na kontě pouze Posledního z Aporveru. Souběžně s ním totiž dělal i na filmové adaptaci Čapkovy Války s Mloky, o níž rovněž nadšeně mluvil již od nultých let a po které už taky nějakou dobu neštěkl ani pes. A to se Krejčí před lety neustále nadšeně fotil s figurkou mloka a říkal, jak s ní okouzlil půlku Hollywoodu.

Rovněž se společně se spisovatelem Vlastislavem Tomanem pouštěl do filmové adaptace Tomanova legendárního sci-fi komiksu z časopisu ABC Kruanova dobrodružství. Tehdy od nadšenců vybrali na serveru HitHit přes 180 tisíc, aby mohli vytvořit ukázku k filmu, a získat tak sponzory. Po zmíněné ukázce ale projekt také jaksi vyšuměl.

Každopádně se Tomáš Krejčí ke svému počínání a projektům v médiích vždycky vyjadřuje značně nekriticky a nadšeně a vinu za neúspěch svaluje raději na jiné. Ostatně i nyní si pro iDNES postěžoval, že kvůli Poslednímu z Aporveru přišel o všechno a nechápe, proč by měl být stíhaný za dotační podvod. Internetoví uživatelé sledující tuto kauzu se tak často nemohou shodnout, jestli je Tomáš Krejčí prostě jen naivní a neschopný filmař, nebo opravdu fikaný podvodník. Snad do celé věci vnese více světla momentální vyšetřování a soud.

Už teď je příběh kolem Posledního z Aporveru (případně i dalších zmíněných Krejčího projektů) tak nabouchaný a zajímavý, že by si sám zasloužil zfilmovat. Podobně jako když podle tvorby jednoho z nejoblíbenějších špatných filmů - The Room (Pokoj) - vznikl film The Disaster Artist: Úžasný propadák, mapující bizarní příběh neúspěšného režiséra Tommyho Wiseaua a jeho kultovního propadáku.

Rozhodně je pravděpodobnější, že se dočkáme takovéto parodie než skutečného Posledního z Aporveru.

Tagy: Česko Česká republika domácí tunelování fantasy bizár zajímavosti a kuriozity filmařina podvody a krádeže film a divadlo česká kultura české filmy

Zdroje: Vlastní