Když slyšíte kolemjdoucí mluvit s prodavači na hlavní ulici městečka Berehove, mohli byste si myslet, že jste v Maďarsku. Městečko ale leží na Ukrajině a jeho obyvatelům dělají starosti záměry Kyjeva, který schválil zákon posilující roli ukrajinského jazyka ve školách. "Kyjevský establishment udělal hloupost!" bouří se profesor Fedir Šandor z Užhorodské univerzity, kterého citovala agentura AFP.

Osm procent obyvatel Zakarpatské oblasti, tedy asi 100 tisíc lidí, používá maďarštinu jako svou mateřštinu a mnohé vývěsní štíty jsou dvojjazyčné. Maďarské školy tam vyučují v maďarštině, ukrajinština se považuje jen za jeden z předmětů.

Článek sedm nového zákona ale vyžaduje, aby se většina předmětů na středních školách vyučovala od nynějška v ukrajinštině. Zákon nicméně neupřesňuje podrobnosti a tato nejasnost přenechává prostor nejrůznějším interpretacím.

"Nikdo nedokáže vysvětlit, co se má dít v praxi," stěžuje si ředitelka jedné z užhorodských maďarských škol Stella Keslerová. "Mají se naši žáci čtyři roky učit v maďarštině a pak najednou přejít k ukrajinštině?"

Na Zakarpatí, geograficky odříznutém Karpaty od zbytku Ukrajiny, působí více než 70 maďarských škol, které navštěvuje desetina žáků v oblasti. To je asi 16 tisíc dětí.

"Školy, které učí v maďarštině, zavřou," předpovídá Oleksandr Špenyk z ukrajinsko-maďarského institutu Užhorodské univerzity, který připravuje pedagogy pro maďarské školy na Ukrajině.

Z ukrajinštiny propadají

Ukrajinské ministerstvo školství tvrdí, že zákon naopak posílí práva menšin, zejména jim usnadní další studia.

Dobrá známka z ukrajinského jazyka ve zkoušce na závěr středoškolského studia je v praxi nezbytná pro přijetí na univerzitu. V posledních letech ale Zakarpatí mívalo nejhorší výsledky ze všech regionů. V některých obcích propadlo i 100 procent žáků.

"Většina žáků naší školy se po jejím absolvováním přidá k rodinnému podniku," poznamenává ředitelka Keslerová. "Ti, kdo si přejí studovat na ukrajinských univerzitách, si poradí," dodává s tím, že má na mysli především soukromé doučování.

Zakarpatí Kyjev moc nezajímalo

Snahy Kyjeva více prosazovat používání ukrajinštiny jsou podle zprávy expertů Rady Evropy "chvályhodné", ale příliš nejednoznačná ustanovení zákona by se měla vyjasnit, aby se zajistila ochrana menšiny. Uplatňování nových pravidel by se tak mělo odložit.

Napětí ve vztazích s Kyjevem je podle kritiků výsledkem let opomíjení odlehlé oblasti od dosažení nezávislosti Ukrajiny v roce 1991. Prázdno totiž často zaplnila Budapešť: Maďarsko dodalo finanční a hmotnou pomoc krajanům na Zakarpatí, zejména školám, které jsou jinak obětí chronického nedostatku peněz.

"Maďarsko darovalo učebnice dějepisu, které schválilo maďarské ministerstvo školství, a ne Kyjev," říká profesor Šandor. V maďarských školách v oblasti je podle něj až polovina učebnic maďarská.

Obrana identity po anexi Krymu

Regionální napětí se projevuje v citlivém okamžiku: armáda už od roku 2014 na východě Ukrajiny válčí s proruskými separatisty. Na počátku konfliktu přitom stála citlivá otázka postavení ruštiny. Povstalci obviňují Kyjev (který to popírá), že chtěl omezit používání ruštiny, kterou na východě mluví značná část obyvatel.

Pro mnoho Ukrajinců představuje prosazování ukrajinštiny symbol obrany jejich identity po ruské anexi Krymu.

Od loňského října maďarští ultranacionalisté pořádali demonstrace před ukrajinským velvyslanectvím v Budapešti, aby požadovali "sebeurčení pro Zakarpatí". O měsíc později ukrajinští nacionalisté pochodovali ulicemi Berehove, strhli maďarskou vlajku z radnice a obvinili Budapešť z podpory separatismu.

"Tady není žádné separatistické cítění!" říká Josyp Rezeš z oblastní správy, který je sám maďarského původu.