Máme nízké platy. Tak s tím, Macrone, něco dělej!

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Pavel Jégl

Kdo vlastně může za nízké mzdy v Česku? Naše vláda, jak jinak, je v tom určitě nevinně. Takže cizí korporace. Nebo snad Emmanuel Macron?

Sobotka chce před volbami ukázat, že vede boj proti levné práci. Brečí však na špatném hrobě

Sobotka chce před volbami ukázat, že vede boj proti levné práci. Brečí však na špatném hrobě,zdroj: Petr Hloušek / Právo / Profimedia

Bohuslav Sobotka se chystá příští týden na schůzce v Salcburku vyzvat francouzského prezidenta a rakouského premiéra, aby zařídili vyšší platy pro Čechy. Český premiér po zasedání vlády oznámil, že chce, aby se Emmanuel Macron a Christian Kern zasadili o zvýšení mezd ve francouzských a rakouských a filiálkách v Česku.

Leckomu to nejspíš bude znít pěkně. Hleďme, jak se šéf vlády dere za zájmy pracujícího lidu! Jenže nepláče Sobotka na špatném hrobě?

Francouzské a rakouské firmy, které má na mysli, přece podnikají v Česku. Tedy v zemi, kde platí české zákony, česká měna, české daně, české odvody, česká minimální mzda… To je území, kam francouzské nebo rakouské regulace nedosáhnou.

Opáčko z marxismu

Představme si, že by na Sobotku vyrazil s obdobným požadavkem albánský premiér, že by chtěl, aby soukromé české firmy v jedné z nejchudších evropských zemí platily zaměstnancům víc.

Jak by jim to český premiér asi nařídil? Nebo že by stačila jeho domluva?

Český podnikatel v Albánii postupuje obdobně jako francouzský či rakouský podnikatel v Česku. Neplatí svým zaměstnancům víc, než musí. Dává jim jen takovou mzdu, aby je získal a udržel. Nic víc. O tom ostatně psal už Karel Marx v Kapitálu.

Když zahraniční investor přichází do cizí země, samozřejmě si zjistí, jaké tam jsou platy, a podle toho udělá mzdové tabulky. (Výjimkou jsou pochopitelně platy špičkových odborníků, kteří snadno seženou práci v cizině. Ti dostanou výplatu srovnatelnou se západoevropskými parametry).

Kapitalisté bez kapitálu

Mnozí politici, ekonomové a vůbec kdekdo teď láteří nad tím, jak zahraniční korporace vyvádějí rok co rok z Česka stamiliardy, které berou zaměstnancům a rozdělují mezi akcionáře. Takže za naše nízké mzdy vlastně mohou "cizáci", Francouze A Rakušany nevyjímaje.

Copak se ale české společnosti, které podnikají v cizině, chovají jinak?

Naše potíž je v tom, že Česko má málo vlastního kapitálu, je příliš závislé na tom zahraničním. A s tím nám Macron, ba ani rakouský premiér Kern nijak nepomohou.

V Česku se leckdo domnívá, že bohatství je tam, kde se pracuje. Jenže to je omyl. Bohatství se rodí v místě, kde jsou vypláceny dividendy nebo kapitálové výnosy. A v Česku se pracuje – na druhé.

O český kapitál, potažmo české kapitalisty (nejen dělníky), proto musí česká vláda pečovat. Kabinet sociálních demokratů, Babišovců a lidovců však měl nastaveny priority jinak. V investičních pobídkách rozdal mezi 258 firem 40 miliard korun. Asociace podnikatelů a manažerů a Centrum pro občanské svobody upozorňují, že jen pětina (!) této sumy připadla českým firmám (zde).

Z analýzy těchto dvou organizací vyplývá, že v programu investičních pobídek bylo jedno pracovní místo vytvořeno za 1,5 milionu Kč. A to se vyplatí!

Už několik let zaměstnavatelé upozorňují na nedostatek pracovníků. Přesto vláda během této doby platila (především zahraničním firmám) za to že vytvoří nová pracovní místa. Není to snad Kocourkov?

