Kauza Rohlík: Šikana státu nebo alibismus podnikatelů, kteří nechtějí platit vyšší mzdy?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Tomáš Chalupa

Razie cizinecké policie v provozu společnosti Rohlik.cz vyvolala bouřlivé reakce. Přestože byla následně většina agenturních pracovníků vyhoštěna, část veřejnosti se postavila na stranu výstředního spolumajitele společnosti Tomáše Čupra, který tvrdí, že jde o státní šikanu. 

Tomáš Čupr

Tomáš Čupr,zdroj: Facebook Tomáše Čupra

Policie v Rohlíku zadržela 84 Ukrajinců s polskými vízy. Všechny je odvezla na služebnu, kde 74 z nich předala rozhodnutí o vyhoštění. Se zbylými se dál vede správní řízení.

Čupr si otevřeně stěžoval na postup policie, podle něj se chovala jako STB. Podle něj není obvyklé, aby policie odvezla všechny pracovníky a pak teprve zjišťovala, zda jsou v zemi legálně či nikoliv. Musel prý kvůli tomu zastavit provoz, ztráty počítá na desítky milionů, protože ze 150 lidí pracujících ve skladu jich policie odvedla více než polovinu.

Čupr také tvrdí, že stejně tak využívají agenturní zaměstnance i jiné společnosti, kde ale policie nikoho nezadržela a vše bylo dosud v pořádku. Razii a vyhoštění pracovníků považuje za státní šikanu a populistickou hru svaly ze strany policie potažmo ministra vnitra Milana Chovance. 

Je práce ve skladu služba nebo běžné zaměstnání?

Na jeho argumentaci je podstatné tvrzení, že z pohledu jeho právníků byli jeho pracovníci zaměstnaní legálně. Prý je legislativa v tomto bodě nejasná a ministerstvo ji vykládá pokaždé jinak.

Klíčový je v tomto případě paragraf 98 zákona o zaměstnávání, v němž se vyjmenovává, za jakých podmínek nepotřebují zahraniční pracovníci tuzemské pracovní povolení. V Česku mohou cizinci pracovat bez povolení pouze v případě, že sem byli vysláni za účelem poskytnutí určité konkrétní služby.

Podstatou sporu tedy zřejmě bude fakt, zda byli zaměstnanci dodáni jako součást nějaké služby nebo zda šlo o pracovníky, kteří se normálně zapojili do provozu. Vzhledem k tomu, že Ukrajinci pracovali ve skladu při běžném balení objednávek, zdá se, že pravdu mají spíše úředníci.

Rohlík navíc už podobné problémy řešil loni, kdy policie z jeho skladu vyvedla a následně vyhostila 24 cizinců. Právní pohled firmy se sice s názorem úředníků může rozcházet, nebylo však lepší raději si to ohlídat a neriskovat další konflikt se státem?

Za "české mzdy" by to mohl zabalit

Zajímavá a možná ještě důležitější otázka je, proč se vlastně Rohlík potažmo celý český průmysl musí tolik spoléhat na pracovníky z Ukrajiny. 

Čupr to vysvětluje tak, že skladníkům platí standardně 25 tisíc hrubého, což jsou prý peníze, za které Češi prostě pracovat nechtějí.  Aby mu ve firmě pracovali Češi, muselo by to být 38 tisíc. "To to můžu rovnou zabalit," tvrdí.

Situace se tedy jeví tak, že Čupr nastavil mzdy nízko, a když zjistil, že Čechy tahle nabídka až tak neláká, rozhodl se sáhnout po Ukrajincích. Pracovní povolení jich má ale jen málo, takže se musel uchýlit k řešení, které je na hraně nebo dokonce za hranou zákona. Teď má kvůli tomu ztráty za desítky milionů, takže je otázka, jestli nebylo od začátku lepší nastavit platy od začátku výš? 

Nízké mzdy nás řadí do rozvojových zemí

V Česku se mezitím rozhořela debata, proč tuzemské mzdy nedosahují ani minimálních mezd v Německu. Banka JP Morgan vyřadila Českou republiku z kategorie vyspělých zemí a přeřadila ji do ranku zemí rozvojových.

Důvod je právě nízká úroveň mezd, které dlouhodobě neodpovídají standardům pro vyspělé ekonomiky. Není náhodou zakopaný pes právě v tom, že firmy jako Rohlík svůj byznys plán staví na nízkých mzdách a najímání Ukrajinců, kteří jsou za tyto peníze ochotní pracovat?

Některé společnosti přitom už pochopily, že zvyšování mezd je jediná cesta, jak přilákat či udržet zaměstnance. Řetězec Lidl nedávno vyvolal bouřlivé ovace veřejnosti za to, že oznámil zvýšení mezd svým zaměstnancům.

Naopak v Aholdu jsou mzdy tak nízké, že si na to musel osobně stěžovat premiér Bohuslav Sobotka v Nizozemsku. Připomeňme si také pokuty českým řidičům ve Francii za příliš nízké mzdy. 

