Na první pohled vypadá návrh ministryně práce Michaely Marksové šíleně. Stát bude platit alimenty místo nezodpovědných neplatičů. Děti by dostávaly měsíčně paušální částku 2500 korun, kterou by po dlužnících vymáhaly úřady práce.

Takzvané "zálohové výživné" by nebylo pro každého. Nárok by měly pouze rodiny s příjmem pod 2,7násobek životního minima, což letos představuje částku 9207 korun. Celkové náklady pro stát by podle ministerstva neměly překročit 700 milionů korun za rok i v případě, že by se peníze z dlužníků nepodařilo vymámit. 

Deset tisíc odsouzených

Marksová chce státní intervencí řešit mnohaletý problém - peníze od bývalých partnerů nedostává řádně skoro čtvrt milionu rodičů a průměrný dluh loni dosáhl 80 tisíc korun. České soudy jsou doslova zavaleny případy neplatičů výživného nebo spory o jeho výši. Ročně takových stání proběhne 46 tisíc.

Celkový dluh za neproplacené alimenty představuje v Česku 13 miliard korun. Rodiče, kteří chtějí z dlužníků vymoci alespoň část peněz, mohou sáhnout k jednomu ze dvou prostředků - můžou na neplatiče podat exekuci, aby jim byla z platu strhávána soudem vyměřená částka, nebo rovnou podat trestní oznámení.

Soudy ročně odsoudí kvůli neplacení alimentů 10 tisíc lidí, stovky z nich končí za mřížemi. Jenže to nijak neřeší původní problém, kterým jsou chybějící peníze pro dítě.

I proto se nabízí jako řešení používání alternativních trestů, které by vedly k tomu, aby dlužník vydělával peníze pro své dítě. Současný systém postihů je totiž až příliš zneužitelný. Neplatící rodiče často zkreslují skutečnou výši svého platu, aby se vyhnuli placení alimentů. Ústavní soud dokonce rozhodl, že musí existovat maximální výše výživného, aby astronomické alimenty neodrazovaly rodiče od placení. 

Když už neplatičům hrozí trestní stíhání, které policie obvykle řeší až po čtyřech nezaplacených měsících, dlužníci zaplatí alespoň jeden měsíc a obvinění se odloží. Zákony navíc umožňují vymáhat jen alimenty neproplacené v posledních třech letech. Starší dluhy jsou definitivně promlčené.

Právě kvůli potížím s vymahatelností práva loni návrh na zálohované výživné zavrhla vláda a neplacení alimentů mělo následně řešit ministerstvo spravedlnosti. Od té doby se nic nedělo, takže Marksové došla trpělivost, a jeden ze závazků v koaliční smlouvě zkouší prosadit sama.

Zálohové alimenty přitom nejsou žádnou nevyzkoušenou novinkou. V Evropské unii funguje v 15 zemích včetně Německa, Maďarska, Rakouska nebo Francie. Podobný systém mají i na Slovensku, kde pohledávky nevymáhá stát, ale tato povinnost přechází na rodiče žijícího s dítětem, který v případě úspěchu s vymáháním vrátí peníze státu. Tento systém ale příliš nefunguje, vymahatelnost se blíží skoro nule.

Nová sociální dávka místo sankcí

Zálohové výživné je neřeší problém jako takový, nicméně za současné situace je to pro rodiče, kteří nedokážou vymoci od bývalých partnerů vůbec žádné peníze, jistě vítaná pomoc. Nakonec to však bude mít spíše charakter sociální dávky, pokud stát nevymyslí účinné páky na neplatiče, jak upozorňuje předsedkyně Asociace neúplných rodin Lucie Asenová.

Zpětnou vymahatelnost odhaduje na tři procenta, takže stát na sebe převezme finanční břemeno po neplatičích. A skutečné roční náklady by se podle ní určitě přehouply přes miliardu korun.

Stát by měl podle ní především zefektivnit vymáhání dlužných alimentů, jak upozorňuje Asenová a připomíná, že se jako jeden z nejúčinnějších nástrojů zatím osvědčilo zabavování řidičských průkazů, což se u nás použilo zatím jen ve dvou tisících případů. 

Obdobně účinné sankce mělo vymyslet ministerstvo spravedlnosti, do jehož kompetence vymáhání dlužných alimentů z logiky věci spadá. Ministerstvo práce se navrhovaným zapojením státu snaží alespoň mírnit finanční ztráty, které v první řadě odnášejí děti odloučených rodičů.