Dnes je pátek 6. srpna 2021., Svátek má Oldřiška
Počasí dnes 12°C Dešťové přeháňky

Maláčová navrhuje důchodovou reformu, tato vláda ji už ale nepředloží

Maláčová navrhuje důchodovou reformu, tato vláda ji už ale nepředloží
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová | zdroj: Profimedia

Základní důchod 10 tisíc korun po odpracovaných 25 letech, dva pilíře, nižší daň pro pracující důchodce. To jsou některé z bodů penzijní reformy, kterou představila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Jak ale ve čtvrtek řekla její vládní kolegyně z resortu financí Alena Schillerová (za ANO), na přijetí změn není už do voleb dost času.

Návrh důchodové reformy počítá se základním důchodem 10 000 korun pro každého, kdo odpracoval 25 let a platil odvody. Nynější veřejný penzijní systém by se rozdělil na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel základní důchod, z prvního zásluhová část penze za odpracované roky a vychované děti. Lidé s náročnou profesí by mohli chodit do penze dřív, a to o rok za odpracovaných deset let. Jejich zaměstnavatelé by měli vyšší odvody. Plán představily na tiskové konferenci ministryně Maláčová a předsedkyně důchodové komise Danuše Nerudová. Podle Maláčové by reforma v prvních pěti letech stála celkem 25 miliard korun a platit by se dala z peněz EU z plánu obnovy.

Podle Nerudové by navrhovaný zákon o reformě vláda měla dostat v únoru. Příští rok by se pak měl přijmout v Parlamentu a k podpisu by ho měl dostat prezident. Od ledna 2022 by se měl zavést základní důchod, dodala Nerudová. Další kroky by se zaváděly postupně.

Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) ve čtvrtek v Senátu prohlásila, že tato vláda důchodovou reformu nepředloží a na přijetí změn není do voleb už dost času. Podle Maláčové má princip reformy podporu členů důchodové komise, v níž zasedají zástupci politických stran, odborů, zaměstnavatelů i dalších organizací. "Červená nitka, která se vinula komisí, je snaha o řešení na přípravu na stárnutí a změnu trhu práce po digitalizaci," uvedla Maláčová. Přiznala, že přípravy reformy nabraly zpoždění kvůli koronavirové nákaze.

Maláčová zmínila vedle udržitelnosti i další dva cíle reformy, a to spravedlnost a srozumitelnost. Vzniknout by měla kalkulačka, aby si každý mohl kdykoliv spočítat, jaký důchod by měl mít. Podle plánu by měla fungovat od roku 2023. Od tohoto roku by se měl zavést také bonus za výchovu dětí. Hlavní pečující by měl dostávat měsíčně 500 korun za dítě. Nejvýš by pobíral navíc 1500 korun.

Práce v důchodu by se měla ocenit nižší daní z příjmu. Podle Nerudové dnes člověk s průměrnou penzí za odpracovaný rok navíc dostane 81 korun. "Myslím si, že to není dostatečná motivace," řekla ministryně. Nižší daň by podle plánu pracující důchodci měli mít od roku 2022.

Návrh počítá také s dřívější penzí pro lidi s náročnou profesí. Za každých deset let práce v rizikovém prostředí by mohli jít do důchodu o rok dřív. Týkalo by se to pracovníků v takzvané třetí a čtvrté kategorii, kde se překračují hygienické limity, musí se nosit ochranné pomůcky či je vysoké riziko poškození zdraví. Podle dřívějších podkladů důchodové komise to v roce 2017 bylo 429 900 lidí. Patří mezi ně zedníci, brusiči, svářeči, pracovníci v dolech či sestry se specializací. Jejich zaměstnavatel by za ně platil o pět procentních bodů vyšší odvody.

