Maďarsko není Rusko a Orbán není Putin...I když trochu ano
Ve víru událostí posledních dnů téměř zanikla zpráva, že maďarský parlament v úterý schválil kontroverzní zákon, který zpřísňuje kontrolu úřadů nad nevládními organizacemi finančně podporovanými ze zahraničí. Maďarsko sice není Rusko a Viktor Orbán není Vladimir Putin, přesto mezi oběma zeměmi existují v tomto ohledu neblahé paralely.
V Rusku od roku 2012 platí kontroverzní zákon, který nutí nevládní organizace označovat se za "zahraniční agenty", pokud dostávají peníze z ciziny. Podle nového maďarského zákona se nevládní organizace s příspěvkem ze zahraničí nad 7,2 milionu forintů (614 tisíc korun) budou muset zaregistrovat u úřadů a informovat je o svém financování. Pokud tak neučiní, hrozí jim vysoké pokuty a zákaz působení. Budou se také muset označovat za "organizace využívající zahraniční financování".
Na rozdíl od Ruska se v Maďarsku opoziční politici nemusejí bát, že je cestou na demonstraci zatknou, a mírumilovným demonstrantům nehrozí, že je tam budou po stovkách mlátit a zatýkat. Ve srovnání s ruským zákonem o zahraničních agentech je navíc jeho maďarský bráška jen slabý odvar, konstatuje německý Frankfurter Allgemeine Zeitung.
Klást rovnítko mezi oba zákony by jednak znamenalo bagatelizovat tlak, jemuž je vystavena ruská civilní společnost pod Putinovou diktaturou, a potom by to byla voda na mlýn Orbánovi a jeho přisluhovačům. Je pro ně totiž snadné taková obvinění vyvrátit, takže to vypadá, že maďarská vláda s přeháněním ze strany svých kritiků už předem ve své propagandě kalkuluje.
Mezi maďarským a ruským zákonem existují paralely
Mezi ruským originálem a "odlehčenou" maďarskou verzí zákona přitom skutečně existují paralely. V obou případech jde o to, aby se kritika vlády stigmatizovala jako zrada vlastního národa. Tvrzení maďarské vlády, že zákon má vyjasnit financování nevládních organizací, je jen laciná záminka. Organizace totiž musely skládat účty i bez nového zákona, a přinejmenším ty prestižní si na požadované transparentnosti zakládaly samy od sebe. Je proto pochopitelné, že zákon považují za šikanování, nehodlají se mu podřídit a chtějí se proti němu bránit všemi dostupnými právními prostředky.
Zákon má podle vlády zlepšit transparentnost a pomoci v boji s praním špinavých peněz a financováním terorismu. Podle Orbánových kritiků jde o součást širšího tažení vedeného s cílem umlčet projevy nesouhlasu a nastolit vládní kontrolu nad nezávislými institucemi, včetně soudnictví a médií. Podle komentátorů je zákon namířen především proti organizacím sponzorovaným americkým finančníkem maďarského původu Georgem Sorosem, kterého Orbán považuje za úhlavního nepřítele.
Nacionalisticky orientovaný premiér zemi vládne od roku 2010. Často se potýká s Evropskou unií a s nevládními organizacemi sponzorovanými Sorosem, které prosazují liberální a mezinárodní názory, jež se mu nezamlouvají. Snaží se také uzavřít Středoevropskou univerzitu, kterou Soros založil po pádu komunismu.
Podlost maďarského zákona tedy nespočívá ani tak v tom, co tamní parlament odhlasoval, ale v propagandistických výlevech, jimiž normu opentlil Orbán a jeho nohsledi. Jejich slova jsou plná konspiračních a antisemitských výroků a obviňování Sorose, že jeho nadace jsou pláštíkem pro snahu mocensky v zemi působit. Pravicoví extremisté Sorosovo jméno už dlouho používají jako synonymum pro židovské spiknutí. Slušní demokratičtí politici se do toho nezapojují – Orbán ano, píše Frankfurter Allgemeine.
Kurzy
Finance
Kurzovní lístek: 21.11.2024 Exchange s.r.o.
EUR | 25,200 | 25,320 |
USD | 24,020 | 24,200 |