Kupujete vzduch. Tiché zdražování: Němci se bouří, Češi poslušně platí

Platíte stejně, dostáváte méně. Jev, který můžeme označit anglickým slovem shrinkflation, počeštěnou shrinkflací či například ještě počeštěnější smrskflací, přitom není jen naše výsada. Děje se prakticky všude ve světě.

Německem například před několika lety hýbala aféra, kdy se margarín Rama prodával v úplně stejném obalu jako dřív, ale uvnitř bylo najednou 20 % méně obsahu, píše Goethe Institut.

I v Česku si podobných praktik samozřejmě všímáme a spousta magazínů na ně upozorňuje, žádný větší poprask se nicméně nekoná. Příkladů, kdy platíte stejně za menší produkt přitom můžeme uvést celou řadu. Jenže pokud zákazník nereaguje a kupuje zmenšený produkt vesele dál, je jasné, že praktika bude pokračovat.

„Firmám nelze vyčítat, že se snaží maximalizovat svůj zisk a hodnotu pro své majitele. Spotřebitel by se měl před podobnými praktikami mít na pozoru, a pokud je nespokojený, tak přejít k jiné značce. Tím dostane firma jasný signál, že tudy cesta nevede, a podobné kroky v budoucnu pečlivě zváží kvůli riziku ztráty zákazníka a tržního podílu,“ uvádí ekonom Pavel Peterka pro Novinky.

„Musíme říct, že se nejedná o nic masivního, ale skutečností je, že zejména v oblasti drogistického zboží a některých potravin, například sladkostí nebo pekárenských výrobků, k tomu skutečně dochází,“ potvrzuje mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar pro ČT24.

Chcete-li pár konkrétních čísel (děkujeme reportážím Novinek, CNN Prima News a serveru dTest):

• Bohemia Chips malé balení: 70 g → 60 g

• Studentská pečeť: 300 g → 280 g → 260 g (existují i 240 g a 235 g varianty)

• Kečup Heinz: 1500 g → 1350 g

• Jar: 1000 ml → 900 ml

• Tatarka Hellmann's: 650 ml → 625 ml

• Žvýkačky Orbit: 46 ks → 42 ks v balíčku

• Milka: 100 g → 90 g

• Granko: 450 g → 400 g

• Vitana Masox: 144 g → 110 g

• Lay's Max Deep Cut: 140 g → 120 g

• Orion Delissa: 33 g → 30 g

Než ale nabrousíte vidle a zapálíte pochodně, je potřeba si uvědomit dvě věci: Zmenšení produktu je samo o sobě naprosto legální a pokud výrobce vyloženě neklame zákazníka a uvádí cenu za měrnou jednotku, je pak opravdu jen a pouze na nakupujícím, jestli se rozhodne peníze vydat, nebo ne.

A zadruhé, někdy je zmenšení produktu ta snesitelnější cesta pro výrobce, který musí reagovat na zvýšení ceny surovin. Například když vystřelila vzhůru cena kakaa, musely logicky podražit i čokolády a jejich výrobci často volili vyrábět menší tabulky, než aby zvyšovali ceny. Výsledek je sice stejný, ale vypadá to zkrátka lépe.

Daleko větší problém spočívá v nadměrných obalech. Výrobci se totiž často snaží schovat zdražení za stejně velký obal, ve kterém je ale víc vzduchu. A to už se dá chápat nejen jako klamání zákazníka, ale také zbytečná zátěž pro životní prostředí: Již zmiňovaný Goethe Institut například odhaduje, že kvůli výrobě příliš velkých obalů nepotřebně vznikne každý rok v Německu 1,4 milionu tun odpadu navíc.

Na menším Českém trhu bude číslo samozřejmě nižší, ale pointa zůstává: Nadměrné obaly jsou zlo, co škodí lidem i planetě.

Nejsme proti nim bezbranní, mimochodem, protože na ně myslí i český zákon a Česká obchodní inspekce, která za přefouknuté balení může udělit pokutu až do půl milionu korun, protože dle zákona musí být balení čehokoliv co nejmenší.

Což není jen hypotetický scénář, už se to opravdu stalo: V roce 2024 musela například platit společnost prodávající příliš velkou krabici tablet do myčky.

Pokud v obchodech narazíte na příliš velký obal, můžete upozornit příslušný dozorový orgán kvůli podezření ze spáchání přestupku: Státní zemědělská a potravinářská inspekce řeší obaly v přímém kontaktu s potravinou, krajská hygienická stanice má pod palcem kosmetiku, Státní ústav pro kontrolu léčiv řeší léky a na všechno ostatní si posvítí Česká obchodní inspekce.