Minulé pondělí hodinu před polednem zmizel z facebooku účet Angely Merkelové: ženy, která je už přes 13 let německou kancléřkou. Nejúspěšnější webový profil ze všech německých politiků sledovalo 2,5 milionu lidí, což je větší číslo, než jakým se může pochlubit třeba francouzský prezident Emmanuel Macron.

Jistě bylo mnoho možností, jak kancléřčin účet dále využít. Její tým připravil několik návrhů, Merkelová se ale rozhodla pro variantu, která by její lidi v životě nenapadla: Na facebooku prostě skončí a nazdar kašpar.

Kdo nešéfuje partaji, ten jako by nebyl

V prosinci Merkelová opustila post předsedkyně nejsilnější německé strany - Křesťanskodemokratické unie (CDU). Ve funkci ji vystřídala její spojenkyně Annegret Krampová-Karrenbauerová. Kancléřkou ovšem hodlá 64letá Merkelová zůstat do konce volebního období, tedy do roku 2021.

Svůj odchod z facebooku zdůvodnila ve videu právě tím, že skončila v čele CDU. Poděkovala fanouškům za podporu a uvedla: "Víte, že už nejsem šéfkou CDU, a proto svou facebookovou stránku zavřu."

zdroj: YouTube.com

Čili jinými slovy řekla svým příznivcům asi toto: vzhledem k tomu, že můj účet byl vázán na funkci předsedkyně CDU, máte prostě smůlu. Všechny si vás s sebou na úřad spolkového kancléřství vzít nemůžu.

Vybídla své fanoušky, aby nadále sledovali její práci kancléřky prostřednictvím facebookových stránek spolkové vlády (ZDE) a účtu Bundeskanzlerin na instagramu (TADY), kde je aktivní necelé čtyři roky. Očekává se, že počet jejích 818 000 sledujících zde poroste. Na twitteru Merkelová sice není, ale její názory a dění kolem ní zprostředkovává uživatelům vládní mluvčí Steffen Seibert (ZDE).

Na facebookovém profilu Merkelové jsme se přitom mohli dovědět řadu důležitých informací, jako že má třeba ráda operu a Richarda Wagnera, z četby Lva Nikolajeviče Tolstého a Fjodora Michaljoviče Dostojevského a oblíbeným filmem jsou Vzpomínky na Afriku. Sní prý také o tom, že se jednou projede po Transsibiřské magistrále z Moskvy do Vladivostoku.

Smí se to vůbec? A co na to řeknou příští generace?

Kancléřčino rozhodnutí zavřít facebookový účet samozřejmě vyvolává řadu otázek. Smí vrcholná politička prostě jen tak ze dne na den zmizet ze sociálních sítí? Nemělo by se její digitální dědictví archivovat úplně stejně, jako její projevy, dopisy, poznámky a další dokumenty? Nemají snad lidé právo i v budoucnu vědět, jak kancléřka komunikovala na sociálních sítích? ptá se týdeník Der Spiegel.

Tiskový odbor spolkové kancléřky argumentuje tím, že její facebooková stránka nebyla stránkou německé vlády, a tudíž to není jeho starost. A CDU se podle svého vyjádření chce zase raději zabývat facebookovým účtem své nové předsedkyně. Prostě - co bylo, bylo.

Variant, jak s účtem naložit, přitom bylo hned několik. Bylo možné jej například zmrazit, aby sice byl vidět, ale nikdo jej už nemohl komentovat či lajkovat. Anebo se mohl jednoduše formálně převést z křesťanskodemokratické političky na spolkovou kancléřku, takže by se o něj mohl v budoucnu starat tiskový odbor německé vlády. Vždyť koneckonců spravuje i vládní účet, který má přes půl milionu fanoušků.

Vždyť kancléřčin facebookový profil, založený v roce 2009, byl mimo jiné po celá léta jakýmsi barometrem názoru Němců na šéfku jejich vlády. Lidé se jí ptali, kritizovali, hodnotili. Od podzimu 2015 a uprchlické krize tu ovšem jednoznačně převážili ti, kdo Merkelovou nesnášeli. Kancléřčiných vzkazů postupně ubývalo a omezovaly se na blahopřání k narozeninám politických kolegů nebo na kondolence. Prostě byla jasně znát únava, možná dokonce znechucení.

Digitální historická paměť?

Právě kvůli přechodu na digitální komunikaci je naše politická historická paměť založena právě na dokumentech. U těch tištěných jsou přitom pravidla jasná, protože knihovnám je třeba dodávat povinné výtisky. Ale co ty digitální?

Angela Merkelová na facebooku končí | zdroj: Profimedia Podle spolkového zákona o archivnictví musí být archivovány pouze dokumenty veřejné správy, a to jen v případě, že mají nějakou trvalou hodnotu. Podle expertů je tedy smazání soukromého účtu na facebooku věcí každého jednotlivce. To je ovšem poněkud zvláštní argument, protože Merkelová zůstává i nadále veřejnou osobou, a navíc i členkou CDU.

Spolkový sněm tento problém poznal už v roce 2006 a pověřil Německou národní knihovnu tím, aby archivovala i nehmotná díla, tedy i webové stránky. Z právního hlediska je to komplikované v tom, že shromažďování webových publikací často zasahuje do autorského práva. Nehledě na to, že není jasné, co všechno se vlastně má archivovat: Webové stránky? A které konkrétně? A co blogy? Tweety? A sociální média vůbec? Experti se tak obávají, že mnohá digitální dobová svědectví budou jednou nenávratně ztracena.

Přesto kancléřčin profil nebyl (alespoň zatím) přímo smazán, jen už prostě není vidět. Takže třeba někdy v budoucnu nějakým způsobem archivován bude. Kdo ví…

Kancléřka si k sociálním sítím vždy zachovávala jistý odstup. V červnu 2015 o facebooku prohlásila, že mít ho je "stejně fajn, jako když máte auto nebo pořádnou pračku". Nelze z toho podle ní ale usuzovat, že tím má automaticky skvělé přátele, nebo že facebook člověku zajistí celoživotní štěstí. A v tom s ní nelze než souhlasit.