Psal se rok 1978 a ve starožitnictví na Václavském náměstí, nedaleko budovy Národního muzea, se objevil poklad. Tehdejší kurátor sbírky broušených drahých kamenů a znalec v oboru Jiří Kouřimský tam nečekaně narazil na unikátní kousek: kašmírský safír o hmotnosti 19 karátů, píše Robert Malecký na webu Hlídací pes. 

Osobnost Gustáva Husáka dodnes budí vášně mezi odbornou i laickou veřejností. První ucelený životopis posledního komunistického prezidenta se stal knižním hitem a z jeho autora – historika Michala Macháčka – je spisovatelská celebrita, jejíž dílo dokázalo rozhádat recenzenty, píše Ondřej Neumann na webu Hlídací pes. 

Téma tábora v Letech, který byl za druhé světové války součástí "konečného řešení cikánské otázky", opět vzbuzuje vášně. Ty rozdmýchal předseda SPD Tomio Okamura společně s poslancem hnutí Miloslavem Roznerem vyjádřeními, které podle mnohých zlehčují romský holokaust. Proč se tak často nad táborem v Letech mává rukou jen jako nad pracovním táborem? Mají Češi problém smířit se s temnější částí naší historie? 

Proti mně stojí zástupce Okresního národního výboru, který přišel vybrat povinné dodávky. Tento rok si toho berou až podezřele moc, ale nehádám se s nimi, nemělo by to význam. S dojetím se loučím s polovinou svých koní a chci už pány úředníky vyprovodit, zástupce mě ale ještě zastaví: "Počkejte, pane Jehlík, podle seznamu, který jste sám podepsal, máte odevzdat ještě část ovcí." Zamrazí mě. Nikdy jsem na statku žádné ovce neměl. Na tváři pana zástupce se objeví úlisný úsměv.

K prvním obětem nastupujícího komunismu v naší zemi patřili již na samém konci druhé světové války protibolševičtí emigranti ruské a ukrajinské národnosti, kteří svůj nový domov nalezli v předválečném Československu. Patřil mezi ně i generál Sergej Nikolajevič Vojcechovský. Jeho tragický osud připomíná pamětní deska, umístěná v květnu letošního roku na budově školy v Konviktské ulici v Praze.

Unést letadlo s cílem dostat se na Západ nebylo v komunistickém Československu ničím výjimečným. Zatímco tehdejší režim leckdy únosů propagandisticky využíval, v Sovětském svazu se je naopak snažili co nejvíce ututlat. Přesto i tam zažívaly pokusy utéct dopravním letadlem za hranice stejně jako u nás největší "boom" v 70. letech. V rozmezí roků 1954 až 1989 došlo na sovětském území k 57 únosům letadla, byť většinou spíše neúspěšným. Ten nejtragičtější se odehrál v květnu 1973. Dodnes jde co do počtu obětí o největší teroristický útok v sovětských dějinách, o kterém ještě donedávna věděl jen málokdo.

Bezmála dvě třetiny Turků žijících v Německu hlasovaly v nedělním ústavním referendu pro posílení pravomocí prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Podpořily tak fakticky zahraničního diktátora, který doma odstavil opozici a umlčel média. Sami němečtí Turci přitom žijí ve fungujícím demokratickém právním státě. Tato situace v mnoha ohledech připomíná situaci v Československu v roce 1935, kdy sudetští Němci v parlamentních volbách podpořili Henleinovu SdP.

Když v našich končinách někdo zmíní Aztéky, ve většině posluchačů zřejmě vyvolá představu bujné mexické džungle, kamenných pyramid a polonahých kněží přinášejících krvavé oběti svým exotickým bohům. To poslední, co by nás pod pojmem aztécká říše napadlo, je demokracie. Přesto se zdá, že přinejmenším určité prvky tohoto státního řízení byly v raně novověké střední Americe známé a rozšířené.