Europoslanec a předseda klubu zastupitelů Spojených sil pro Prahu na pražském magistrátu Jiří Pospíšil nechce už znovu usilovat o post předsedy TOP 09. Do čela strany se však rozhodla kandidovat poslankyně Markéta Pekarová Adamová, která tak nakonec svede souboj o vedení topky se senátorem Tomášem Czerninem.

Ještě před necelými dvěma lety se na to Pekarová Adamová necítila a o funkci předsedkyně se ucházet odmítla. Nyní se již zdá být naprosto odhodlaná partaj vést a tváří se, že je připravená topku restartovat a vdechnout jí nový život.

Nutno říct, že TOP 09 nemá úplně přebytek osobností, které by na první pohled působily jako výrazné postavy se schopností dodat straně nový elán, přitáhnout k ní pozornost veřejnosti a nasměrovat ji na cestu moderního a úspěšného politického subjektu.

Pekarová Adamová je jednou z mála, u koho je aspoň nějaká šance, že by mohl rozproudit stojaté vody topky, vnést do ní energii a možná k ní dokonce přitáhnout i nějaké další sympatizanty, kteří by se v ní mohli angažovat. A celkově by mohla zafungovat jako doklad a symbol toho, že se ve straně něco děje a má smysl se k ní přidat.

Přece jen není u nás ještě zcela obvyklé, aby některá ze sněmovních partají měla předsedkyni ženu, které je hluboko pod 40 let. Připomeňme Hanu Kordovou Marvanovou v čele US-DEU v letech 2001-2002, kdy strana zasedala v dolní komoře a Kordové Marvanové tehdy také ještě nebylo 40 let.

Zmínit v této souvislosti můžeme i Karolínu Peake, předsedkyni uskupení LIDEM, které se odštěpilo od Věcí veřejných a rovněž bylo svého času ve sněmovně. Tím výčet končí. Žádná další žena předsedkyní sněmovního subjektu v České republice nebyla. Zjevně jsou tak ženy na nejvyšším stranickém postu u nás stále něčím výjimečným.

Personální bída s nouzí

Pokud by se šéfkou TOP 09 stala Pekarová Adamová, může to být pro některé příznivce topky signál, že partaj není tak docela ztracená a stojí za to se do dění v ní aktivněji zapojit a stát se jejím členem. To by jí rozhodně prospělo (zvlášť pokud by se to týkalo i mimopražských regionů, kde je struktura strany dlouhodobě velmi slabá) a mohlo by to vést k jejímu dalšímu rozvoji a hlavně k optimistickému výhledu do budoucna.

TOP 09 má dva velmi výrazné a viditelné politiky. Bývalý ministr financí a Pospíšilův předchůdce ve funkci šéfa strany Miroslav Kalousek je ale do čela partaje už nepoužitelný a čestný předseda topky a někdejší prezidentský kandidát Karel Schwarzenberg chce dát prostor mladším, což dává smysl. Když se podíváme, kdo (kromě Kalouska a Schwarzenberga) ještě tvoří poslanecký klub topky, zbývají skoro neznámí poslanci František Vácha a Vlastimil Válek a potom Helena Langšádlová a Dominik Feri.

Ten je sice známý a v minulých sněmovních volbách získal hned po Schwarzenbergovi druhý největší počet preferenčních hlasů z celé strany (Pekarová Adamová byla až na třetím místě), ale na to, aby se stal předsedou, mu scházejí zkušenosti a přece jen by to pro něj bylo moc velké sousto.

A potom zbývá už jenom Pekarová Adamová, která díky tomu, že je poslankyní, vystupuje k celé řadě témat a její přítomnost v dolní komoře parlamentu je celkem nepřehlédnutelná. To je také její další přednost oproti senátorovi Czerninovi. A nic naplat, před následujícími volbami do Poslanecké sněmovny bude pro budoucího šéfa či šéfku TOP 09 mnohem výhodnější a schůdnější, když se bude snažit stranu zachránit a znovu přivést do sněmovních lavic z pozice poslankyně než senátora.

To, jak na tom topka je ohledně osobností vhodných do svého vedení, dokládá už samotný fakt, že si po posledních sněmovních volbách, kdy se jen taktak dostala do sněmovny, zvolila za předsedu Pospíšila, který musel teprve narychlo do partaje podávat přihlášku, aby na šéfa mohl vůbec kandidovat. Od té doby se toho zase tolik nezměnilo. Snad jen to, že Pekarová Adamová získala další stranické ostruhy (uplynulé dva roky působila jako 1. místopředsedkyně TOP 09) a nyní si již troufá se o nejvyšší post v topce ucházet.

Kritické období, opětovný vzestup a bezčasí

Podobný tah jako s Pospíšilem by sice šlo udělat i teď: na poslední chvíli před sjezdem někoho nahnat do svých řad a zvolit si ho za předsedu. Ovšem co lze udělat krátce po volbách, kdy stranou ještě hýbá mizerný výsledek a straníci zoufale hledají, jak na něj zareagovat, se nedělá tak snadno v běžné situaci uprostřed volebního období.

Stávající předseda říká, že si před dvěma roky vytkl za cíl převést stranu "přes její kritické období a připravit ji na cestu k opětovnému vzestupu", a domnívá se, že se mu to podařilo. Zdůrazňuje, že v pražských i evropských volbách v čele kandidátky dosáhl na dvojciferný výsledek. Poukazuje na to, že topka obhájila své pozice na pražském magistrátu, vrátila se do vedení hlavního města, získala i řadu starostovských pozic v dalších krajích, uspěla také v evropských volbách a její preference se stále drží kolem pěti procent. Možná největším úspěchem pak podle Pospíšila je obnovení partnerství s hnutím STAN.

