Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek. „Pevně věřím, že výsledky této dohody pocítíme velmi brzy,“ prohlásil Michel po jednání.

Debata šéfů členských zemí vycházela z úterního návrhu Evropské komise, která s cílem zmírnit současnou energetickou krizi navrhla mimo jiné zahájit společné nákupy plynu, vytvořit mechanismus nouzového omezení ceny plynu nebo přijmout pravidla solidarity mezi členskými zeměmi. Lídři se shodli na podpoře všech tří bodů a vyzvali komisi, aby urychleně přišla s konkrétními řešeními všech tří bodů. Kolektivní nákupy plynu mají být podle nich dobrovolné s výjimkou plnění 15 procent objemu plynových zásobníků, jehož se mají týkat povinně.

Dohodu komplikoval zejména spor o stanovení maximálních cen plynu, které požaduje většina unijních států, mají však o něm často různé představy. Zejména Německo pak cenový strop stále odmítá. Lídři nakonec jeho případné zavedení podmínili předcházející analýzou finančních dopadů a tím, že nepovede ke zvýšení spotřeby plynu. Splnění těchto a dalších stanovených podmínek může podle odhadů unijních činitelů jeho uvedení do praxe výrazně oddálit.

Podle šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové lídři během summitu hovořili o dvou různých variantách cenového stropu. Jeden by se týkal plynu využívaného k výrobě elektřiny, druhý virtuálního uzlu Title Transfer Facility (TTF), který je pro ceny plynu v EU rozhodující.

Lídři také chtějí, aby EU zkraje příštího roku stanovila nový referenční cenový index plynu, který by lépe odpovídal současné situaci na trhu než právě TTF. Ten je podle nich reprezentativní pro plyn proudící potrubím, v současnosti však již v Evropě převládá zkapalněný plyn LNG.

„Nyní máme velmi dobrá vodítka, abychom dále pracovali na otázce cen energií,“ prohlásila von der Leyenová. Komise podle ní představí své návrhy ministrům energetiky příští úterý.

Maďarsko si v Bruselu zajistilo výjimku, dál může dovážet plyn z Ruska

Maďarsko si na čtvrtečním summitu v Bruselu zajistilo výjimku z cenového stropu, který se na dovážený zemní plyn chystá zavést Evropská unie. Oznámil to dnes maďarský premiér Viktor Orbán. Znamená to, že Maďarsko bude moci nadále dovážet plyn z Ruska na základě dlouhodobé smlouvy, kterou má na 15 let uzavřenou s ruskou plynárenskou společností Gazprom.

„Získali jsme výjimku z cenového stropu na plyn, bezpečnost dodávek plynu do Maďarska tak není ohrožena,“ napsal maďarský premiér na facebooku. Uvedl také, že i když bude v Evropě shoda na společných nákupech plynu, nebude to pro Maďarsko povinné.

Návrhy Evropské komise (EK) v otázkách energetiky podle Orbána představovaly pro Maďarsko největší nebezpečí. „Jejich přijetí by znamenalo riziko zastavení dodávek plynu do Maďarska během několika dní,“ uvedl premiér. Výsledek jednání tak podle něj znamená, že se maďarské vládě podařilo ochránit zájmy Maďarska a že takové riziko už nehrozí.

„Maďarsko nezůstalo osamoceno a podařilo se mu vyjednat spravedlivou dohodu,“ oznámil Orbán, kterého cituje agentura MTI. „Dohodli jsme se, že i kdyby byl v Evropě zaveden strop u cen plynu, nemělo by to dopad na dlouhodobé dohody, bez kterých by byly dodávky plynu do Maďarska ze dne na den znemožněny,“ uvedl Orbán.

Účastníci bruselského summitu se shodli, že pokud budou v Evropě dohodnuty podmínky pro společné nákupy plynu, Maďarsko jimi nebude vázáno. „To je důležité, protože ceny energií na domácím trhu můžeme snížit pouze tehdy, když budeme mít k dispozici surovinu z více zdrojů, když bude na maďarském energetickém trhu větší konkurence,“ dodal maďarský premiér.

