české ženy

Vláda dnes schválila strategii rovnosti žen a mužů do roku 2030. Kabinet o tom informoval na svém webu.

Říjen přináší výročí hned dvou ze tří průkopnic českého ženského lékařství. Jména Bohuslavy Keckové, Anny Bayerové a Anny Honzákové už dnes asi nikomu mnoho neřeknou, ve své době však byly tyto statečné ženy raritou.

Ženy v Česku si ročně vydělají v průměru o desetitisíce korun méně než muži. Dopad to má na děti a rodiny, důchody i celou ekonomiku, řekla při příležitosti evropského dne nerovného odměňování ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). V soukromém sektoru rozdíl průměrné mzdy podle údajů informačního systému o průměrném výdělku za první pololetí činí asi 96 tisíc korun za rok, ve veřejné sféře se průměrný roční plat žen a mužů liší o víc než 82 tisíc korun.

Běda ženám, které vládnou generálům! Česko mělo tři ministryně obrany. Dvě – Vlasta Parkanová a Karolína Peake – skončily neslavně. Také třetí – Karla Šlechtová – z obrany odejde bez poct. Co za tím vězí?

Výroky lidoveckých politiků, které zaznívají v debatě o samoživitelkách a zálohovaném výživném, dokládají limity KDU-ČSL v rovnocenném přístupu k ženám: Za situaci, v níž se ocitly, si prý mohou samy. O mužích, co neplatí alimenty, se nemluví.

Ženy mají v Česku výrazně nižší plat než jejich mužské protějšky. V soukromé sféře je jejich mzda nižší o 24 procent, když jejich průměrná mzda dosahovala 24 tisíc korun, zatímco u mužů 31 600 korun. I ve veřejné sféře a státních službách existuje mzdový rozdíl, když plat žen je o 17 procent menší v případě mužů. Informovalo o tom ministerstvo práce.

Vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou zvolil časopis Forbes už potřetí za sebou nejvlivnější ženou v Česku. Autoři žebříčku u ní oceňují hlavně důslednost, neústupnost a odvahu, se kterou se pouští do největších tuzemských kauz. Do první pětky se podle očekávání propracovala i pražská primátorka Adriana Krnáčová. 

Ženy v Česku vydělávají v průměru méně než muži nejen v soukromém sektoru, ale i ve státních a veřejných službách. V nich mají v průměru o 17 procent hrubého méně. Největší finanční propast je mezi čtyřicátnicemi a čtyřicátníky. Stát či veřejná sféra těmto zaměstnankyním vyplácejí průměrně o čtvrtinu méně než zaměstnancům. Vyplývá to z informačního systému ministerstva práce o průměrném výdělku. Ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD) chystá ve svém resortu audit.