Z železničářské písně všestranného génia Járy Cimrmana 'Šel nádražák na mlíčí' víme, že 'na železnici dějou se věci' (viz video). A zkušenosti z poslední doby ukazují, že z nich leckdy mohou pasažérům vstávat vlasy hrůzou na hlavě.

zdroj: YouTube

Během dvou týdnů ujel na Vysočině vlak bez strojvedoucího, v Ejpovicích zase prosvištěl rychlík návěstidlo na červenou, vjel na jinou trať a jen desítky metrů ho dělily od srážky s osobním vlakem. Při posunu na jihlavském nádraží narazila lokomotiva do stojícího osobního vlaku s pasažéry. Vše vyvrcholilo v pondělí srážkou vlaků na brněnském hlavním nádraží, při které utrpělo zranění 21 cestujících.

Shoda náhod?

Když se podíváte na statistiky mimořádných událostí na webu Drážní inspekce (zde), zjistíte, že zatímco v roce 2013 inspekce evidovala 83 případů, kdy vlak projel návěstidlo na červenou, loni jich bylo už 148. A výskyt těchto případů rok co rok stoupá téměř lineárně.

Kdepak náhoda. Tohle je trend

Na dráze platí maňana

Experti se vesměs shodují, že za zmíněnými maléry vězí lidský faktor (kombinace schopností a vlastností člověka včetně jeho momentální kondice). Ministr dopravy Dan Ťok proto navrhuje, aby byl zaveden bodový systém pro strojvedoucí, obdobný tomu, který funguje pro řidiče.

Proč ne? Jenže sebelepší bodový systém nezabrání chybám. A když udělá chybu člověk řídící soupravu s desítkami či stovkami pasažérů, může to mít katastrofální důsledky.

Nasnadě je otázka: Proč je dosud železnice na lidském faktoru tolik závislá? V době, kdy jsou do automobilů montovány systémy, které zabrzdí vůz, když nezareagujete na překážku, je s podivem, že na železnici strojvedoucího taková podobná technika nehlídá.

Železničáři, kteří k průšvihům na dráze debatují na twitteru, upozorňují nejen na přetíženost strojvedoucích, ale také na to, že je nezajišťuje technika. "Výpravčí nemůže házet výhybky a rozsvěcet návěstidla libovolně, ale hlídá ho zabezpečovací zařízení. Chybí obdobná věc na mašině: vlakový zabezpečovač," píše jeden z nich.

Zdeněk Michl z Ústavu logistiky a managementu dopravní fakulty ČVUT se během debaty v ČT podivil: "Spíš bych čekal, že zabezpečíme to, že vozidla nemohou projet návěst stůj. Můžeme se inspirovat v zahraničí, tam to vyřešili ještě před zavedením ETCS (European Train Control System – jednotný evropský vlakový zabezpečovací systém). Udělali to třeba v Německu nebo Polsku."

Místopředseda sněmovního podvýboru pro dopravu, pirát Ondřej Polanský, pak upozorňuje, že Česko v instalaci moderních zabezpečovacích technologií kriticky zaostává. "O nasazení zabezpečovačů typu ETCS se v České republice rozhodlo již v 90. letech, celá dodávka měla být ukončena někdy po roce 2010. Zvolený dodavatel, společnost AŽD Praha s.r.o., má však s dodáním zabezpečovacího systému kritické zpoždění. Je rok 2019 a nasazení zabezpečovačů je stále v nedohlednu, z velké části je systém teprve vyvíjen," píše Polanský na webu Zdopravy.cz.

Takže dekáda sem, dekáda tam, jednoduše maňana.

Když Babiš sní…

Andrej Babiš ve své literární prvotině 'O čem sním, když náhodou spím' píše o snu s rychlovlakem, který trasu z Prahy do Brna urazí za 50 minut (tady – strana 177 až 184).

Pěkný sen. Škoda, že zůstane jen snem. Babiš se z něj probudil do volební reality a začal dělat 'reálpolitiku'. A tak mimo jiné pro voliče (seniory, studenty) zařídil slevy na jízdné. Spolykají stamiliony korun měsíčně, které mohly být investovány do zabezpečovacího zařízení zmiňovaného Zdeňkem Michlem.

Jan Sůra a Jan Šindelář v článku 'Populismus a projedené peníze: proč státní slevy uškodí dopravě' na webu Zdopravy.cz upozorňují: "Jsou to (slevy) projedené peníze… Blíží se doba, kdy peníze z evropských dotací začnou vysychat, před čímž varuje samotné ministerstvo dopravy. Místo investic ale nyní peníze projí."

Mám za to, že svatý Šebestián, patron železničářů, by s tím souhlasil.

Končím přáním hezkých snů o rychlovlacích. A ať vás v nich nestraší nějaká lokomotiva bez mašinfíry!