"Kolem 90 procent z těch, kdo uprchli z mosulského Starého Města, mluvilo tímto dialektem. Budoucí generace mosulštinu nebude ovládat a bude mluvit jiným nářečím," domnívá se šestadvacetiletá Šahd Valídová, jež patří k malé komunitě mladých lidí, která původním místním jazykem stále mluví. Šahda vyrůstala na východě města, které nejhorší zkáze ve srovnání se Starým Městem uniklo. Mosulštinou mluvila s dědečkem a s přáteli ze Starého Města.

Písemná arabština je společná zemím od Maroka po Perský záliv, ale místní dialekty jsou velmi odlišné jak v jednotlivých zemích, tak sousedních městech. Rozdílná může být nejen výslovnost, ale také slovní zásoba. Dialekty jsou v některých případech natolik jiné, že jejich mluvčí raději volí pro vzájemnou komunikaci angličtinu nebo francouzštinu.

Ten mosulský zahrnuje výrazy z turečtiny, perštiny i kurdštiny, což odpovídá bouřlivé historii Mosulu i okolních plání Ninive. V porovnání s arabštinou existují výslovnostní rozdíly hlásek, některé výrazy by byly pro člověka z Bagdádu těžko srozumitelné.

Obyvatelé jiných částí Iráku se lidem hovořícím mosulským dialektem často posmívají, jazyk jim připadá zženštilý. Šahda říká, že mladíci z Mosulu často rychle přejdou do jiného dialektu, když jsou na doslech někomu cizímu. Nechtějí být k smíchu.

Irácký odborník Abdalkarím Jásín Ahmad z univerzity v Newcastlu se mosulským dialektem zabývá a říká, že jeho úpadek začal desítky let předtím, než Mosul obsadil teroristický Islámský stát (IS), kvůli němuž město prošlo těžkými boji. Na začátku 20. století v Mosulu a okolí žili Arabové, Kurdové, Asyřané, Turkmeni a další národy. Muslimské, křesťanské, židovské a další komunity věřících se navzájem snášely a mluvily "mosulsky".

Kdysi prosperující židovská komunita odešla ve 40. a 50. letech v době násilností, jež provázely vznik Izraele. Křesťané ze severního Iráku odcházeli postupně desítky let - prchali před extremisty nebo mířili za lepšími příležitostmi do ciziny.

Od počátku 60. let irácké vlády prováděly arabizaci severu a přesidlovaly tam loajální arabské obyvatelstvo. Tito lidé s sebou přinesli arabštinu založenou na dialektu beduínů a místní jazyk nepoužívali. Nedávná sucha vyvolala další přistěhovalecké vlny z jiných oblastí Iráku.

"Náš problém je promíšenost obyvatelstva. Za Saddáma Husajna se do policie a armády dostali vesničané z jiných částí Iráku, a když přišli do Mosulu, ovlivnili náš jazyk," říká devětapadesátiletý Saad Muhammad Džardžís a prochází zbytky svého zničeného domu na kopci u Tigridu.

Krajina suti a trosek 

Mahmúdovi Jásínovi je 25 let, narodil se na Starém Městě, ale místní jazyk neovládá - jeho předci se přistěhovali z vnitrozemí. "Když začne nějaký Mosulan mluvit rychle svou řečí a my mu nerozumíme, říkáme, že kdáká jako slepice nebo že připomíná štěbetající ptáci. Zní to lehce a měkce. Někdo říká, že je to, jako když si povídají ženy," popisuje místní jazyk Mahmúd.

Ještě v roce 2014 žilo na Starém Městě 60 tisíc lidí. IS za své tříleté vlády tisíce z nich zabil, mnohé při veřejných vraždách. Boje o město v roce 2017 byly nejtěžším případem městské bitvy od 2. světové války. IS mnohé civilisty zajal a držel jako lidské štíty. Nálety a sebevražedné útoky Mosul proměnily v apokalyptickou krajinu suti a vymlácených domů. Z desítek tisíc uprchlíků se vrátil zlomek. Mnozí nemají kam jít, jiní se bojí pronásledování ze strany irácké armády.

Sedmdesátiletá Navál Fathíová se narodila ve Starém Městě. Za bojů uprchla a teď žije na západním předměstí Mosulu. Pamatuje, jak za jejího dětství přicházeli do Starého Města kmenoví šajchové, ale podle ní místní kulturu nijak neovlivnili. "My jsem od nich nic nepřebírali," říká žena. Zato teď je podle ní všechno jiné. "Lidé se mění, jejich duše, šaty, jazyk. Neměli bychom si nic nalhávat, to původní se nevrátí," říká Navál.

Odborník Ahmad ale naději neztratil. V kavárně naproti mosulské univerzitě se scházejí studenti a obklopující se předměty připomínajícími minulost města. U vchodu se prodávají trika s nápisy v mosulském jazyce. Podle Ahmada mají lidé pocit, že teď, když se zbavili IS, musejí projevit svou vlastní kulturu a jazyk je její součástí.