Evropská unie by měla udělat vše pro odvrácení ruského útoku na Ukrajinu a měla by jasně avizovat sankce, které by Rusko při naplnění tohoto „nejhoršího scénáře“ zasáhly. Takto se ráno před startem unijního summitu vyjádřili někteří lídři členských zemí evropského bloku. Samotné jednání prezidenti a premiéři zahájili debatou o společném postupu proti dalšímu šíření nemoci covid-19. Baví se o urychlení dalšího očkování, nových restrikcích kvůli variantě omikron či délce platnosti covidových certifikátů napříč EU.

Evropští představitelé už v posledních dnech v souvislosti s hromaděním ruských vojsk poblíž Ukrajiny adresovali Moskvě varování, že případná invaze by ji přišla draho. Podle předběžné verze závěrů pro dnešní summit by měla unie Rusko varovat před „masivními následky“, konkrétní návrh odvetných opatření ale zatím není na stole.

„Musíme mluvit o sektorových a také ekonomických sankcích,“ řekl při příchodu na Evropskou radu litevský prezident Gitanas Nauseda. „Musíme udělat vše pro to, abychom zabránili nejhoršímu scénáři, který nemůžeme vyloučit,“ uvedl. Podle něj Ukrajina a další země na východě Evropy „pravděpodobně čelí nejnebezpečnější situaci za posledních 30 let“.

Lotyšský premiér Krišjánis Kariňš zase řekl, že unijní lídři musí zvážit „širokou škálu sankcí“. Podle něj je třeba mít připravené „jasné sankce, jasné reakce“ pro případ, že by se naplnila varování Washingtonu a Kyjeva ohledně možné ruské invaze. Podobně se vyjádřil slovenský premiér Eduard Heger, podle něhož „je důležité preventivně nastavit parametry“ a zároveň postupovat v koordinaci s USA.

Omikron a rostoucí ceny energií

Nejdůležitějším bodem dnešního summitu je nicméně pro Hegera vývoj pandemie nemoci covid-19, jímž lídři celé jednání zahájili. Hovoří mimo jiné o tom, jaké by měly být intervaly pro podávání posilujících dávek očkování a jak dlouho by se lidem měly po poslední dávce očkování uznávat vakcinační potvrzení. Na stole je podle Hegera návrh na zkrácení platnosti „covidpasů“ na devět měsíců v celé EU.

Heger zdůrazňoval hrozbu koronavirové varianty omikron, která je podle dosavadních poznatků nakažlivější než dosud dominantní delta. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes uvedla, že se zřejmě omikron stane již v lednu v unii dominantní variantou. „Co víme s jistotou, (je to) že se šíří velmi rychle,“ řekl novinářům slovenský premiér. Pro Slovensko je prý důležité koordinovat postup a vyměňovat si informace o vlastnostech nové varianty.

Vzestup omikronu představuje mimo jiné novou zkoušku jednoty Evropské unie, především pokud jde o zavádění nových restrikcí pro cestování v rámci bloku. Jisté napětí v tomto směru vyvolává rozhodnutí Itálie zavést i pro očkované návštěvníky ze zbytku unie povinnost prokázat se negativním výsledkem testu na koronavirus. Podobná opatření už předtím přijaly Portugalsko a Irsko. Lídři některých dalších zemí dávali před summitem najevo, že dočasná omezení chápou.

Dalším důležitým tématem summitu jsou vysoké ceny energií a ,možnost využívat jádro a plyn jako náhražku za odstavované uhelné elektrárny. Tu podporuje vedle Česka zejména Polsko. „Plynové elektrárny produkují méně emisí a jaderné vůbec žádné a jako takové je potřebujeme na daších 30 či více let,“ prohlásil polský premiér Mateusz Morawiecki při příchodu na jednání.

V této otázce dal však dnes najevo silný odpor nový rakouský kancléř Karl Nehammer, který hodlá na summitu hájit striktní nesouhlas své země s jadernou energetikou. Evropská komise by systém zelených investic označovaný jako taxonomie měla představit příští týden a podle dosavadních prohlášení unijních činitelů s podporou jádra a plynu počítá.