Mumifikace  mrtvých je spojována především s egyptskou civilizací. Nové archeologické výzkumy odhalily, že totéž dělali i pravěcí obyvatelé Británie a to zhruba ve stejné době. Britové se tímto způsobem snažili zajistit, aby tělesné schránky jejich blízkých přežily celá desetiletí. 

Každý z nás stráví spánkem života, a přesto mu téměř nerozumíme. Na první pohled by se mohlo zdát, že při něm mozek odpočívá stejně pokojně jako tělo. Nic však není dál od pravdy! Centrální část lidské nervové soustavy se při něm dostává do stavu charakteristického střídavým vypínáním a zapínáním různých částí mozku. Nejnápadnější je zřejmě střídání REM fází, při kterých se pod zavřenými víčky rychle pohybují oči a nám se zdají sny, s fázemi non-REM, které jsou daleko klidnější. Ve skutečnosti je ale celý průběh nočního odpočinku ještě složitější a neurovědci ho teprve začínají chápat.

Před několika týdny proletěla médii zpráva, která musela zasáhnout každého milovníka koček. Dvojici britských výzkumníků se údajně podařilo dokázat, že tyto malé šelmy nemají ke svým chovatelům žádný vztah. Když jejich majitel vyrazí na dovolenou, kočka je nanejvýš rozladěná, že něco není tak, jak je zvyklá. Do původního zdroje však autoři těchto článků patrně ani nenahlédli, protože ten vypovídá o něčem docela jiném.

Internetem koluje celá řada inzerátů a reklamních výzev, aby ženy darovaly vajíčka bezdětným neplodným párům. Některé výzvy apelují na pomoc a dobrý pocit, který darování vajíček provází, jinde se zdůrazňují desetitisícové odměny jako fajn přivýdělek. Pro člověka neznalého to skoro vypadá, že se z darování v Česku stává dobrý obchod a snadná cesta, jak si přijít k penězům. Opak je ale pravdou.

Neurální sítě v posledních letech zažívají obrození a pronikají do celé řady úkolů spočívajících zejména v rozpoznávání vzorů. Díky rozvoji jejich architektury a novým způsobům učení se ukázaly jako obzvlášť schopné – ale každý systém je náchylný k různým druhům klamů, a tak ani neurální sítě nejsou neomylné. Dokážou napodobit styl slavných umělců, z jejich snových obrazů mrazí a jejich optické klamy napohled nijak nepřipomínají ty naše. Podívejte se do fascinujícího světa neurálních sítí a zpracování vizuálních vjemů.

Nejnovější archeologické výzkumy z oblasti Aljašky podporují teorii o tom, že některé druhy dinosaurů byly schopné přežívat i v mnohem chladnějším klimatu, než se vědci domnívali. Právě na Aljašce byl objeven nový druh Hadrosaura (kachnozubého dinosaura), který žil v tomto nehostinném a chladném podnebí před 69 milióny lety. 

V jedné z Ezopových bajek závodí zajíc s želvou, ale ta ho nakonec porazí, když si sebevědomý zajíc na chvíli zdřímne. Mohl by se podobný závod někdy odehrát v přírodě a je možné, aby želva porazila zajíce? Na tyto otázky se snaží odpovědět britští vědci. 

Cikády fascinují vědce už několik let. Stále nemáme přesnou představu o tom, jak vlastně žijí. Na začátku léta se v oblastech, kde se vyskytují, rozezní jejich „milostný zpěv“, který je stejně tak hlasitý jako zvuk motoru tryskového letadla nebo rockový koncert.