Ve skutečnosti je na tom topka stále stejně. Pospíšil ji možná na čas stabilizoval, ale to hlavní nechává na těch, kteří přijdou po něm. Pokud samotná TOP 09 v komunálních volbách v Praze v roce 2014 získala 20,07 procenta a v roce 2018 obdržela v koalici s hnutím STAN 16,29 procenta, o nějakém velkém úspěchu rozhodně nemůže být řeč. Stejně je tomu v evropských volbách, kde koalice TOP 09 a hnutí STAN dosáhla v roce 2014 15,95 procenta a v těch letošních už jen 11,65 procenta.

Pokud Czernin hovoří o "současném bezčasí", není moc daleko od pravdy. Minimálně navenek se tak opravdu jeví stav, který ve straně panuje. Jestli tohle bezčasí bude pokračovat i v případě, že se předsedkyní stane Pekarová Adamová, je však otevřené. Podle Czernina ho udržuje, zatímco on nabízí změnu.

Kandidatura M. Pekarové Adamové je vzhledem k tomu, jak ji ještě před dvěma měsíci kategoricky odmítala, překvapivá. Situace je ale přehledná. Markéta udržuje současné bezčasí, zatímco já nabízím změnu. Věřím, že @TOP09cz vyjde z volebního sněmu posílena.

— Tomáš Czernin (@TomasCzernin) 28. srpna 2019

Je trochu úsměvné, když tohle říká místopředseda strany o místopředsedkyni (byť je pravda, že Pekarová Adamová je ve vedení TOP 09 déle než Czernin a na rozdíl od něj je 1. místopředsedkyní). Je to o to úsměvnější, když to říká 57letý muž, příslušník starobylého šlechtického rodu, o 34leté ženě.

Nejschůdnější a nejméně pracná cesta

To neznamená, že Pekarová Adamová je sázkou na jistotu a že zaručeně topce přinese zázračné výsledky. Tvrdí, že chce stranu restartovat, a zdůrazňuje tři témata: ochranu přírodních zdrojů, naše ukotvení v Evropské unii a přijetí eura a být hrází proti populismu a extremismu, respektive bojovat proti vzestupu oligarchických a populistických tendencí u nás.

Není jasné, proč by zrovna tahle témata měla vést k nějakému restartu TOP 09, když se ničím neliší od toho, co partaj zdůrazňovala doposud. Ale snad tím chce kandidátka na šéfku strany říct, že tahle témata případně uchopí s novým odhodláním a elánem, takže dosáhne toho, že se kolem TOP 09 začne něco dít a nikoho nenapadne v souvislosti s ní mluvit o bezčasí. Klíčové je, aby bylo kolem strany živo, což by v důsledku přitáhlo nové příznivce, členy a koneckonců i voliče.

I tak se může stát, že TOP 09 bude dál pokračovat ve vytyčené trajektorii a mnoho se nezmění, protože jako jiné partaje má příliš velkou zátěž z minulosti. Působí vyčerpaně a vyčpěle a nezdá se, že by měla moc co nabídnout. Pekarová Adamová i Czernin si to dávají za úkol prolomit, ale aby se to jednomu či druhému podařilo, musí dát dohromady tým lidí, který dá straně naprosto novou image a bude natolik schopný, že zcela zastíní Kalouska, který je stále bez ohledu na Pekarovou Adamovou, Feriho a další nejvýraznější postavou topky.

Dokud bude mít TOP 09 pověst uskupení Kalouska a Schwarzenberga, nehne se z místa. Ačkoli by strana bez této dvojice vůbec neexistovala, dnes už oba působí jako koule na noze, která jí brání v tom, aby se posunula dál a mohla k sobě znovu přitáhnout voliče. A nejde jen o to, aby nezastávali post předsedy či místopředsedů, což se už stalo (pořád jsou však členy předsednictva), ale nesmějí do vedení partaje zasahovat ani z pozadí a prosazovat své představy o tom, jak by se topka měla vyvíjet a kdo by ji měl vést, což je samozřejmě o dost těžší.

TOP 09 by mohla být úspěšnou středovou stranou, která má celkovou vizi, kam by se naše republika mohla ubírat, a která je alternativou pro ty, kdo chtějí dát svůj hlas modernímu, liberálnímu subjektu. Potíž je v tom, že mít vizi nestačí. Ještě mnohem důležitější je být schopný ji prezentovat tak, aby to občany přesvědčilo, že má smysl za takovou vizí jít. V tom zatím topka selhávala.

Tím nejsnadnějším, k čemu se může přimknout a co ji může udržet ve vysoké politice a zabránit tomu, aby z ní vypadla, je spojenectví s dalšími stranami, především s hnutím STAN. Také Pekarová Adamová chce na spolupráci minimálně s ním navázat. To je sice pěkné a pro TOP 09 je to nakonec ta nejschůdnější a nejméně pracná cesta, jak přežít, ale právě proto by si měla dát pozor, aby se na to neupnula příliš. Ve výsledku to může totiž vést k tomu, že se na to spolehne a žádný restart, i když se toho o něm hodně namluví, nebude.