Vláda se rozhodla řešit nízké důchody žen a založila k tomu komisi pro spravedlivé důchody.

"Postupnými kroky chceme měnit nespravedlnosti, které v důchodovém systému jsou. Jde zejména o nižší penze žen," řekla při jejím představení ministryně práce Jana Maláčová.

Potřebujeme k tomu však komisi? A vůbec:

Nevymýšlíme už vymyšlené?

Tato otázka musí napadnout každého, kdo se seznámí se zprávami z činnosti důchodové komise vedené sociologem Martinem Potůčkem, která ukončila činnost koncem roku 2017.

Komise se mimo jiné zabývala 'spravedlivými' důchody pro ženy. Navrhla, aby se výdělky manželů pro výpočet důchodů sčítaly a potom dělily dvěma. Manželé by se tak dělili jak o aktuální příjem, tak o budoucí důchod.

Říká se tomu sdílený důchod. Zavedli ho třeba v Německu nebo v Kanadě.

V Česku však před třemi roky byli proti jak sociální demokraté, tak úředníci. Ti druzí návrh vyhodnotili jako administrativně příliš náročný.

(Co může být náročné na tom, že se do systému zadají data a počítač je podle algoritmu zpracuje. Mám za to, že se v tomto případě uplatnil pátý Parkinsonův zákon: "Pokud existuje možnost, jak pozdržet nebo zhatit důležité rozhodnutí, schopný úředník ji najde.")

Sociální demokraté zase namítali, že návrh penzí, které by ženám kompenzovaly péči o děti, není dostatečně spravedlivý. Sdílené důchody by se týkaly pouze manželských párů, ne však nesezdaných anebo matek samoživitelek. Co víc, návrh neřešil ani nižší důchody bezdětných žen. (V tomto případě je však nutné zabývat se příčinami – nízkými platy žen – a ne důsledky – jejich nízkými důchody.)

Přidáme matkám trojčat bonusy k důchodu? | zdroj: Profimedia

Bez odezvy zůstaly také další dva návrhy komise, jak ženám, které vychovávaly děti, zvýšit důchody: 1. Zatížit bezdětné od určité věkové hranice zvýšenou výší odvodů na důchodové pojištění a tyto peníze přesměrovat na ženy-matky. 2. Zavést platby dětí na důchody jejich matkám, odečtené z jejich příspěvků na důchodové pojištění – což lze pokládat rozumný propopulační návrh.

A tak se nakonec v režii ministryně práce Maláčové zrodila další důchodová komise – tentokrát komise za spravedlivé (ještě spravedlivější) důchody.

Účet za 'spravedlnost'

Návrh na sdílené důchody, který předložila minulá důchodová komise, byl šetrný k státní pokladně. Nezatěžoval ji velkými dodatečnými výdaji. Pokud ale bude chtít vláda kompenzovat ženám v důchodu individuálně péči o děti od jejich porodu do konce rodičovské dovolené, což se dá (aspoň u sociálních demokratů) předpokládat, potom státní finance provětrá.

Nyní jsou důchody žen podle dat ministerstva práce zhruba o pětinu nižší než důchody mužů. Příčina je nasnadě: Rodinná politika.

Rodičovská je v Česku nejdelší na světě. Ženy tak často vypadávají z pracovního trhu a mají problém se na něj vrátit a příjmově dohnat muže.

Pokud by komise navrhla (a vláda souhlasila), aby důchody žen, které u penzí doplatily na dobu věnovanou péči o děti, byly zvýšeny na úroveň mužů, bylo by nutné dostat do penzijního systému další peníze. Kolik?

Hrubým odhadem, do kategorie matek v důchodu spadá více než milion žen. Kdyby jim stát měl dorovnat důchody do výše penzí mužů, musel by je zvýšit v průměru o zhruba 2500 korun měsíčně. (Průměrný starobní důchod v Česku je kolem 13 300 korun.)

Jednoduchým násobením zjistíme, že pro takovou variantu by na důchodový účet muselo přitéct na 30 miliard korun. (Pro srovnání: Loni stát na starobní důchody vydal 338 miliard.)

Proč to teď řešíme?

Zajímavý pohled na 'spravedlivé' důchody nabídl v anketě webu Peníze.cz ekonom Jaroslav Vostatek:

"Ženy chodí do důchodu dodnes dříve než muži – je to genderová diskriminace. Aktuálně je například důchodový věk žen se dvěma dětmi nižší o tři roky a dva měsíce než důchodový věk mužů. Kdyby tyto ženy odložily svůj odchod do důchodu o tři roky, tak by se sazba výměry jejich důchodů zvýšila o 18 procentních bodů. Za tři roky výdělečné činnosti dostane tato žena dalších 4,5 bodů a celkově bude mít přiznaný důchod téměř shodný se stejně starým mužem." (Diskriminace? Ženy žijí o šest let déle, takže i tak by v penzi strávily delší dobu. A v příštích dekádách se s ohledem na stárnoucí populaci bude věk pro odchod do důchodu beztak ženám i mužům zvyšovat.)

Vostatek, profesor Vysoké školy finanční a správní, proto tvrdí: "Nižší penze žen nejsou aktuálním problémem." (Pochopitelně, tím je příprava systému na stárnoucí populaci.)

Pro sociální demokraty nejspíš pobuřující, pro šéfku nové důchodové komise Danuši Nerudovou nepřijatelný, přesto však racionální závěr.