Orbán navrhuje 'globální kvóty'. Česko schválilo zákon o ochraně hranic
1. 10. 2015 – 9:28 | Zpravodajství | pal

Maďarský premiér Viktor Orbán navrhuje, aby se o uprchlíky z Blízkého východu, Afriky a Asie podělil celý svět a nikoli jen členské země EU. Zároveň upozornil, že Evropa tak velký příliv uprchlíků, jaký zažívá v těchto dnech, už nezvládne. Česká vláda mezitím schválila nový zákon, který umožní ministerstvu vnitra nařídit mimořádné kontroly státních hranic v případě nebezpečí.
Maďarský premiér navrhuje "globální kvóty"
Současná krize podle předsedy maďarské vlády není "uprchlickou krizí", nýbrž "nekontrolovaným masovým migračním hnutím bez limitů".
Jak uvedl, zapojeni jsou do něho ekonomičtí migranti, uprchlíci, žadatelé o azyl, ale rovněž i "cizí bojovníci".
"Je jasné, že Evropa toto břímě nemůže nést sama a bude brzy destabilizována, pokud toto břemeno nebude sdíleno na globální úrovni," uvedl premiér.
Orbán v této souvislosti vyzval k jednáním "všech významných aktérů mezinárodní politiky" o "globálním systému kvót", který by rozdělil migranty do všech zemí.
Migranti jsou podle Orbána oběťmi špatného vládnutí a "chybných mezinárodních politických rozhodnutí", která vedla k válce, jako je příklad Sýrie. Jsou prý ale také oběťmi špatné evropské politiky a pašeráků lidí.
"Je naší morální povinností dát těmto lidem zpět jejich domovy a jejich země. Nemůže být naším cílem poskytnout jim nový, evropský život. Musíme jim pomoci získat zpět jejich vlastní život v jejich domovech,“ řekl Orbán.
„Abychom toho dosáhli, musíme nastolit mír a vypracovat plán ekonomického rozvoje v jejich domovských zemích," nabádal maďarský premiér.
Vláda schválila zákon o ochraně hranic
Vnitro by v budoucnosti mohlo nařídit hraniční kontroly, pokud by existovala vážná hrozba narušení pořádku či vnitřní bezpečnosti země. Kontroly by bylo možné provádět na vybraných místech nebo po celé délce hranic.
Podle návrhu jde hlavně o krizové řešení situací, kdy z časových důvodů nelze uplatnit standardní postup, při kterém o zavedení kontrol rozhodne vláda. Kabinet rovněž podle návrhu zákona rozhodne o zrušení kontrol.
Zákon zároveň stanoví, že vláda může určit rozsah, způsob či intenzitu kontrol. Mohou být třeba namátkové silniční či železniční nebo systematické, podobně jako tomu bylo před zavedením schengenského systému.
Může být také vyhlášen zákaz překročení zelené hranice, vláda by také podle zákona mohla určit, kde se bude moci hranice překročit. Minimálním standardem by ale podle důvodové zprávy mělo být umožnění překročení státní hranice v místech dřívějších hraničních přechodů, které platily před vstupem do schengenského prostoru.
Čeští policisté a vojáci cvičili případ ohrožení hranic
Stovky policistů a vojáků shodou okolností cvičily hlídání česko-rakouské hranice pro případ zesílení vlny uprchlíků. Podle ministra vnitra Milana Chovance (ČSSD) cvičení ukázalo, že je země na případný nápor migrantů připravena, ale čas nasazení sil na hranice se musí zrychlit.
Do akce se zapojilo 500 policistů a 300 vojáků, kteří na zkoušku obnovili kontroly na 20 hraničních přechodech v Jihomoravském a Jihočeském kraji.
V současnosti zavedlo kontroly na svých hranicích také několik evropských zemí kvůli migrační krizi. Státy této možnosti však využívaly i dříve. Zpravidla se zavedení kontrol týkalo konání významných politických událostí či masových sportovních akcí.
Zákon upravuje také podmínky pro získání statusu mezinárodního letiště či povinnosti kapitánů letadel a provozovatelů letišť. Tuzemská mezinárodní letiště, která ročně odbaví méně než 5000 lidí, například budou muset zajistit, aby se tam pohybovali odděleně cestující na vnitrozemských a vnějších linkách.
Zároveň budou muset zajistit, aby tam byla místnost pro provádění kontrol. Do problémů by se podle návrhu zákona mohli dostat piloti, kteří bez povolení použijí při mezinárodním letu přistávací plochu, která není součástí mezinárodního letiště.