Maďarsko loni s Gazpromem uzavřelo dlouhodobou smlouvu o dodávkách plynu. Letos se navíc s touto ruskou firmou dohodlo na dodávkách nad rámec smlouvy. Ministr zahraničí Péter Szijjártó minulý týden uvedl, že Gazprom potvrdil závazek dodávat plyn do Maďarska a dlouhodobě provozovat plynovod TurkStream, který je k těmto dodávkám nezbytný. Maďarsko je na ruském plynu i ropě silně závislé a v Evropské unii je nejhlasitějším odpůrcem sankcí vůči Rusku.

Levný plyn do EU z Ruska léta proudil zejména přes podmořský plynovod Nord Stream, ten je ale po dosud neobjasněných explozích mimo provoz a zatím nic nenasvědčuje tomu, že bude v dohledné době opraven a znovu zprovozněn. Unie po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu deklarovala záměr přestat ropu a plyn z Ruska zcela odebírat a naopak zvyšuje nákupy zkapalněného zemního plynu (LNG), zejména od Spojených států. 

Fiala považuje závěry summitu EU za úspěch, obsahují podle něj klíčové body

Noční dohoda lídrů zemí Evropské unie na obrysech opatření proti vysokým cenám energií je z hlediska Česka úspěch a obsahuje klíčové body, o které česká vláda stála. Při příchodu na druhý den summitu v Bruselu to řekl český premiér Petr Fiala. Podle jeho slovenského protějšku Eduarda Hegera v dlouhé večerní a noční debatě ustoupil spíše tábor odpůrců razantních intervencí.

„Trvalo to dlouho do noci a nebylo jednoduché dosáhnout dobrého kompromisu. Já myslím, že se to nakonec podařilo. Určitě z hlediska České republiky a českého předsednictví to považuji za úspěch,“ řekl novinářům Fiala. V závěrech jsou podle něj zmíněny klíčové nástroje, o které Praha stála. „Ať už je to zastropování cen, reakce na prudké výkyvy cen, společné nákupy a další věci, které jsou důležité pro to, abychom dokázali zkrotit ceny energií v Evropě,“ dodal šéf české vlády.

Slovenský premiér Heger zase před médii hovořil o „výrazném posunu vpřed“. Na otázku, zda nelze vývoj považovat za ústup Německu, Maďarsku a táboru odpůrců cenového stropu, odpověděl, že pravdou je spíše opak. Podle Hegera hrozil scénář, že premiéři a prezidenti se na závěrech k cenám energií vůbec neshodnou, nebo že v nich nenastíní konkrétní postup. „Máme to tam konkrétně pojmenované, to vám odpovídá (na otázku), kdo ustoupil,“ řekl.

Belgický premiér potřebu dalšího summitu EU k cenám energií neočekává 

Belgický premiér Alexander De Croo by byl „skutečně překvapen“, pokud by bylo kvůli nalezení společného postupu proti vysokým cenám energií zapotřebí svolat další summit zemí Evropské unie. Dnes ráno novinářům řekl, že podle něj po noční dohodě unijních lídrů budou schopni nastíněná opatření dotáhnout do konce ministři zodpovědní za energetiku. Ti se sejdou už příští týden. Podobně se vyjádřil také lotyšský premiér Krišjánis Kariňš.

Lídři v Bruselu v noci podpořili sadu plánů včetně spuštění společných nákupů plynu nebo nového indexu pro stanovování cen zkapalněného zemního plynu. Vyzvali také Evropskou komisi k přípravě cenového stropu na plyn spalovaný v elektrárnách, k tomuto bodu nicméně připojili několik dílčích požadavků, které mohou proces natáhnout.

De Croo dohodu označil za velký krok kupředu. V rozhovoru s novináři popsal „okamžik pravdy“ na nočním jednání, kdy zastánci uvedených návrhů apelovali na Německo a další skeptické země a zdůrazňovali, že projednávaná opatření jsou potřebná.

„Ty země řekly: ‚Chceme, aby to fungovalo, když budete naslouchat našim obavám,‘„ uvedl De Croo. „Mám naprostou důvěru, že ministři energetiky to budou schopni vyřešit. Byl bych skutečně překvapen, kdyby byla potřeba další rada,“ dodal. Unijní ministři zodpovědní za energetiku se mají novými návrhy zabývat v úterý.

Lotyšský premiér na otázku, zda se příprava společných kroků proti energetické krizi může ještě vrátit k lídrům zemí EU, odpověděl spíše odmítavě. „Je to na ministrech pro energetiku. Jsem přesvědčen, že budou schopni všechno vyřešit,“ uvedl.