Dnes je čtvrtek 8. prosince 2022., Svátek má Květoslava
Počasí dnes -1°C Oblačno

Aktualizováno: Lídři EU projednali finanční podporu pro Ukrajinu ve výši 440 miliard

Aktualizováno: Lídři EU projednali finanční podporu pro Ukrajinu ve výši 440 miliard
Ursula von der Leyenová na brífinku po summitu EU | zdroj: Profimedia

Tématem summitu Evropské unie byl dnes mimo jiné plán finanční podpory Ukrajiny v příštím roce, který by vyčlenil na okamžité potřeby ukrajinského státu 18 miliard eur (přes 440 miliard Kč). Po ukončení vrcholné schůzky to oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž už přípravu schématu dostali na starost unijní ministři financí. Lídři v závěrech summitu vyzvali komisi i ministry, aby na tomto „více strukturálním řešení“ pracovali.

„Pro Ukrajinu je velmi důležité mít předvídatelné, stabilní příjmy,“ řekla šéfka unijní exekutivy na tiskové konferenci. „Diskuse byla o přibližně půldruhé miliardě eur měsíčně financovaných Evropskou unií. Takže to by znamenalo celkovou částku 18 miliard pro příští rok,“ dodala v souvislosti s dnešní debatou prezidentů a premiérů členských zemí.

Podle von der Leyenové dává Kyjev najevo, že každý měsíc potřebuje na podporu financování základních funkcí státu tři až čtyři miliardy eur. Tuto mezeru v ukrajinském hospodaření by měly společně pokrýt EU, Spojené státy a finanční instituce, míní předsedkyně EK.

„Pověřili jsme ministry financí, aby vypracovali příslušný mechanismus, ale bylo důležité také dát Ukrajině tento signál, že velmi dobře víme, jak důležitý pro ni tento spolehlivý tok příjmů je,“ uvedla.

EU zatím takzvanou makrofinanční pomoc Ukrajině neposkytuje pravidelným způsobem. Po invazi ruských vojsk nejdříve poskytla půjčku ve výši 1,2 miliardy eur, následně se dohodla na devítimiliardovém balíku, z něhož zatím uvolnila šest miliard, rovněž v podobě úvěrů.

Summit nyní Evropskou komisi vyzval, aby prezentovala „více strukturální řešení pro poskytování podpory Ukrajině“, a Radě EU zadal, aby se tématem také zabývala. Unijní činitel, který s novináři hovořil pod podmínkou zachování anonymity, tento týden na dotaz ČTK uvedl, že na potřebě systematičtější podpory Kyjeva panuje v EU shoda. Kromě celkové výše podpory se musí unie dohodnout také na tom, jak velkou část z ní bude chtít od Kyjeva splatit.

„Mluvili jsme o tom… abychom nastavili dlouhodobou a předvídatelnou podporu Ukrajiny i v oblasti financování, abychom garantovali fungování ukrajinského státu během války,“ shrnul dnešní debatu lídrů členských zemí český premiér Petr Fiala. Kromě toho šéfové vlád a hlavy států sedmadvacítky vyzvali k „včasnému“ poskytnutí zbývajících tří miliard eur z výše zmíněného balíku.

Unijní summit se dotkl také dalších aspektů války Ruska proti Ukrajině, například íránské podpory agresora, kterou Západ v posledních dnech pozoruje. Evropská rada tuto podporu v závěrech odsoudila a přivítala nové sankce proti několika íránským jednotlivcům a entitám. Ty se podle Fialy i díky českému předsednictví v Radě EU podařilo schválit „skutečně v rekordním čase“.

Co se týče sankcí proti Rusku, zdůraznili lídři sedmadvacítky důležitost „efektivního uplatňování“ těch existujících, ovšem vyjádřili i připravenost sankční režim dál posilovat, a to také v případě Běloruska. O návrzích nových protiruských sankcí se ale nemluvilo, řekl novinářům Fiala.

Evropská unie musí zůstat jednotná ve své podpoře Ukrajiny a měla by začít pracovat na tom, aby Rusko neslo právní odpovědnost za své činy ve válce, řekl lotyšský premiér Krišjánis Kariňš ještě před začátkem druhého dne summitu. Podle estonské premiérky Kaji Kallasové by měl blok zvažovat ustanovení zvláštního tribunálu, který by rozhodoval o zločinech agrese Moskvy.

V Polsku se sejdou kritici Putina, kteří chtějí převzít moc po jeho pádu

Nedaleko Varšavy se začátkem listopadu sejdou bývalí ruští poslanci a další opoziční politici a aktivisté, aby jednali o odporu vůči režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a možném převzetí moci po jeho pádu. Dnes o tom na svých internetových stránkách píše polský list Rzeczpospolita.

