Lidovci se chtějí spojit se starosty: Porazí Babiše nebo půjdou s ním?

KOMENTÁŘ - Komentáře autor: Jaroslav Bican

Hnutí Starostové a nezávislí a lidovci uvažují o propojení a vzniku nové strany před volbami do sněmovny. Jejich společná kandidatura může ovlivnit nejenom volební výsledek, ale posléze i povolební vyjednávání a sestavování nové vlády. 

Zprava Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Petr Gazdík (STAN)

Zprava Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), Petr Gazdík (STAN) , zdroj: František Vlček / MAFRA / Profimedia

KDU-ČSL a hnutí Starostové a nezávislí jednají o společné kandidatuře ve sněmovních volbách příští rok. Jasno má být nejpozději do března, kdy se koná sněm starostů. Obě uskupení ještě čeká řada jednání a není jisté, zda se domluví.

Pod jakým názvem by kandidovaly? Kdo bude hlavním lídrem společné kandidátky? Podle jakého principu se sestaví? Kolik na ní bude lidovců a kolik členů STANu? Jaká budou jejich hlavní předvolební témata? Nic z toho zatím nevíme.

Kdyby se to KDU-ČSL a hnutí STAN povedlo, mohly by ve sněmovních volbách získat významnou podporu a stát se jednou z nejdůležitějších politických sil u nás. Následně by také mohly výrazně zahýbat povolebním vyjednáváním. Lidovci a starostové mohou těžit hned z několika věcí. Předně hlavní předvolební střet se odehraje mezi sociální demokracií a hnutím ANO.

Andrej Babiš znovu rozehraje konflikt mezi svým hnutím a tradičními politickými stranami zapojenými do korupčního systému. Pozornost bude upřena tímto směrem. ČSSD a ANO jsou hlavními soupeři. Jejich preference od sebe zatím nejsou příliš vzdálené. Šance, že sociální demokracie volby vyhraje, ještě existuje, byť se stále zmenšuje. Lidovci a STAN toho mohou využít a tvářit se, že stojí někde na půl cesty mezi novými hnutími a tradičními stranami. Strategie to není špatná.

Rehabilitovat pravici

Ostatně vést konflikt s Babišem přímo, vymezovat se proti němu a vykreslovat ho jako největší a nejhrozivější nebezpečí pod Sluncem se ukazuje jako neúčinné. Stejně tak jakékoli spojování politických subjektů prezentované a motivované tím, že má zabránit předsedovi ANO stát se příštím premiérem, se rovněž může ukázat jako kontraproduktivní.

Ke spolupráci politických stran od středu doprava také vyzývá předseda ODS Petr Fiala, který upozorňuje na to, že slabina české pravice spočívá v její roztříštěnosti. Fiala přímo netvrdí, že hlavním důvodem této kooperace je boj s Babišem, ale hovoří o politickém systému, který je narušován silným populistickým hnutím v kombinaci se silnou levicí. Proto je podle Fialy třeba oživit a rehabilitovat českou pravici. 

V boji o voliče může nakonec mnohem spíše zabrat sázka na pozitivní program a to, co se už opakovaně ukázalo jako cesta: nabídnout kandidáty, kteří už mají něco za sebou, a voliči jim důvěřují protože se zkrátka osvědčili. U STANu také funguje odkazování se na starosty a úspěšné vedení měst a obcí. Lidovci jsou věrní své značce a volič se může spolehnout na to, že nebude nepříjemně překvapen. Otázka je, s kým později Starostové a nezávislí a KDU-ČSL případně půjdou do vládní koalice.

Protisíla Babišovi

Jejich společná kandidatura je neposílí jen v předvolebním boji, ale následně také při vyjednávání během sestavování vládní koalice. Pro Babiše by bylo nejvíce výhodné, kdyby mohl dát dohromady vládu, ve které si vystačí s jedním slabým koaličním partnerem.

Kdyby ale hnutí ANO bylo závislé na srovnatelně silné koaliční straně, Babiš by si oproti současné situaci, na kterou nadává, kudy chodí, příliš nepolepšil. Případné uskupení složené z lidovců a starostů tak může být nejenom tím, kdo rozhodne o tom, kdo sestaví vládu a bude mít premiérský post, ale zároveň jak silný v této pozici bude.

Společný projekt KDU-ČSL a Starostů a nezávislých však může nabídnout i cestu, jak čelit Babišovi a jeho hnutí. Ta spočívá především v posilování vlastní důvěryhodnosti. Lidovci a STAN jsou v tomto ohledu dosti úspěšní. Až na výjimky je neprovází žádné skandály a nepříjemné kauzy.

U starostů je navíc očividné, že se v některých ohledech hnutí ANO podobají a mohli by mu případně vzít i část jeho voličů. Podobně jako Babiš v sobě mají nádech uskupení stojícího jaksi mimo tradiční politické strany, byť to není tak dávno, co byli součástí Nečasovy a Kalouskovy vlády. Srovnatelně s ANO jsou rovněž opatrní k tomu vymezit se na ose pravice-levice a oproti ideologii zdůrazňují konkrétní řešení praktických problémů. Právě to ostatně mají společné s majitelem Agrofertu.

Stát se může cokoli

Možná právě tento rys může nakonec vést k tomu, že i když budou mít na výběr mezi vládou pod vedením ANO a sociální demokracie, rozhodnou se pro Babišovo uskupení. V tom smyslu se liší od lidovců, kteří jsou v postojích k hnutí ANO, byť jsou s ním dnes v koalici, ostřejší.

Rozhodujícím momentem tak může být nejen to, zda sněmovní volby vyhraje hnutí ANO či sociální demokracie, ale s jakým rozdílem to bude a jakým způsobem to zapůsobí navenek. Pokud by hnutí ANO mělo více než 25 procent, půjde o velký úspěch a pro další vyjednávání o sestavení vlády to dá Andreji Babišovi velmi dobrou výchozí pozici.

I kdyby se strany snažily se v takovém případě proti ANO spojit a vyšachovat ho ze hry, mohou docela dobře selhat, protože tak vysoký výsledek mu dodá patřičnou váhu a je pravděpodobné, že některého koaličního partnera už předseda ANO "ukecá" a výměnou za vznik vlády mu nabídne něco, co ho zviklá. Naopak pokud by sociální demokracie měla stejný nebo ještě nižší výsledek než v krajských volbách, ve kterých získala 15,24 procenta, i přes výrazně větší koaliční potenciál, než má Andrej Babiš, by se jí vláda sestavovala dosti špatně.

Pod tíhou špatného výsledku by se vnitřně otřásala a tlak na to, aby nezískala post premiéra, protože nemá dostatečnou legitimitu a volby nevyhrála, by byl příliš velký. Navíc prezident Miloš Zeman by jistě měl tendenci jí celou situaci maximálně komplikovat. A pokud by vedle toho ANO vyhrálo s náskokem větším než pět procent, bylo by to ještě horší.

Ve hře zůstává ještě jedna varianta. Lidovcům spojeným se starosty se podaří vklínit mezi sociální demokraty a hnutí ANO a obsadí první či druhou příčku. Takové úvahy jsou ale předčasné. Při domlouvání spolupráce obou uskupení se ještě může objevit nejeden zádrhel a aby nově vzniklý subjekt měl výrazně víc než deset procent, muselo by všechno běžet jako na drátkách, ale jak už to na české politické scéně bývá, stát se může prakticky cokoli.

Tagy: ČSSD Česko domácí KDU-ČSL hnutí Ano česká politika Starostové a nezávislí STAN

Zdroje: Vlastní