Podle návrhu by reforma přinesla od roku 2022 do roku 2026 dodatečné příjmy 71,7 miliardy korun, a to po rozdělení pilířů a díky vyšším odvodům firem. Podle Nerudové by se měl základní důchod začít postupně z větší části financovat ze státního rozpočtu. Dodatečné výdaje by činily 96,7 miliardy korun. Peníze by putovaly do příspěvků za děti a dřívějších důchodů náročných profesí. Pokrýt je tak nutné 25 miliard. Podle Maláčové by se daly využít peníze z EU z plánu obnovy. Už dřív zmínila částku 18 miliard.

Na penze se letos vydá kolem půl bilionu korun, příští rok to bude o několik desítek miliard víc. Suma na důchody činí už nyní asi 30 procent výdajů státu. Česká společnost ale stárne. Zatímco na konci roku 2000 pobíralo starobní důchod podle údajů sociální správy 1,9 milionu lidí, letos v září 2,4 milionu. Do důchodů teď putuje asi devět procent hrubého domácího produktu (HDP), v polovině století by to mohlo být 14 procent. Podle expertů a některých politiků není penzijní systém beze změn udržitelný a propadne do deficitů, a to až několika stovek miliard. Nerudová znovu řekla, že bez reformy by se k udržení stability musely penze za deset let snížit o 11 procent.

Změny penzí doporučuje Česku i Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Radí mimo jiné systém zjednodušit a část penze hradit z daní, ale také pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Odsouvání věkové hranice Maláčová odmítá. Podle ní už nyní mají padesátníci problém místo sehnat. Uvedla, že pozdější odchod do důchodu není možný kvůli struktuře ekonomiky s průmyslovou výrobou a "těžkou fyzickou prací". Maláčová a Nerudová předtím přitom zmínily, že reformu je třeba provést i kvůli změnám na trhu práce po nástupu digitalizace a robotizace.

Část opozice návrh důchodové reformy odmítá a označuje ho za bezzubý či jako marketingový tah. Politici poukazují na to, že předložená reforma nemá domluvenu koaliční podporu. Kladně se k ní staví lidovci. Podle šéfa STAN Víta Rakušana nemá smysl se o návrhu bavit, protože nemá koaliční podporu, nebyl probrán s opozicí a teprve zamíří k připomínkování na ministerstva.

Návrh důchodové reformy neřeší udržitelnost systému

Návrh důchodové reformy neřeší to hlavní, tedy dlouhodobou finanční udržitelnost systému. Shodli se na tom analytici oslovení ČTK. Navíc podle nich návrh nemá zajištěnou širší politickou podporu.

"Navrhované změny důchodového systému řeší mnohé, bohužel nikoli to nejdůležitější, dlouhodobou finanční udržitelnost. Rozdělení jednoho pilíře na dva více peněz nevytvoří," řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Ve všech variantách podle něj výrazně rostou výdaje na důchody v relaci k HDP, aniž by bylo uvedeno, jak tyto náklady budou pokryty. Nejspíše se navrhovaný systém spoléhá na postupné parametrické úpravy, případně využití jiných daní. Bylo by poněkud ambiciózní navrhované změny pojmenovat jako reformu, dodal.

Představené změny jsou jen korekcí současného průběžného systému a nakonec povedou posílení jeho závislosti na daňových příjmech, uvedl analytik ČSOB Petr Dufek. A čím rychleji bude tato populace stárnout, což nebude dlouho trvat, tím více peněz podle něj bude třeba na financování penzí. K hodnocení této 'reformy' je třeba vidět její rozpočtový dopad, protože základním kamenem každé penzijní reformy by měla být udržitelnost veřejných rozpočtů, podotkl.

V návrhu se až příliš odrážejí politické aspekty a blížící se volby do Poslanecké sněmovny, které se konají v příštím roce, upozornil analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Stěžejním problémem návrhu je také to, že nemá zajištěnu prakticky žádnou širší politickou podporu, a to dokonce ani na úrovni koalice. "Bez výrazného navýšení zadlužení, bez navýšení daňového a odvodového zatížení, nebo bez navýšení věku odchodu do důchodu, případně bez reformního zásahu kombinujícího toto vše není uskutečnitelný a není udržitelný," poznamenal.

Zdroje: