V polovině 14. století v Evropě řádila epidemie dýmějového moru známá jako černá smrt. Navzdory vysoké úmrtnosti, která ji provázela, však po několika letech ustoupila. Teorie o tom, proč se tak stalo, jsou různé. Seznamte se s těmi, o kterých se hovoří nejčastěji.

Za nejsmrtelnější epidemii bývá v Evropě označován dýmějový mor. Ještě větší podíl mrtvých v populaci však měly na kontě epidemie, které do Ameriky zavlekli kolonizátoři z Evropy.

Pozoruhodný objev archeologů ve Francii dokazuje, že neandrtálci nebyli podřadným druhem hominidů. 

Žádná civilizace není věčná, ani ta naše. V minulosti civilizace zanikaly z různých důvodů. Některé ale velmi rychle. Jejich osudy pro nás můžou být poučením. I ty nejslavnější a nejmocnější říše se jednoho dne zhroutily. Podívejme se, co přivodilo jejich pád.

Skotka June Almeida jako první objevila lidský koronavirus. Bylo to v šedesátých letech minulého století. Věhlas tím však nezískala.

Je to téměř zapomenutá kapitola ze života nezapomenutelného génia: Albert Einstein dostal nabídku, o které se říká, že se neodmítá. Přesto ji odmítl, vysvětlil proč a mohl dál na celý svět vyplazovat jazyk.

Svůj život by s císařem asi vyměnil kdekdo. Představa bohatství a přepychu je lákavá, život čínských císařů však nebyl žádné peříčko. Naopak jejich historie je spojená se spoustou krve, nástrah a nebezpečí. V první řadě si svůj trůn museli udržet. 

Výzkum v jeskyních na jihu Francie dokládá, že neandrtálci nám byli blíž, než jsme si donedávna mysleli.