V průmyslu je situace složitější. Kvalifikovaných zaměstnanců je nedostatek, firmy se snaží lákat nové pracovníky na nejrůznější benefity. Kdo může, snaží se také zvýšit mzdy. V podnicích navázaných na automobilový průmysl to přitom komplikuje skutečnost, že zahraniční automobilky tlačí na setrvalé snižování cen produktů. Zahraniční odběratelé zkrátka mají Českou republiku v oblibě právě pro nízkou cenu práce, která nás ale nakonec zařadila do kategorie rozvojových zemí.

Rohlík ovšem není výrobní podnik se zahraničními odběrateli, je to vlastně jen sklad s řidiči, kteří z něho expedují zboží ke koncovým zákazníkům. Pokud Čupr není schopen vymyslet systém tak, aby byl atraktivní také pro české zaměstnance, a jediné východisko vidí v pracovnících z ciziny, zřejmě ho čekají další oplétačky s úřady. 

"Je nutno podotknout, že ani v jednom případě nebyli skladníci v pracovně právním vztahu s Rohlíkem," argumentuje Čupr na svém Facebooku. Takový postoj zavání alibismem - tím spíš, že se o pár řádků níže vykresluje svou firmu jako etickou, kárá xenofobní společnost a tvrdí, že o takové zákazníky nemá zájem. 

Při vší sympatii k podnikatelským snahám v Česku, nebylo by etické spíš zvýšit mzdy tak, aby o místa skladníků měli zájem i tuzemští pracovníci, než platit výhodnější, levnou pracovní sílu a pak se od ní navíc distancovat s tím, že vlastně žádný pracovní poměr tady nebyl?

Stěžovat si na mezery v zákoně je správné, ale nikoli až ve chvíli, kdy stát začne tyto díry kontrolovat nebo lepit. Stavět se do role bojovníka za práva podnikatelů a morálního majáku také lze, proč ne. Ale z úst někoho, kdo se snaží ušetřit peníze na nízkých mzdách, to zní přinejmenším úsměvně. 

Česku by prospělo především, kdyby mzdy v soukromém sektoru vzrostly, pokud nechceme zůstat dál ve skupině rozvojových zemí. Po 27 letech od pádu komunismu bychom konečně mohli začít dohánět Západ a ne vymýšlet kličky, jak sem dostat ještě levnější pracovní sílu, než jsme my sami. 

Práci bez povolení zprostředkovávalo 110 subjektů, zjistila kontrola

Inspektoři práce ve spolupráci s cizineckou policií loni v druhé polovině roku pátrali po skrytém agenturním zaměstnávání. Uskutečnili 296 kontrol a u 110 subjektů zjistili, že zprostředkovávaly práci bez povolení. Potřebná povolení nenašli u 187 lidí, většinou cizinců.

"Ve čtyřech případech se jednalo o občany České republiky, další čtyři byli z EU, 179 pocházelo ze třetích zemí," uvedl mluvčí ministerstva práce Petr Habáň. Podle něj loni inspekce kvůli zprostředkování zaměstnání bez povolení uložila 81 pokut za celkem 8,6 milionu korun.

Podle ministerstva práce agentury ze zemí EU mohou v ČR zaměstnání zprostředkovávat jen "dočasně a ojediněle", musí to oznámit úřadu práce. "Dočasností se rozumí, pokud zprostředkování zaměstnání bude poskytnuto jedenkrát a na dobu nepřesahující 12 kalendářních měsíců," uvedlo ministerstvo.

Povolení nepotřebuje člověk, kterého do cizí země vysílá zaměstnavatel "v rámci poskytování služeb". Pracovník pro něj pořád pracuje, dostává od něj mzdu a v původní zemi si hradí i sociální pojištění. Stačit by mělo povolení k pobytu z vysílacího státu.

'Ukrajinců s polským vízem jsou v Česku desítky tisíc'

"Z praxe inspektorátů práce vyplývá, že se v těchto případech ve skutečnosti nejedná o vyslání zaměstnance, ale o výkon práce pro zaměstnavatele v ČR," uvedl Habáň. Pokud podle něj při vyslání "o poskytování služeb" nejde, pak cizinci ze zemí mimo EU potřebují povolení.

Vysílaný pracovník musí u vysílací firmy pracovat aspoň měsíc a hradit si sociální odvody. To, že se na něj vztahují předpisy původní země, dokládá příslušným potvrzením na mezinárodním formuláři. Člověk má smlouvu jen s podnikem, který ho do ciziny poslal. Jen tato firma také může pracovní poměr s vyslaným zaměstnancem ukončit.

O tom, že zahraniční agentury v Česku načerno zaměstnávají cizince, loni v prosinci při své návštěvě pražského inspektorátu práce mluvil premiér Bohuslav Sobotka. Zmínil zejména polské agentury, které do ČR přivážejí ukrajinské síly.

Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU. České firmy si stěžují na nedostatek pracovníků, žádají síly z ciziny. Kritizují složité a zdlouhavé vyřizování. Asociace pracovních agentur (APA) upozornila, že čeští zaměstnavatelé kvůli tomu často sahají po řešení na hraně zákona. Využívají střetu a nejasného výkladu pravidel o zaměstnávání a pobytu cizinců. Člen výboru APA René Kuchár Českému rozhlasu řekl, že Ukrajinců s polským vízem jsou v Česku desítky tisíc.

Tagy: Česko domácí česká ekonomika mzdy a důchody práce a odbory domácí ekonomika

Zdroje: Vlastní