Až letos koncem června Sobotka zvěstoval změnu, česká vláda už nebude investice podporovat plošně. "Musíme si je vybírat s ohledem na přidanou hodnotu, na inovace, které přinesou," pravil Sobotka. Kabinet tedy procitl po třech a půl letech vlády a čtyři měsíce před sněmovními volbami.

(Zahraniční kapitál přirozeně sám o sobě není zlý. Po komunistické éře, kdy bylo Československo "snědenou" zemí, jsme ho pro rozjezd ekonomiky potřebovali. A leccos se přitom povedlo. Třeba bez investic VW by dnes mladoboleslavská škodovka nejspíš vyráběla jen bicykly – jako ve svých začátcích.)

Makáme, ale co z toho?

Nízké mzdy v Česku samosebou nejsou jen důsledkem toho, že si zahraniční korporace berou zisky ze svých dcer. Tady jsou některé z dalších příčin:

  • Vysoký podíl práce s nízkou připadnou hodnotou, tedy nízkým zhodnocením. Vyrábíme vesměs levné zboží, mnoho polotovarů a málo hotových výrobků. A pokud kompletujeme finální výrobky, zpravidla patří do kategorie levného, nikoli luxusního zboží s vysokou marží, na kterém se dá vydělat nejvíc.
  • Nízká produktivita práce. Nedejte se mýlit, nízká produktivita neznamená, že našinec maká míň než Francouz nebo Němec. Je způsobena vysokým podílem zastaralých technologií a naopak malým podílem automatizace. Český manažer, jednoduše řečeno, raději než robota nasadí do výroby Ukrajince. Vždyť je levný!
  • Vysoké zdanění práce. Zaměstnanci v Česku mají nízké platy, přesto jsou pro zaměstnavatele drazí. Mohli by dostat víc, pokud by z toho, co firma v Česku zaplatí za práci zaměstnance, neschramstl stát (vláda) kolem 46 procent. Odvody na sociálním a zdravotním pojištění patří v Česku k nejvyšším – jak v evropském, tak ve světovém měřítku.
  • Slabá koruna. Češi mají jasno: Své kačky na oltář eura nedají. Jenže jejich měna je měkká, také proto také mají "měkké" platy. Tím, že Česká národní banka zakonzervovala (oslabila) kurz koruny, na jedné straně pomohla vývozcům, zachránila některá pracovní místa. Na straně druhé ale zabrzdila růst příjmů. Koruna teď bude dohánět ztracený čas, tvrdnout a dobíhat euro. Bude jí to však trvat.

(Zaznamenali jste, že mzdy Estonců a Slováků – někdejších českých souputníků z východního bloku, kteří si vybrali euro, rostly rychleji než mzdy korunových Čechů?)

Vylomit otevřené dveře

Sobotka na sklonku loňského roku orodoval za vyšší mzdy pokladních u nizozemské společnosti Ahold, která v Česku provozuje řetězec obchodů Albert. V té době však už ve vchodech do supermarketů nebylo možné přehlédnout nabídky práce pro pokladní. Začala doba, kdy prodejní řetězce pocítily jejich nedostatek a začaly zvyšovat mzdy. Premiér tak vylamoval otevřené dveře.

Do stejné kategorie patří avizovaná Sobotkova výzva francouzskému prezidentovi Macronovi a rakouskému premiéru Kernovi, aby se zasadili o zvýšení platů v českých filiálkách francouzských a rakouských koncernů. Mnohé z nich už mzdy zvyšují.

Mzdy se rozjely. Ne však proto, že o tom rozhodl nějaký politik. Změnily se poměry na trhu práce ve prospěch poptávky nad nabídkou.

Takže částky na výplatních páskách (alespoň u podstatné části populace) porostou – jedno, zda bude v příštích čtyřech letech vládnout Křemílek, nebo Vochomůrka, případně oba v koalici.

Tagy: ČSSD Česko domácí Parlamentní volby předvolební kampaň mzdy a důchody práce a odbory

Zdroje: Vlastní