Ceny benzínu a nafty stoupají. Není to žádné rally, spíš plíživý růst. Zato vytrvalý.

Z dat společnosti CCS, která ceny pohonných hmot sleduje, vyplývá, že za benzín se teď platí průměrně 30,79 koruny, za litr nafty 29,96 koruny. Ještě nedávno byl benzín pod třicítkou a nafta pod hranicí 29 korun.

Vrací se snad časy drahé nafty a ještě dražšího benzínu?

Bylo hůř

Mnozí z vás si patrně pamatují, že mezi lety 2011 a 2014 jsme litr benzínu občas tankovali také za 40 korun. V té době se ropa, ze které se benzín i nafta destilují, dostávala výrazně přes hranici sto dolarů za barel.

Teď severomořská ropa Brent, podle které obchodníci oceňují většinu dodávek ropy v Evropě, pohybuje lehce pod 70 dolary. Loni na počátku prázdnin přitom byla na pouhých 45 dolarech.

Vytrvalý růst cen černého zlata může leckoho znervóznit. Pokud by pokračoval v tempu posledních šesti měsíců, mohla by ropa koncem léta být zase nad sto dolary.

Jenže tento (z pohledu motoristů) černý scénář se nejspíš opakovat nebude. Dá se předpokládat, že růst cen ropy i benzínu a nafty se brzy zastaví.

Co zvedá ceny

Ceny ropy žene nahoru zejména:

1. Rostoucí poptávka

Na severní polokouli je zima, žízeň po ropných destilátech přesto stoupá. Příčinou jsou rostoucí ekonomiky, které zvyšují poptávku.

Podle dat Mezinárodní energetické agentury (IEA) spotřebuje lidstvo za den na 97 milionů barelů ropy. Experti agentury odhadují, že letos se spotřeba zvýší o 1,5 milionu barelů denně, tedy o 1,6 procenta.

2. Neklid v Perském zálivu

Z Perského zálivu přes Hormuzský průliv, škrtící bod světové ekonomiky, proplouvá pětina světové těžby ropy. Jakékoli omezení dodávek z oblasti nebo jen tamní zvýšení napětí vede ke zdražení ropy.

Proto série protivládních protestů v Íránu i hrozby, které vůči vládě této země vyslovil Donald Trump, vyvolaly nervozitu investorů na trzích s ropou. Americký prezident zvažoval, že odstoupí od jaderné dohody s Íránem. V ní se vláda v Teheránu zavázala utlumit jaderný program výměnou za konec sankcí.

Írán je přitom čtvrtým největším těžařem ropy a šestým v pořadí vývozců. Návrat íránské ropy na trhy po zrušení sankcí přispíval k poklesu cen suroviny.

3. Kartel šejků s Rusy

Saúdy vedený ropný kartel OPEC upekl na podzim 2016 s Rusy dohodu o omezení těžby ropy. Cílem bylo vyprázdnit sklady s ropou a zvýšit poptávku.

Experti pochybovali, že dohoda klapne, že státy své kvóty dodrží. Lohn Kilduff, partner Again Capital, investiční firmy zaměřené na komodity, na dohodu o rusko-saúdské spolupráci reagoval v článku pro portál televize CNBC. "OPEC je jako kabaret, ve kterém vystupuje speciální host – Rusko," napsal.

Jenže ruská "něfťdiplomacie" dala dohromady Saúdskou Arábií, Írán a Irák. A přes řevnivost signatářů dohody tahle "rada vzájemné ropné pomoci" funguje. Většina ropných zemí své kvóty na těžbu dodržuje a ceny suroviny se posouvají nahoru.

Šejkové versus břidlice

Setrvalý růst cen ropy však začíná v kartelu vyvolávat obavy. A někteří jeho členové se už nechali slyšet, že na červnovém zasedání sdružení OPEC budou žádat, aby kvóty, plánované do konce roku 2018, byly zrušeny dřív. Vedou je k tomu obavy ze ztráty trhů.

S vyšší cenou ropy se vrací na trhy američtí těžaři, kteří dobývají surovinu štěpením břidlic (frakováním). Jejich break-even (bod rovnováhy mezi náklady a prodejní cenou) leží výrazně výš než u těžařů v Saúdské Arábii a dalších státech kolem Perského zálivu, kde ropa doslova tryská z písku. Ne všichni ustáli ceny pod 50 dolary, a tak své vrty zakonzervovali a vyčkávali na "lepší časy".

Návrat těchto těžařů, kterým neporoučí car, prezident, král, premiér ba ani duchovní vůdce a kteří nejsou členy žádného kartelu, je pro státy státy OPEC i Rusko varováním. Z analýzy banky JP Morgan Chase & Co vyplývá, že pro většinu z nich je těžba zisková, pokud se barel drží nad 60 dolary.

Co víc, s rostoucí cenou surovin, se zvyšuje také těžba z hlubokomořských vrtů v Mexickém zálivu nebo Severním moři.

Státy OPEC plus Rusko se proto musí mít na pozoru, aby to s regulací těžby nepřehnaly. Za jednotku (barel) ropu by při ještě vyšších cenách sice utržili víc, zato by ale suroviny prodali méně, protože z části trhu by je vytlačila "nekartelová" konkurence.

Silná koruna je fajn

Nahlíženo z Česka je zejména pro motoristy důležitá posilující koruna. Česká měna se činí. Poté, co ji centrální banka loni v dubnu pustila ze řetězu, posílila vůči dolaru o dvacet procent.

Právě posilující koruna, která zlevňuje dovozy, zbrzdila růst cen paliv. Lze přitom očekávat, že letos ještě posílí. Proto i v případě, že růst cen ropy bude ještě několik měsíců pokračovat, příliš to nepocítíme.

Shrnuto: Benzín na čtyřicet korun nezdraží. 

Takový závěr se samosebou nedá použít pro katastrofické případy –v Perském zálivu propukne válka, islamisté svrhnou vládnoucí dynastii Saúdů, totálně vyhoří rafinérie Unipetrol…

Pak bude platit to, co řekl bývalý saúdskoarabský ministr ropného průmyslu Alí Nuajmí: "Nikdo nemůže stanovit cenu ropy. Je to na Alláhovi."