Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba ale oponoval, že Rusko nemá právo bránit sblížení Kyjeva s NATO. Jakékoliv bezpečnostní záruky, které by Moskva mohla žádat od Západu, by byly nelegitimní, uvedl Kuleba v Rize. V lotyšské metropoli apeloval na ministry zahraničí členských států aliance, aby se NATO podílelo na odstrašení Ruska od další agrese proti Ukrajině.

Prohlášení z obou stran zazněla v situaci, kdy ukrajinští a západní představitelé vyjadřují obavy z koncentrace ruských vojsk u ukrajinských hranic, což by mohlo naznačovat, že se Rusko chystá Ukrajinu napadnout. Moskva to popírá a ruští diplomaté naopak dávají najevo znepokojení nad soustřeďováním ukrajinských jednotek v blízkosti konfliktu s proruskými separatisty na východě Ukrajiny, poznamenala agentura AP.

„Před naší diplomacií stojí prvořadý úkol - usilovat o poskytnutí silných, spolehlivých a dlouhodobých záruk bezpečnosti. V dialogu se Spojenými státy a jejich spojenci budeme naléhat na vypracování konkrétních dohod, které vyloučí jakýkoliv další postup NATO na východ a rozmístění zbraňových systémů v blízkosti ruského území, které by nás ohrožovaly,“ řekl Putin během ceremonie přebírání pověřovacích listin od zahraničních velvyslanců. Ruský prezident podle agentury Interfax navrhl západním partnerům zahájit o této otázce jednání.

„Potřebujeme právní, právnické záruky bezpečnosti,“ zdůraznil a dodal, že ústní ujištění nestačí, protože je západní partneři svého času odmítli splnit.

Dodal, že má na mysli ústní ujištění o tom, že se NATO nebude rozšiřovat na východ, které údajně Západ poskytl sovětskému vůdci Michailu Gorbačovovi v době, kdy se po pádu Berlínské zdi sjednocovalo Německo. Podle Putina „se vše udělalo přesně naopak“.

„Nežádáme pro sebe žádné zvláštní podmínky. Chápeme, že jakékoliv úmluvy mají přihlížet k zájmům Ruska a všech států v euroatlantickém prostoru,“ dodal ruský prezident. Rusko podle něj žádá o zajištění klidné a stabilní situace pro všechny.

Ukrajina a NATO

Putinovo prohlášení přišlo den poté, co varoval NATO, aby na Ukrajině nepřekročilo „červenou čáru“. Šéf ukrajinské diplomacie Kuleba naopak podle listu Ukrajinska pravda prohlásil, že jakékoliv požadavky Ruska vůči NATO ohledně případného členství Ukrajiny v alianci jsou nelegitimní.

„Rusko nemůže zabránit Ukrajině sblížit se s NATO a nemá právo vyjadřovat se v příslušných debatách. Jakékoliv ruské návrhy projednat s NATO či USA či jinými zeměmi takzvané garance, že se aliance nerozšíří na východ, jsou nelegitimní,“ zdůraznil ministr. Nejlepší zárukou bezpečnosti by pro Rusko podle něj bylo stažení vojsk z ukrajinského území, ukončení agrese a normalizace vztahů se Západem tímto způsobem.

Kuleba ujistil, že je Ukrajina odhodlána pokračovat v reformách, a poděkoval členům NATO za podporu tohoto úsilí.

Výsledky summitu NATO, který se má konat příští rok v Madridu, podle ministra nejen vyjádří odpověď členských států na nové výzvy a hrozby, ale také stanoví směrnice, které budou moci Ukrajině pomoci splnit požadavky ohledně možného členství v alianci.

Západ a Ukrajina obviňují Rusko z vojenské podpory separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny, Rusko to stále popírá. Konflikt, který vypukl na jaře 2014 krátce po svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče v Kyjevě a ruské anexi Krymu, si vyžádal podle odhadů více než 13 000 mrtvých.