Koněspřežná tramvaj měla být pecka, proč neoslnila?

GALERIE MAGAZÍN - Magazín autor: Šárka Novotná

Před 150 lety vyjela do brněnských ulic koněspřežná tramvaj. Začala se tak psát historie prvního tramvajového systému v českých zemích, neměl ale dlouhého trvání. Proč?

Vůz někdejší brněnské koněspřežné tramvaje, který byl věnován do Prahy

Vůz někdejší brněnské koněspřežné tramvaje, který byl věnován do Prahy,zdroj: Wikipedia.cz

Brno se stalo pátým městem v monarchii, kam tato vymoženost dorazila. Prvním byla – nepřekvapivě - Vídeň. Tam začala tramvaj tažená koňmi jezdit již mezi lety 1840-1842 od Dunajského kanálu k rekreačnímu zařízení na Jägerstraße, čímž si Vídeň zajistila evropské prvenství. Pravidelná linka koňské tramvaje však byla zavedena až v roce 1865.

Brno se rychle rozrůstalo a již v roce 1868 tamní městská rada projednávala několik návrhů pro zřízení tramvajové trati.

V únoru následujícího roku pak byla udělena koncese pro provoz koněspřežky takzvaného amerického systému pro sedm vzájemně navazujících traťových úseků a vybudování tří vozoven. Vznikla firma Brněnská tramvajová společnost pro osobní a nákladní dopravu, jejímiž akcionáři se stali podnikatelé z Vídně, Brna i z Pešti.

Sedmnáctého srpna vyjela takzvaná koňka z dnešního Moravského náměstí na převážně jednokolejnou, normálně rozchodnou trať Kiosk-Kartouzy. Tramvaje jezdily od šesté hodiny ranní do desáté večerní zpravidla každou půlhodinu. Lístek na jednu jízdu vyšel na 15 krejcarů, za děti do 10 let se platilo sedm a půl, což byla celkem vysoká suma.

Postupně přibývalo dalších tratí a v roce 1870 frčely koňky po čtyřech linkách. Existovaly dva typy vozů. Zatímco zimní byly klasicky uzavřené, letní kryla pouze střecha.

Jak přibylo trablů...

Už rok po spuštění koňky se však společnost, která ji provozovala, začala potýkat s problémy. Zájem nebyl takový, jak se očekávalo.

Část Brňanů si častější jízdu koňkou rozhodně nemohla dovolit, trasy navíc nevedly přímo do centra města. Ubývalo i lidí, kteří takto vyráželi na letní výlety. Část tratí byla zrušena, některé upraveny, přesto vysoké náklady a nízký počet cestujících dovedly již v roce 1874 společnost ke krachu. První éra provozu brněnské koněspřežné tramvaje skončila.

Ta druhá odstartovala o dva roky později poté, co brněnští radní uzavřeli smlouvu s Bernhardem Kollmanem. Jeho firma měla postupně položit trať i do historického centra. Nová éra koněspřežné tramvaje však opět neměla dlouhého trvání, jezdilo se jen do roku 1880.

Teprve o čtyři roky později začaly ulice moravské metropole brázdit tramvaje parní, které sloužily až do roku 1900, kdy je nahradily elektrické.

V Praze nastal čas koněspřežné dráhy později, až v září 1875. Zažila zde však mnohem větší rozmach. V půli 80. let už měla kompletní trať téměř 19 kilometrů a obsluhovala celé centrum města.

Poslední - slavnostní - jízda pražské koňské tramvaje se pak konala až 12. května 1905. Koňku po většinu doby provozovala firma belgického podnikatele Édouarda Otleta, v roce 1898 ji však odkoupily Elektrické podniky. Společnost pak síť postupně elektrifikovala.

Třetím městem v českých zemích, kde nějaký čas fungovala koněspřežná tramvaj, byl Bohumín. Její provoz tam zahájili koncem roku 1902 a trať měřila necelé čtyři kilometry. Již v říjnu 1903 však koněspřežku nahradila parní tramvaj.

Tagy: Praha Brno domácí tramvaje věda a technika dějiny a fakta městská hromadná doprava

Zdroje: Wikipedia.cz