Jak se v muslimské zemi ženám kandiduje ve volbách

MAGAZÍN - Magazín autor: red

V padesátých letech patřil Irák k nejpokrokovějším arabským zemím, ženy zde dokonce zasedaly ve vládě. Po Saddámu Husajnovi a náboženské teroru Islámského státu mají návrat k policie více než těžký. Situaci jim neulehčují ani kvóty. Útoky na kandidátky jsou tak agresivní, že část jich boj o parlament raději vzdává.

V Iráku kandiduje v parlamentních volbách zhruba sedm tisíc žen

V Iráku kandiduje v parlamentních volbách zhruba sedm tisíc žen,zdroj: Profimedia.cz

Iráčanky kandidující v parlamentních volbách se nenechaly navzdory očerňovací kampani odradit. O křesla v parlamentu jich v sobotních volbách usilovalo téměř 2600; zákon jim zajišťuje čtvrtinu ze 328 mandátů. Některé jsou ale toho názoru, že i to je málo, neboť ženy se na úspěchu společnosti podílejí z 50 procent a srovnatelné zastoupení by měly mít mezi zákonodárci.

Patnáct let po svržení diktátora Saddáma Husajna panuje mezi Iráčankami dojem, že společnosti dominují muži a že práva žen se rozmělňují. Volby, které budou 12. května, budou čtvrté od Saddámova pádu a první od porážky extremistického hnutí Islámský stát (IS).

Fátin Rašíd Hamídová kandidovala za stranu Bagdádský svaz, v níž převažují sunnité. Kdyby zákon negarantoval 25procentní kvótu, bylo by v parlamentu žen méně, říká. "Nejdůležitějším tématem pro ženy v Iráku je bránit se odsouvání na okraj. Naše společnost umožňuje mužům řídit všechna odvětví a obory," řekla Hamídová, která přednáší na univerzitě biologii a je matkou dvou dětí.

Postavení žen se stále zhoršuje

Ženy tvoří v 37milionovém Iráku 57 procent populace, jak vyplývá z údajů Rozvojového programu OSN. Přes veškeré vládní snahy se od roku 2003 postavení Iráčanek nepřestává zhoršovat. Podle OSN vede každou desátou domácnost vdova.

V 50. letech byl Irák liberální společností. Jako první arabská země svěřil ženě ministerský úřad a přijal moderní zákony na ochranu žen a rodiny. Za vlády Saddáma Husajna se postavení žen začalo zhoršovat a po roce 2003 se dál zkomplikovalo nástupem náboženských institucí a extremismu.

Samozvaný Islámský stát do Iráku vpadl v roce 2014 a jeho bojovníci tehdy zajali právničku Samíru Sálih Nuajmíovou, když byla s manželem a dětmi ve svém domě v Mosulu. Nuajmíová se zabývala otázkami lidských práv. Radikálové ji mučili a pak na veřejném místě zavraždili. Podle jejich soudu se neřídila islámem. Podobné vzpomínky pronásledují před volbami mnoho Iráčanek.

Zničené plakátky i údajné porno s kandidátkami

V Bagdádu i jinde jsou vylepeny portréty kandidátek vedle fotografií mužů. Některé jsou na nich s hidžábem na hlavě, ale jiné s odkrytou hlavou a make-upem. Konzervativci ničí portréty žen bez rozdílu, špiní je blátem, dokreslují jim vousy nebo je trhají.

Poprvé se kampaň proti ženám vede také na internetu. Sítě jsou plné videí zobrazujících údajně kandidátky při sexu s muži, ve spodním prádle nebo v příliš odhalujícím oblečení. Právě jedno takové video přinutilo Intidár Ahmad Džásimovou, která se hlásí ke straně premiéra Hajdara Abádího, kandidaturu stáhnout, i když materiál označila za podvrh, jehož cílem bylo právě donutit ji vzdát se kandidatury.

V provincii Nadžaf kmenová rada řešila případ muže, který byl přistižen, jak líbal plakát kandidátky z jiného kmene. Muž se omluvil a žena ani nepožadovala kompenzaci za urážku.

Mnoho útoků na uchazečky o parlamentní křesla přimělo zvláštního vyslance OSN v Iráku Jána Kubiše, aby se v dubnu sešel s několika kandidátkami a probral s nimi situaci a hrubé výpady proti ženám. Kubiš řekl, že to podkopává demokracii.

"Ti, kteří stojí za pomluvami, kybernetickými útoky a trýzněním se snaží vás zastrašit. Bojí se vzdělaných, kvalifikovaných, dynamických, odvážných a chytrých kandidátek, které oprávněně požadují své místo a smysluplnou roli v politickém životě," řekl Kubiš na setkání.

Na schůzce byla i Bajdáa Sálim Nadžárová, která řekla, že útoky se zaměřují na ženy bez hidžábu. Nadžárová je jednou ze 45 kandidátek z menšiny jezídů, která byla terčem hrůzných útoků ze strany bojovníků IS. Ímán Safíová, která je na kandidátské listině strany Moudrost, říká, že napadání povede ženy k rozhodnějšímu boji za jejich práva. "Žena, to je polovina společnosti, která vychovává tu druhou polovinu. Dosáhneme toho, oč usilujeme," řekla.

Tagy: zahraničí Irák muži versus ženy feminismus víra a náboženství práva žen

Zdroje: ČTK,AP