Do paláce patřícímu Polské akademii věd ve vesnici Jablonna severně od polského hlavního města mezi 4. a 7. listopadem dorazí někteří bývalí poslanci, bývalí státní úředníci a představitelé samospráv a aktivisté z ruské opozice, kteří odsuzují Putinův režim a anexi několika ukrajinských oblastí. Očekává se, že přijede Ilja Ponomarjov, jediný poslanec ruské Dumy, který v roce 2014 hlasoval proti anexi ukrajinského Krymu. Dále Rzeczpospolita píše o advokátovi Marku Fejginovi, bývalém poslanci Gennadijovi Gudkovovi a advokátce Jeleně Lukjanovové.

Plánují přijmout prohlášení o zásadách, na kterých má být založené svobodné Rusko. Tento dokument bude podle nich základem nové ruské ústavy. Jednat chtějí i o „národním odporu“ proti Putinovu režimu v Rusku i v zahraničí. Organizátoři schůzky řekli, že chtějí začít vytvářet alternativní mocenské orgány, které by byly schopné přejmout řízení Ruska po pádu Putina. Všechny prý spojuje, že byli v minulosti zvoleni v mezinárodně uznaných volbách.

„Bez účasti Rusů nelze Putina porazit. Nejde jen o obranu ukrajinského území, ale také o to, aby režim v Rusku nevydržel a aby se Kreml nemohl dopouštět další agrese,“ řekl Rzeczpospolité Vladimir Ponomarjov, otec Ilji Ponomarjova, ruský fyzik a ministr ve vládě někdejšího premiéra Michaila Kasjanova. „Situace v Rusku se stále zhoršuje, musíme odsunout stranou všechny osobní ambice, sjednotit se a pustit se do práce,“ dodal.

Část lídrů EU chce ráznější přístup k Číně, státy však nejsou jednotné

Evropská unie nesmí být ve vztahu k Číně naivní, ale měla by se zároveň vyvarovat permanentní konfrontace. Po jednání prezidentů a premiérů členských zemí to prohlásil předseda Evropské rady Charles Michel. Řada unijních lídrů dnes volala po ráznějším přístupu vůči Pekingu, na konkrétních závěrech se ale summit neshodl. Francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil o přehodnocení obchodních vztahů, český premiér Petr Fiala o ukončení nezdravé závislosti. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové bude pro evropský blok klíčová nezávislost na čínských technologiích a surovinách, zejména polovodičích.

Šéfové unijních států se bavili o tom, jak přistupovat k Pekingu v době rostoucích hrozeb vůči Tchaj-wanu a očekávaného upevnění neomezené role prezidenta Si Ťin-pchinga v čele země na probíhajícím kongresu čínských komunistů.

„Diskuse ukázala, že jsme svědky významné akcelerace trendů a napětí,“ prohlásila von der Leyenová o jednání lídrů.

Premiéři Belgie či Finska dnes mluvili o tom, že Čínu je nutné začít brát více jako soupeře než partnera, což podporují i další země. Lídři zdůrazňovali význam lidských práv a demokracie a nebezpečí rozšiřování čínského vlivu. Zásadním tématem pro ně bylo snížení průmyslové závislosti na Pekingu.

„Zbavit se závislosti na Číně tam, kde nás to činí vydíratelnými, a tam, kde takováto závislost není zdravá a je nebezpečná,“ prohlásil po jednání Fiala. EU by podle něj na druhé straně neměla rozbít ekonomické vztahy a nepřestat se s Čínou bavit.

Unijní lídři budou mít příležitost reflektovat další posilování regionálního vlivu Pekingu na prosincovém summitu se zeměmi jihovýchodní Asie v Bruselu.

Von der Leyenová zdůraznila, že pro EU je nyní zásadní příprava pravidel, která jí pomohou zbavit se závislosti na Číně. Příští rok podle ní začnou platit normy umožňující vyrábět v EU více nedostatkových polovodičů a omezit také dovoz čínských surovin.

Macron prohlásil, že unie by si měla na Pekingu vymoci dodržování stejných obchodních pravidel pro obě strany. Unie například chystá v reakci na čínské praktiky pravidla, která mají omezit přístup na jednotný trh firmám masivně podporovaným státem. EU podle něj v minulosti udělala chybu, když Číně prodávala součásti pro strategickou infrastrukturu.

Některé státy včetně Německa s ohledem na ekonomické zájmy na druhé straně nechtějí k Pekingu přistupovat příliš konfrontačně. Podle diplomatů se v EU ozývají kritické hlasy na adresu chystané návštěvy Olafa Scholze v Pekingu. Německý lídr dnes potvrdil, že do Číny skutečně v listopadu v rámci obchodní delegace vyrazí, podrobnosti však nesdělil. Kritice Bruselu čelí plán zvažovaný německou vládou, která by mohla povolit čínské státní rejdařské společnosti Cosco koupit podíl v hamburském přístavu. Evropská komise se obává, aby se Čína nedostala ke strategickým informacím o přístavu.

Zdroje: